Jak je nám známo všechna krásná slovíčka a koncepty, které se za nimi skrývají, vždy mocichtiví manipulátoři zkouší unést, přivlastnit si jako vykladači jejich pravého významu a upravit je tak, aby z nich udělali nástroje svých manipulativních her, kdy je jejich původního významu zabaví. (Foto: Flickr)

Vše, co je lákavé, jestli je to pojem republika, lidská práva a svobody, demokracie, liberalismus se obvykle stává kořistí svévolných únosců pojmů a konceptů přetvářených na manipulativní nástroje.

Dost často to s takovým pojmem pak nedopadne dobře. Např. pojem globalizace v jeho základním původním významu v podstatě znamenající globální partnerství celého lidstva, se začal zneužívat těmi, kdo chtěli nastolit mono-polární světový řád pod jedinou globální hegemonií, až v obecné populaci převládlo vnímání globalizace jako nastolování Nového světového řádu novým globálním hegemonem a úzkou oligarchií doprovázené všemi těmi symboly, jako oko zírající z pyramidy atp. A vlastně ti konspirační teoretici přisuzující globalizátorům pod světovým hegemonem právě takovouto motivaci měli pravdu.

Jenže těm, co snili o Novém americkém století, Konci historie a dalších synonymech hegemonické globalizace, se to vyknulo se vzestupem emancipace světa zpod takového řádu z rukou. Svět se přetváří na mezinárodní mnohostranné (multilaterální) partnerské sítě dobrovolně spolupracujících a tak se čím dál více uplatňuje nový koncept globalizace, založený na multilateralismu, který ovšem také potřebuje nějaký řád a nějaké instituce, aby bez zádrhelů, i když bez hegemonie, fungoval.

Jedním z hlavních představitelů takovéhoto uspořádání světa a takovéto globalizace je Čína. Ta teď předsedá v rotujícím předsednictví Radě bezpečnosti OSN, a tak na pátek čínský státní rada a ministr zahraničí Wang Yi svolal pod svým předsednictvím zasedání rady bezpečnosti, kde přes videokonferenci vyzýval k vzájemně výhodné spolupráci a k praktikování skutečného multilateralismu. A na tomto zasedání pod názvem „Dodržování multilateralismu a mezinárodního systému s Organizací spojených národů ve svém těžišti“ také vysvětlil, jak si ten Čínou prosazovaný multilateralismus představit, aby se z něj nestal zase jen další unesený pojem k prosazování něčích mocenských ambicí.

Předložil přitom čtyři propozice uplatňování skutečného multilateralismu:

„Zaprvé všechny strany by měly prosazovat vzájemně výhodnou spolupráci, nikoliv nějakou hru s nulovým součtem. Všechny země by měly vést dialogy a spolupráci na bázi rovnosti a vzájemného respektu. Žádná země by neměla od ostatních očekávat, že budou trpět ztrátami, nýbrž by měly usilovat o společný úspěch spolu s ostatními zeměmi, aby se dosáhlo univerzální bezpečnosti a společné prosperity.“

„Zadruhé všechny strany by měly usilovat o férovost a spravedlnost, nikoliv o něčí šikanu.“

Wang vysvětloval, že klíčovým je prosazovat demokratizaci mezinárodních vztahů, kdy tím myslel všeobecnou účast a uplatňování vlivu všech zemí na správu globálních záležitostí, ne jen privilegovaných mocností a aliancí. Takže: „Potom se budou všechny země podílet na odpovědnosti za správu globálních záležitostí a společně budou prosazovat mírový rozvoj, a co má klíčovou důležitost, je prosazování vlády zákona v mezinárodních vztazích, dodržování univerzálně uznaných mezinárodních zákonů a vzájemně dohodnutých mezinárodních smluv.“

No všichni ale víme, že např. když se USA rozhodnou nějakou zemi rozdrtit „humanitárním bombardováním,“ tak se vždy odvolávají na mezinárodní společenství a jeho pravidla, která ovšem ony, případně i s pár spojenci z NATO představují. Takže Wang Yi to dovysvětlil:

„Na mezinárodní pravidla nemá nikdo patenty a nejsou privilegii hrstky zemí a měly by se jimi řídit všechny země bez něčí výjimečnosti a dvojích standardů.“

Jenže také jsme všichni už dávno přesyceni těmi krásnými slovíčky, líbivými řečičkami, ušlechtile znějícími kázáními a sliby, protože dobře víme, že nakonec vždy „skutek utek.“

Takže nápravu tohoto stavu Wang Yi také začlenil do své vize multilateralismu. „Zatřetí by se všechny strany měly soustředit na činy, místo aby je vedly řeči,“ tvrdil.

„Multilateralismus se musí soustředit na problémy a ty problémy také řešit, jinak nevydrží a nebude postupovat dále,“ říkal Wang s dodatkem, že „všechny země by měly vtělit své národní zájmy do globálních zájmů.“

Také říkal, že „všechny země by měly dbát jak současných, tak i dlouhodobých zájmů, a že krátkodobé potřeby se nesmí uspokojovat za cenu podvracení udržitelnosti světového míru a trvalé udržitelnosti rozvoje světa.“

Také všichni víme, že pravidla a zákony jsou teď spíše pro ty slabší světové hráče, od nichž se vynucují občas i v dost svévolné interpretaci. Některé velmoci si přitom hrají na ty šerify povolané nařizovat ostatním, jak se mají zrovna teď ty zákony a pravidla vnímat, a vynucovat to od nich, přičemž se samy cítí „nad zákon.“ Jenže ti významní by podle Wangem předkládaných vizí měli fungovat jako zářné příklady dodržování těchto pravidel.

„Zvláště ty významné země musí představovat příklad a stát se také vůdčími v tom, že budou poskytovat globální veřejné blaho,“ tvrdil Wang.

Také všichni víme, že ta hegemonická globalizace hrála s kartou globálního universalismu nadřazeného vlastním hodnotám všech společností, který se moc neliší od universalismu islamistických fundamentalistů, kteří by na celý svět chtěli uvrhnout jediný možný model společnosti a právo šaría jako jediný zákon, aniž by se respektovalo právo společností dělat věci posvém v duchu svých historických tradic.

„Začtvrté všechny strany by měly respektovat diverzitu a zdržet se prosazování nadřazenosti,“ tvrdil.

„Každá země má svoji vlastní unikátní historii a kulturu a potřebuje postupovat po takové cestě rozvoje, jaká se hodí pro jejich vlastní národní podmínky,“ tvrdil s dodatkem, že „rozdělovat svět ideologickými nájezdy odporuje duchu multilateralismu a představuje regresi historie.“

Trochu možná překvapuje, že pochválil Spojené státy za určitou zdrženlivost a ztrátu nadšení pro humanitární bombardování: „Všechny země se radují, když v posledních letech vidí USA měnit své praktiky směrem ke skutečnému multilateralismu a přispívat ke zdárnému konci,“ říkal.

Účastníci tohoto zasedání včetně ministrů zahraničí všech stálých členů RB OSN – tedy i USA, Británie a Francie – pochválili čínskou iniciativu ke svolání tohoto zasedání a souhlasili, že mezinárodní komunita by měla posilovat solidaritu a spolupráci, pokračovat v dodržování účelu a principů Charty OSN a posilovat autoritu a roli OSN.

Rovněž věří, že všechny strany by měly spojit síly v reakci na globální výzvy jako COVID-19 a klimatická změna, podporovat mezinárodní systém s ústřední rolí OSN, udržovat mezinárodní mír a prosazovat společný rozvoj.

Zdroj: cri.cn