Světu se momentálně moc nedaří vzpamatovat se z rozvratu, který do něj vnesla pandemie. (Foto: Flickr)

Přičemž takovým svorníkem většiny problémů zotavení globální ekonomiky, na který jsou navázané ty další problémy, je nezvládnutí logistiky, která nefunguje na potřebné úrovni nikde na světě, popisuje autor článku.

Velmi výrazné je to např. v USA, kde obyvatelstvo zažívá krizi prázdných regálů v obchodech nikoliv proto, že by prodejci spotřebního zboží neměli, kde ho koupit, ale protože to nezvládá logistika všude od přístavů přes sklady až po přepravu po silnicích.

Nevyhýbá se to nikomu, i Čína, která je největším vývozcem zboží, obrovitým dovozcem komodit zejména surovin a paliv aj., která se v tom zmítá též. Nedávná čínská energetická krize, která celému světu přinesla ohromný nedostatek zboží – zvláště polotovarů z hliníku, byla do velké míry kvůli nezvládnutí dovozů paliv.

Řešení tohoto problému, je tedy dost možná nejnaléhavější okamžitou prioritou globální ekonomiky, kdy ta naléhavost je zrovna pro Čínu nesmírná. Některé věci jako zvýšení kapacit přístavů nebo postavení nových dopravních lodí nelze řešit nijak rychle. S jednou z věcí ale lze hnout relativně brzy: se snížením logistických zmatků a zvýšením optimálnosti a koordinovanosti přepravních, skladovacích a distribučních procesů vybudováním rozsáhlého informačního a komunikačního systému, který logistické procesy v rozsáhlém měřítku dokonaleji vyladí a zkoordinuje, takže se toho zvládne více i při současných kapacitách.

Nemělo by překvapit, že po takovém řešení Čína rychle sáhla a přesně takový systém buduje. V USA by teoreticky měli mít radost, i dodávky čínského zboží k nim by teď měly být hladší, jenže když něco zdařile řeší Čína a to řešení není pod jejich kontrolou, je to podle myšlení amerických geopolitiků čínská agrese a hrozba, proto před čínským úsilím o digitalizaci globálního přepravního průmyslu varují stratégové z Wall Streetu v hrůzu nahánějícím pojednání ve Wall Street Journal.

21. prosince v něm vyšel hororový článek o tom, jak když se teď informace o logistických pohybech hromadí v databázích umožňujících řešení optimalizace dodavatelských procesů, tak toho mohou zneužívat mazaní čínští špioni, aby mohla jak čínská zpravodajská služba číst ekonomiku světa, tak i čínské podniky mohly číst světové trhy lépe než jejich konkurence. V globálních dodavatelských řetězcích tak vzniká lepší pořádek a koordinovanost, fungují efektivněji a díky tomu se rychleji zotavuje globální ekonomika, nerostou tolik ceny a přestává být nedostatek zboží. Ale je to špatně, protože to není pod kontrolou Ameriky. K čemu je něco pomáhajícího prosperitě lidstva, když to nepomáhá americké hegemonii?

Tvrdí se tam: „Hlavní čínský systém pro správu dat o přepravovaných nákladech Logink by mohl držiteli takových dat poskytovat úplný zlatý důl zpravodajských poznatků o národní bezpečnosti a k uplatňování ekonomických zájmů,“ s odvoláním na člena Komise amerického Kongresu pro bezpečností dohled nad americko-čínskými ekonomickými a bezpečnostními vztahy Michaela Wessela.

Asi by pro něj bylo daleko lepší, aby ty globální zácpy přístavů, nedostatečná koordinace námořní a pozemní logistiky a skladování, přípravy kontejnerů a další zmatky zvyšují globálně ceny a snižující dostupnost potřebného zboží, pokračovaly, než když to vyřeší a má pod kontrolou někdo jiný než jediný „oprávněný“ globální hegemon.

Pro Čínu, největšího obchodníka se zbožím na světě, nejvíce zatíženého problémy v dodavatelských řetězcích, který pořád tápe, jak logistickou koordinaci přizpůsobit okamžité, rychle se v současnosti měnící situaci tak, aby nebyly zácpy v přístavech a nedostatek uhlí v elektrárnách, je budování takového systému jednou z momentálně nejnaléhavějších životních nutností. Tato data nemají charakter nějakých zvláštních tajemství, která by obchodující strany nerady poskytovaly zvláště, když ví, že díky nim půjde přeprava a veškeré odbavování jejich dodávek hladčeji. A nikde taková evidence není ilegální. Trochu se to podobá situaci, jako bychom obviňovali poštu, že je spikleneckou a špionážní organizací.

Během pandemické krize závisela na čínském dopravním systému ekonomika světa a díky úsilí čínských přepravních společností se už podařilo relativně globální dodavatelské řetězce stabilizovat a ekonomické zotavení světa je proto už v plném proudu a daleko rychleji, než kdyby čínské logistické informační systémy vázly ve zmatcích. Je také logické, že právě v době takové výzvy pro management logistiky v obrovitém měřítku uvedené systémy pod tlakem situace vznikly. Nevznikaly někdy v časech kuloárních porad spiklenců. Ten vývoj se překotně spustil pod zoufalým tlakem zmatků v logistice. Že na to v Číně šli, jako na všechny své naléhavé výzvy, přes inovativní technologická řešení, je také více než normální. Kdyby v USA reagovali stejně, možná by u nich nemusela být ta krize prázdných regálů a zacpaných přístavů tak hrozná a jejich prezidentovi by místní obyvatelé nemuseli říkat Joe prázdných regálů.

Ty systémy – čínský i možný americký – by se mohly dobře doplnit a svět by se mohl rychleji zotavit. Nikdo USA nebránil, aby se do toho také pustily, a zotavení světové ekonomiky už mohlo být o dost pokročilejší. Teď se ale tváří, že by se ten systém měl nějak sabotovat, jako sabotovaly zapojení Číny do vyřešení globální krize s nedostatkem čipů, čímž problémy světové ekonomiky prodloužily a prohloubily.

Ten systém je tak trochu jako Iniciativa pásu a cesty (BRI) čili Nová Hedvábná stezka. Není to v podstatě „čínský“ projekt. Je to projekt mnohostranného dobrovolného partnerství aktérů, kteří se do něj rádi zapojují, protože z něj mají všichni prospěch, neboť právě to svět zrovna potřebuje, a Čína je v tom jen iniciátor a hlavní aktivní partner v takovém kolektivním úsilí. A stejně, jako USA pohlíží na tuto prospěšnou kolektivní mezinárodní spolupráci jako na neo-koloniální projekt a snahu o „nepovolenou“ světovou dominanci, přistupují i k tomuto kolektivnímu projektu logistických organizací s převahou těch čínských jako na temné spiknutí za účelem vlády nad světem.

V této souvislosti je zajímavá i další informace získaná z amerických mediálních kanálů. Minulý měsíc CNN lamentovala nad tím, že počet lodí vysílajících signály Automatickému identifikačnímu systému (AIS) se v čínských vodách propadl o skoro 90 procent, a to je prý problém pro globální dodavatelský řetězec. Ale ve skutečnosti to je jen problém pro americké pokoutné špehování globálního dodavatelského řetězce. Ty lodi jen přešly na šifrovanou komunikaci s čínskými přístavy, takže jejich pohyby už nemohou špehovat USA vysíláním falešných požadavků na identifikaci.