V současnosti geopolitiku Západu už dávno nevedou strategické mozky, jako je Henry Kissinger, nýbrž spíše ideologové, jako současný ministr zahraničí USA Antony Blinken, kterým dělá problémy číst geopolitickou realitu a dynamiku směřování současných proudů historie, a když narazí na skutečnost, že realita neodpovídá jejich ideologickým sebeklamným fabulacím, nasadí kurz podle zásady: „Tím hůř pro realitu!“ (Foto: Flickr)

Pod tlakem této administrativy se částečně dostává do ne příliš realistického kurzu i politika Evropské unie, ač zlomení Evropy, aby bezmyšlenkovitě poslouchala USA, není tak úplné, jak se zdá. Je to vidět na rozkolech kolem současné války na Ukrajině, kdy řada států EU, ač se nestaví veřejně proti Washingtonu, tak v podstatě zkouší kurz, který je v rozporu s americkou snahou udělat z Ukrajiny nějakou novou „třicetiletou válku“ k opotřebování Ruska a zadření formování Eurasijské osy vedenou do posledního Ukrajince a do posledního šestáku v kapsách Evropanů. Neboť třeba Francie a Itálie dost tlačí na řešení ukrajinské situace mírovými rozhovory.

Ovšem Evropa, i když nejvíce Velká Británie – nyní už mimo EU, se zapojila i do podivných hrátek Washingtonu, v nichž se pokouší postavit Indii proti Rusku a zatáhnout ji naplno do mocenských kruhů splétaných Washingtonem. Indie sice kvůli určitým rozepřím s Čínou, na kterou pohlíží tak trochu jako na „druhého kohouta na asijském smetišti,“ s USA začala hrát některé hry, aby z Washingtonu něco vymáčkla pro přetahování s Čínou a vstoupila dokonce do proti-čínského oblastního seskupení QUAD, ale k velkému zklamání Západu myslí a cítí jako Asijská země, kdy vidí své zájmy v regionální stabilitě a spolupráci a ne ve vyvolávání zbytečných konfliktů a ohrazování konkurentů Ameriky.

A samozřejmě se nechce kvůli jakémusi pochybení Evropy neschopné zapojit regionální mechanismy politického urovnávání k zamezení zbytečným konfliktům přervat své generace budované vztahy s Ruskem, které Indii momentálně velice pomáhá řešit její značné problémy s energií, a ta ráda nakupuje levnou ruskou ropu, kterou Moskva neprodá na evropském trhu.

A svůj realistický postoj založený na klasické reál-politice tedy indický ministr zahraničí Jaishankar jasně demonstroval v pátek 3.6 na evropském fóru GLOBSEC 2022 v Bratislavě, kde jasně namyšleným jestřábím složkám Evropy podléhajícím Washingtonu vysvětlil, že Indie bude hrát svou vlastní nezávislou hru a postupovat jako asijská mocnost a nebude se nechat manipulovat do her vzdáleného a dnes ne zas tak moc významného euroatlantického mocenského kruhu.

V první řadě jasně řekl, že Indie nemá v úmyslu nechat se vtahovat do války na Ukrajině a vybírat si v ní stranu, aby si vybrala buď EU, nebo Rusko. Bude spolupracovat, jak to jen jde s oběma stranami, kdy nechce, aby zanedbané a nedořešené problémy ve vzdálené Evropě se staly problémem Indie či dokonce širší Asie.

Také zdůrazňoval strategickou autonomii Indie, která se snaží být nezávislou mocností a nechce si nechat svazovat ruce tím, že se přidá k nějakému seskupení a bude postupovat nikoliv podle svých vykalkulovaných národních zájmů, nýbrž v zájmu nějakého seskupení, zvláště když je to jakýsi západní subkontinent Eurasie, když Indie je jižním subkontinentem Eurasie. Indie je velmoc s vlastními zájmy a ty si nechce nechat narušovat zapojováním do divných her za cizí vzdálené zájmy.

Jaishankar dal jasně najevo, že nechce vstupovat do divných handlů, kdy by vstoupil do odtažité hry kdesi v Evropě, aby nalákal Evropany a NATO do svých her při řešení neshod s Čínou. Evidentně je mu jasné, že stejně jako současná bezpečnostní krize Evropy má částečnou příčinu v chybění evropských mechanismů regionální stabilizace v souběhu se snahami jestřábích skupin vedených Washingtonem rozdmychávat spíše ohniska napětí, tak by mohlo zavlečení euroatlantických mocenských kruhů do asijských záležitostí spíše vyvolat zbytečná ohniska napětí a konflikty. Konec konců o tom, že by jestřábí kruhy nejraději rozpoutaly i nějakou asijskou „Ukrajinu“ si cvrlikají vrabci na střeše.

Prostě zatahovat ty, kdo nechali na svém zadním dvorku tak dramaticky vykypět krizi, do řešení situace v Asii, by těžko dopadlo dobře. Naopak, Západ se v podstatě svým nátlakem na Indii vlastně pokouší rozšířit svůj konflikt do Asie a udělat z asijských zemí strany své konfrontace s veškerými dalšími dopady na neblahou situaci i mimo evropský region. Tím by dokonce hrozilo, že otevřou dveře, aby ti, kro rádi konflikty vyvolávají, měli šanci podle podobného vzoru udělat další „Ukrajinu“ v Asii, když např. ve Střední Asii k několika takovým pokusům v poslední době došlo, kdy nejznámější byly pokusy o barevnou revoluci v Kazachstánu, ovšem něco podobného se dělo i jinde v oblasti.

Indie se nenechávala do ničeho tradičně vtahovat. V poslední době ale v souvislosti s narušenými vztahy s Čínou, které se sice zvolna, ale přeci normalizují, posílila geopolitické vztahy se Západem. Ale určitě nechce v tomto směru postupovat za nějakou hranici, která naruší její národní zájmy nebo jakkoliv vnese napětí, rozkoly a bezpečnostní rizika do Asie. V tom podstatném zůstává asijskou zemí, zrovna tak jako Čína, zůstává zemí, která vítá vývoj světa směřující k multilaterálnímu uspořádání pryč od uni-polarismu a globální hegemonie.

Během zhoršení vztahů Indie s Čínou poněkud ochablo i letité pouto Indie s Ruskem, neboť Rusko ve stejné době naopak své vztahy s Čínou prudkým tempem posilovalo, ale nikdy ty vztahy neuvadly a Indie je nehodlá obětovat ani se nechce nechat zavléct do vzdálených konfliktů za jakousi naději, že si tím vytvoří nitky, přes které do Asie zatáhne kruhy kolem NATO kvůli svým rozepřím se sousedem, když ty kruhy by nejspíš „pomohly“ rozepře „řešit“ asi tak jako „pomohly řešit“ problémy kolem Ukrajiny. A kvůli sousedské hádce ze sebe Indie nechce dělat účastníka cizích her na ohrazování Číny.

Jaishankar v Bratislavě jasně demonstroval vykalkulovanou reál-politiku Indie a její strategickou nezávislost, kdy říkal, že v tomto okamžiku má Indie s Čínou sice „obtížné“ vztahy, že je ale perfektně je schopna vyřešit. „Když se mi dostalo globálního porozumění a podpory, tak mi to jasně pomohlo,“ říkal. „Ale je tu představa, že bych měl dělat nějaké transakce, kdy bych se zapojil do jednoho konfliktu, jen aby mi to pomohlo ve druhém konfliktu. Jenže tak svět nefunguje,“ vysvětloval Jaishankar nesmyslnost pokusů vtahovat Indii do takovýchto her.

Indie tedy jasně dala světu na srozuměnou, že hraje svoji politiku a asijskou politiku, přičemž se nenechá postavit proti svým přátelům a sešikovat proti svým sousedům kvůli sousedské rozepři.

Zdroj: cri.cn