Osobní letadlo společnosti Ryanair 23. května nouzově přistálo na mezinárodním letišti v Minsku v Bělorusku. Bělorusko uvedlo, že osobní letadlo se rozhodlo nouzově přistát poté, co obdrželo oznámení o varování o bombě od Hamásu. (Foto: Flickr)

Americký prezident Joe Biden to kritizoval tak, že přístup Běloruska je přímou urážkou mezinárodních principů.

Tento incident mezinárodnímu společenství připomíná nucené přistání na vídeňském letišti v červenci 2013.

V té době se tehdejší bolivijský prezident Evo Morales vracel prezidentským letadlem z Moskvy do své země.

Francie, Portugalsko, Španělsko a další země odmítly vpustit letadlo bolivijského prezidenta do svého vzdušného prostoru z důvodu, že „na jeho palubě se skrývá Edward Snowden, skandální informátor PRISM“, což způsobilo nucené přistání letadla na vídeňském letišti, kde bylo letadlo prohledáno, ale ukázalo se, že Snowden se v letadle neskrýval. Poté se Francie a další země Moralesovi omluvily.

Kdo ve skutečnosti měl podezření, že se Snowden skrývá v prezidentském letadle, a informoval evropské země?

Související evropské země to nevysvětlily. Tehdejší mluvčí amerického prezidenta Jen Psaki novinářům řekla, že američtí úředníci byli „v uplynulých 10 dnech stále v kontaktu s mnoha zeměmi“.

Překvapivé je to, že nevykazovala sebemenší rozhořčení ohledně zacházení s hlavou jiné země.

O osm let později se Psaki stala tiskovou tajemnicí Bílého domu. Když byla dotázána, zda by mohla porovnat obě přistání, Psaki se otázce vyhnula a jednoduše odpověděla: „Spolupracujeme s partnery po celém světě, nic dalšího nemůžu říct.“

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin (Wang Wen-pin) nedávno uvedl, že by rozhodnutí a řešení souvisejících stran nouzového přistání osobního letadla společnosti Ryanair v Minsku mělo být v souladu s cíli a zásadami Charty OSN a s mezinárodním právem, a mělo by být založeno na skutečnosti a důkazech, nesmějí být použity selektivní postupy a dvojité standardy, aby se zabránilo politizaci.