Hormuzský průliv přepravuje denně kolem 20 milionů barelů ropy, což představuje téměř pětinu celosvětové denní spotřeby. (Foto: Flickr)

Jeho uzavření by ochromilo vývoz ropy z klíčových producentů v Perském zálivu, včetně Saúdské Arábie, Iráku, Spojených arabských emirátů a Kuvajtu.

Napětí na Blízkém východě vyústilo v otevřený konflikt poté, co Spojené státy zahájily letecké údery na íránskou jadernou infrastrukturu, což vedlo Teherán k hrozbě úplného uzavření Hormuzské úžiny, nejdůležitější ropné trasy na světě.

Jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump potvrdil, že americké stíhačky bombardovaly tři jaderná zařízení v Íránu – Fordow, Natanz a Esfahan –, brigádní generál Alireza Tangsiri, velitel námořnictva IRGC, údajně vydal varovné prohlášení: „Hormuzský průliv bude uzavřen během několika hodin.“

Jedná se o první přímý vojenský úder USA na íránském území od islámské revoluce v roce 1979. Trump v Oválné pracovně označil misi za „velkolepý vojenský úspěch“ a dodal, že íránské kapacity pro obohacování uranu byly „úplně a zcela zničeny“.

Eskalace přichází uprostřed rostoucího napětí po pokračujících vojenských operacích Izraele proti cílům spojeným s Íránem a smrtelném regionálním patu. Trump dříve uvedl, že se rozhodne o zapojení USA do dvou týdnů – zdá se, že toto rozhodnutí již padlo.

Hormuzská úžina přepravuje denně kolem 20 milionů barelů ropy, což představuje téměř pětinu celosvětové denní spotřeby. Její uzavření by ochromilo vývoz ropy z klíčových producentů v Perském zálivu, včetně Saúdské Arábie, Iráku, Spojených arabských emirátů a Kuvajtu. Existují sice některé alternativní ropovody, ale ty zvládnou přepravit pouze malou část – přibližně 2,6 milionu barelů denně.

Vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z Kataru, který je životně důležitý pro Asii a Evropu, by byl rovněž narušen.

Cena ropy Brent přesáhla 90 dolarů za barel, zatímco cena ropy WTI vystoupala nad 87 dolarů. Analytici varují, že dlouhodobé uzavření by mohlo ceny vytlačit na 120–150 dolarů, což by vyvolalo značnou volatilitu na globálních finančních trzích.

Globální ropný šok by se projevil v ekonomikách, které již nyní zápasí s inflací. Náklady na energii by prudce vzrostly, dodavatelské řetězce by se zpomalily a pojišťovny v oblasti námořní přepravy již zohledňují nové prémie za válečné riziko. Ekonomové varují, že dlouhodobé narušení by mohlo snížit globální HDP o 1–2 %, což by zvýšilo riziko celosvětové recese.

Jak moc by se měla Indie obávat?

Indie, která dováží 90 % své ropy – z toho více než 40 % přes Hormuzský průliv – je obzvláště zranitelná. Přerušení dodávek by ovlivnilo provoz rafinérií, obchodní bilanci a vedlo by k inflaci v důsledku prudkého růstu cen pohonných hmot. Rupie by pravděpodobně byla pod tlakem a vláda by mohla být nucena sáhnout do svých 74denních zásob ropy.

Zdroj: businesstoday.in