Jak 18.5.2021 oznámilo čínské ministerstvo zahraničí má 19.5.2021 formou videokonference proběhnout zahajovací ceremoniál formálního zahájení nového rámce spolupráce mezi Čínou a Ruskem v jaderné energetice, kdy akce se zúčastní i prezidenti obou zemí. (Foto: Flickr)

Obě země spolu v jaderné energetice už delší dobu spolupracují, nicméně tímto má jejich spolupráce postoupit do nového levelu. Také je tato spolupráce v jaderné energetice jen částí rozšiřující se a prohlubující energetické spolupráce mezi oběma zeměmi jako takové. Rovněž je třeba tuto akci vnímat jako součást úsilí společně odolávat sankcím a restrikcím USA spolu s americkými snahami zapojit různé země do pokusů o ohrazování Číny a Ruska.

Náměstek a mluvčí čínského ministerstva zahraničí při oznamování akce Zhao Lijian mj. prohlásil, že online rozhovor, který při této příležitosti spolu povedou prezidenti obou zemí, je také prvním letošním přímým rozhovorem mezi nimi. K samotné spolupráci řekl, že má jít o vůdčí projekt zapadající do nárůstu vysoce kvalitní, komplexní čínsko-ruské spolupráce a partnerství v nové éře.

Energetika je totiž klíčovým stěžejním oborem pro fungování jakékoliv rozvinuté nebo rozvíjející se společnosti. Srovnáme-li HDP světa a jeho spotřebu primární Gibbsovy energie, spatříme, že je mezi nimi dlouhodobě vlastně lineární vztah. Kolik energie svět spotřebuje, tolik hodnoty vyprodukuje. A pro Čínu, jejíž ekonomika stojí na zpracovatelském průmyslu, to platí obzvlášť. Energetická svoboda je esenciální ekonomickou svobodou a nenahraditelným zdrojem. Celá éra od energetické krize v 70. letech, jíž skončila II. průmyslová revoluce, se vyznačuje nižším nárůstem potenciální produktivity výrobních faktorů oproti II. průmyslové revoluci, což je do velké míry zřejmě způsobeno vysokými cenami energií a nižší energetickou svobodou od té doby.

Chce-li Čína plnit svůj cíl – vysoce kvalitního rozvoje, což se dá do jazyka ekonomických ukazatelů přeložit jako „rozvoje postaveného na nárůstu potenciální produktivity výrobních faktorů,“ je dostatek levné energie nutnou podmínkou. Také snahy jejích nepřátel, přidusit její rozvoj, by byly možná nejúčinnější, kdyby se jim podařilo snížit pro Čínu energetickou dostupnost. Energetika opírající se o spolehlivá mezinárodní partnerství je pro ni proto kriticky důležitá, a to se odráží i ve významu probíhající události.

„V posledních letech rychle rostoucí rozvoj spolupráce v jaderné energetice je pro kooperaci Číny s Ruskem prioritou a vůdci obou zemí mu věnují pozornost,“ uvedl Zhao.

„Hladký chod stavebních prací na čtyřech jaderných elektrárenských blocích, dva v jaderné elektrárně Tianwan ve východočínské provincii Jiangsu a dva v jaderné elektrárně Xudapu v Liaoning na severovýchodě Číny jsou hlavním ovocem čínsko-ruské spolupráce na výrobě špičkové techniky a na vědeckých inovacích, a to pomůže bilaterální spolupráci i v jiných sektorech. Tady jde o součinnost na největším projektu jaderné energetiky mezi oběma zeměmi,“ vysvětloval Zhao.

Ředitel Centra pro studia Ruska a Střední Asie při Šanghajském institutu pro mezinárodní studia Li Xin, k tomu říkal: „Čína s Ruskem se snaží tváří v tvář americkému nátlaku z posledních let se vzájemně podpořit.“

„Špičkové a nové technologické sektory jsou klíčovými sektory,“ rozváděl to Li. „A Čína bude moci některé americké technologie nahradit ruskými, když se teď potýká s rostoucími technologickými a obchodními restrikcemi ze strany USA.“

Energetická spolupráce obou zemí je nepochybně jedním z klíčových faktorů, který obě země silně sbližuje, posiluje jejich vzájemný obchod i jiné formy spolupráce a umožňuje jim dobře odolávat nátlaku, restrikcím a pokusům o izolaci a ohrazování ze strany USA. Takže narušit energetickou bezpečnost Číny úzce spolupracující s Ruskem v partnerství, ve kterém se na sebe obě strany mohou dobře spolehnout, je prakticky nemožné.

A ta spolupráce letos i přes pokračující pandemii a dosud nezotavenou světovou ekonomiku vykazuje pěkný růst. Od ledna do dubna dosáhl vzájemný obchod 40,12 miliardy $, což je meziroční nárůst o 19,8 procenta, jak uvedlo minulý týden čínské ministerstvo obchodu.

Toto ministerstvo také čeká, že při takovém zotavení obchodu, bude letos dosaženo rekordně vysokého vzájemného obchodu.

K této akci a k dodávce ruských jaderných bloků se vyjádřil i energetický analytik Han Xiaoping: „Technicky je tato akce značně významná, jelikož to znamená, že v Rusku vyvinuté jaderné technologie VVER-1200 prošly čínskou technickou revizí, která je nejpřísnější na světě, jelikož Čína už sama zvládá tyto technologie třetí generace,“ řekl Han.

O tom zvládnutí konstrukce a výroby jaderných bloků jsme nedávno psali v souvislosti s letošním zprovozněním první čínské jaderné elektrárny vlastní výroby spolu se stavbou dalších bloků.

„Jedním z rysů jaderných technologií třetí generace je taková úroveň jejich bezpečnosti, že u nich nemůže dojít k haváriím, jako byly ty vzniklé v Černobylu a ve Fukušimě,“ řekl Han, když ještě chválil, že bezpečnost ruské konstrukce je propracovanější, než je bezpečnost u Západních společností.

Uvedené čtyři reaktory mají smluvní hodnotu 20 miliard yuanů, ty ovšem tvoří jen část celkového projektu, jehož cena asi překročí 100 miliard yuanů.

Stavba reaktorů 7 a 8 v elektrárně Tianwan se očekává, že začne už tento měsíc, jak to odvysílala místní CNNC na základě dubnového sdělení ředitelů China National Nuclear Power Co.

Prvním ze čtyř postavených reaktorů bude nejspíš číslo 7 v Tianwanu a odteď se bude práce na každém dalším zahajovat vždy pět měsíců po předchozím zahájení, uvedla před rozbíhající se akcí čínská média.

Čína sice už sama vyvinula technologii jaderných reaktorů třetí generace Hualong One, ale nenasytná poptávka po energii v Číně je příslibem, že její jaderná energetika, která je zatím teprve na počátku, poroste svižným tempem a na čínském trhu si budou konkurovat jak domácí čínské, tak ruské elektrárny, francouzské Orano a dost možná americký Westinghouse.

V označení ruských bloků VVER-1200, se odráží to, že jde o Vodní Vodní Energetický Reaktor s 1200 MW hrubého elektrického výkonu. Čistý výkon je 1114 MWe, protože elektrárna má pochopitelně i nemalou vlastní spotřebu. Standardní doba stavby je 4,5 roku, plánovaná životnost 60 let s možností dvacetiletého prodloužení.

Spolupráce v jaderné energetice bude dalším rozšířením energetické spolupráce obou zemí, neboť ta spočívá hlavně na zemním plynu, ale nechybí ani ropa a uhlí. S Ruskem se počítá i jako s dodavatelem jaderného paliva schopným dodat palivo pro jakýkoliv typ elektráren – nejen ruských. Takže se tím zajistí i proti případným sankcím na dovoz ze Západních zemí.

Zatím teď na začátku rozvoje jaderné energetiky má pevninská Čína 49 jaderných bloků. (Tchaj-wan má též jadernou energetiku včetně ruské.) Tím má Čína třetí největší jadernou energetiku světa, ale momentálně se staví dalších 19 jaderných elektrárenských bloků. Loni bylo v Číně pomocí jádra vyrobeno 4,9 procenta elektrické energie.

Zdroj: cri.cn