Loni, ač byla Čína v počátcích pandemie snad nejpostiženější zemí, což mělo pochopitelně tvrdé dopady na její ekonomiku, tak nejhorší krizi extrémně rychle překonala a nesmírným tempem dosáhla značné míry zotavení, jak co se týče ekonomiky, tak i zdravotní situace a normalizace celkového chodu společnosti. Její růst se následně stal i lokomotivou zotavení globální ekonomiky, jak co se týče vývozu zboží do epidemií rozvrácených dodavatelských řetězců po celém světě, tak i co se týče dovozů, které potřebovala ke svému zotavení i jako vstupy do svých výrob, jako např. suroviny, paliva aj. Na některých trzích došlo kvůli čínské poptávce i k určitému přetížení dodavatelských kapacit, protože čínské poptávce nestačila např. těžba železné rudy a výroba oceli nebo dodávky dřeva, až musela intervenovat čínská vláda uvolněním svých rezerv např. kovů.

Jedním z největších problémů v časech zotavení byl nedostatek přepravních kontejnerů, kvůli kterému Čína nestíhala přepravovat ty objemy zboží mezi ní a světem na lodích i po železnicích. Rychlé výrobě dalších kontejnerů přitom vadil nedostatek dřeva na světových trzích, kde kvůli zotavení rostla poptávka, ale nestíhala se zotavovat nabídka. Úzkými hrdly se staly i kapacity přístavů, které nestíhaly odbavovat ty spousty zboží mezi Čínou a světem, i kapacity železničních terminálů v Evropě, aby se odbavilo všechno to zboží, proudící mezi Evropou a Čínou po Eurasijském pevninském mostě. Vůbec rozvoj Pásu a cesty – jako železnice a logistické uzly spojené s vybudováním Eurasijského pevninského mostu, tj. jedné z hlavních větví BRI – se ukázal být infrastrukturou, kterou lidstvo vybudovalo „za pět minut dvanáct“, těsně před pandemií, aby se pak globální ekonomice a společnosti podařilo díky ní docela dobře pandemii a zotavování ustát.

Číně se dařilo všechny tyto potíže docela dobře překonávat, a tak se roku 2020 stala jedinou významnou světovou ekonomikou, která vykázala růst a vytáhla za sebou jako lokomotiva růstu zbytek globální ekonomiky. Růst pokračoval i letos. Hrubý domácí produkt Číny (HDP) za první polovinu roku 2021podle čínského statistického úřadu (NBC) z 15. července pokračoval tempem 12,7 procenta ročně. Průměr růstu za první pololetí (ne ročně) za oba roky – 2020 a 2021 – byl tedy 5,3 procenta, tj. během pandemických časů o 0,3 procenta rychlejší než v roce globální prosperity 2019.

Letos se pořád zatím dařil nejen růst, ale dokonce zrychlování růstu. V druhém letošním kvartálu HDP meziročně narostlo o 7,9 procenta a bylo o 1,3 procenta rychlejší než v prvním čtvrtletí. Meziročně průmyslová výroba v prvním pololetí narůstala o 15,9 procenta a zotavil se i běžný život, o čemž svědčí 23 procentní meziroční nárůst maloobchodních prodejů. Městská nezaměstnanost se drží na 5 procentech, o 0,7 procenta méně než loni, když se v prvním letošním pololetí vytvořilo 6,98 milionu nových pracovních míst, což je 63,5 procent plánu na letošní rok.

Krok s tempem růstu HDP drželo i tempo růstu disponibilních příjmů Číňanů, jenž meziročně vyrostl o 12,6 procenta a je nominálně 17 642 yuanů (asi 2 731 US$).

V prvním letošním kvartále oproti minulému roku, kdy byla Čína epidemií postižena nejhůře a světová ekonomika upadla do pandemické deprese, narostl HDP o 18,3 procenta. První polovina roku byla obdobím stabilního růstu taženého trvajícím zotavením jak čínské, tak světové ekonomiky. I v druhé polovině by měl čínský růst i funkce Číny jako lokomotivy globálního zotavení po pandemii pokračovat, ale teď by se měl zpomalit a také snad více vyvážit. Některá odvětví jsou poptávkou přetížená, zatímco jiná se teprve zotavují. Podobné to je všude ve světě a navíc se do různých míst světa epidemie vrací. Globální trh je tedy značně nečitelný a nepředpověditelný.

Čínská ekonomika plánuje, že ve druhé polovině letošního roku naroste o dalších více než 6 procent, takže těch více 12 procent ročně bude dosaženo, ale situace je teď už jiná, než byla v posledních měsících. Některá odvětví se budou muset ještě vzpamatovat, ale jiná jedou na doraz své kapacit, jaký není ani trvale udržitelný protože se bude muset něco občas odstavit do údržby apod. Také je teď v některých průmyslových oblastech na doraz kapacita elektráren ač, jak jsme informovali, byly v poslední době spuštěny nové jaderné a hydroelektrárenské bloky. Některé nárůsty výrob by potřebovaly nové investice, ale nikdo pořádně neví, jaká a po čem bude poptávka v následujících letech, a tak je teď pouštět se do investic s mnohaletou návratností dost rizikové.

Některé produkce naráží na problémy s nákupem surovin atp. Ale jejich dodavatelé stojí před podobným problémem s kapacitou. Rudné doly a ocelárny teď nestíhají uspokojovat čínskou poptávku, což vyhání i ceny. Ale některé současné vysoké poptávky jsou kvůli ekonomickým specifikům v době globálního zotavení. Jako byla třeba ta poptávka po nedostatkovém dřevě, které bylo třeba pro nové kontejnery, nebo nárůst výroby kontejnerů v posledních měsících.

Proto nikdo neotevře nový rudný důl nebo novou ocelárnu, když neví, jestli taková frenetická poptávka z Číny potrvá alespoň dalších 15 let. Stejně jsou na tom čínští investoři, jejichž továrna momentálně sice nestíhá poptávku, ale nemohou vědět, jestli taková poptávka potrvá ještě několik let, aby se jim vyplatilo, postavit továrnu novou.

V některých oborech na světovém trhu se projevují v důsledku zotavení zvláštní tržní rizika. Např. v textilním průmyslu. Nejdříve v hluboké pandemii byli všichni rádi za čínský textil. Ale s tím, jak přišlo zotavování světového trhu, najednou začalo některým výrobcům vadit, že když chtějí opět zvýšit výrobu, musí konkurovat výrobě čínské, a tak se honem objevují problémy s lidskými právy Ujgurů, aby se Ujguři „zachraňovali humanitárními sankcemi“ na textilní zboží, které Ujgury živí.

Čína má však v úmyslu v druhé polovině letošního roku vyrůst o dalších 6 procent a vytvořit přes 11 milionů nových pracovních míst ve městech. Rozhýbat více domácí poptávku a najít ty investiční příležitosti, jejichž využití se vyplatí i v následujících letech, aby si i po pandemii a specifikách fáze zotavení globálního trhu udržela před-pandemické tempo růstu.

Světová banka je však v předpovědi čínského růstu pro letošek opatrnější a předpovídá růst za celý rok 2021 jen 8,5 procenta. Jedno je však jisté, svět se na Čínu může spolehnout nejen jako na lokomotivu zotavení, ale i jako na lokomotivu růstu v časech po pandemii, uzavírá se v článku.