Tak už tu zase máme čísla o zahraničním obchodu Číny za měsíc červenec. Přes gigantické rozměry své ekonomiky je Čína vždy první zemí, která má hotové statistiky za uplynulé období. (Foto: VCG)

Proto v době, kdy ještě nejsou známa globální čísla za první pololetí letošního roku, Čína už zná i čísla o své ekonomice za první měsíc druhého pololetí. Věci jsou dost podle očekávání, tedy čínská ekonomika i její zahraniční obchod robustně roste, ale tempo růstu se zmírnilo.

To zpomalení způsobuje řada faktorů, z nichž se většina čekala, neboť dosud šlo o zotavování čínské i světové ekonomiky, zatímco teď už to bude spíše jen celkový růst plně rozběhnuté a vytížené ekonomiky a ten nemůže být tak rychlý jako zotavování. Také ale udeřily rizikové události jako obnovení epidemie na řadě míst, jak ve světě, tak v samotné Číně, ale také katastrofální povodně v jedné z průmyslově nejvýznamnějších oblastí Číny.

Za červenec celkový zahraniční obchod Číny, import i export, meziročně narostl o 23,1 procenta na 508,74 miliardy $, takže za celých sedm měsíců letošního roku oproti loňsku obchod narostl o 35,1 procenta na 3,3 bilionu $, uvádí čínská Generální celní správa (GAC).

To je už 14 měsíců za sebou neustálého růstu čínských importů a exportů od počátku post-epidemického zotavení. Přitom nárůst letošního obchodu nebyl jen oproti prvnímu pololetí loňského, pandemií poznamenaného roku, nýbrž i oproti roku prosperity 2019, kdy čínská i světová ekonomika běžely naplno, proti tomu byl nárůst za prvních 7 letošních měsíců o 22,3 procenta, oznámil v sobotu 7.8 Li Kuiwen z GAC.

Čísla za červenec, ač už poznamenaná zpomalením způsobeným výše uvedenými faktory, jsou sice působivá, leč jsou přeci jen pro svět i pro Čínu trochu zklamáním, protože se čekala čísla o maličko vyšší. Ale rizikové faktory to překazily. Červencový export meziročně narostl o 19,3 procenta, což je sice úctyhodné číslo, ale v červnu byl nárůst 32,2 procenta, a červencový import narostl o 28,1 procenta, ale i to je menší oproti 36,7 nárůstu v červnu.

To zpomalení růstu do velké míry způsobily takové rizikové faktory jako šíření delta varianty viru nebo ty rozsáhlé záplavy, ale nejen to. Promítlo se do toho i vyčíslení těch růstových čísel v čínské měně. Je tu totiž skutečnost, že v poslední době došlo k výraznému nárůstu směnného kurzu čínského yuanu vůči americkému dolaru, a tak zhodnocení čínské měny nominálně snížilo hodnotu objemů zboží.

Rizikovým faktorem s charakterem vyšší moci, který postihl čínský růst, bylo zejména rozšíření vysoce nakažlivé delta varianty COVID-19 ve více než 10 provinciích a regionech. Někde místní správy přistoupily k přísným lockdownům, až takovým, že řada továren dočasně zastavila produkci. O ekonomikách tažených významnou lokomotivou růstu, např. o české ekonomice silně provázané s německou ekonomikou, se říká, že když německá ekonomika dostane rýmu, ulehne naše ekonomika se zápalem plic. Jenže co říci o ekonomice představující lokomotivu růstu celé planety? Zvláště, když ji nepostihla žádná rýmička, nýbrž delta varianta Covidu.

Jen takový faktor jako pokles čínské silniční dopravy o 30% spojený s návratem epidemie citelně srazil světové ceny ropy, ať se tomu OPEC snažil zabránit sebevíc. Proti-epidemická opatření v přístavech zpomalují odbavování lodí, což zase vyvolává lodní fronty před přístavy s následným prudkým vzestupem cen lodní dopravy, který se musí zákonitě promítnout do všech světových cen zboží. Svět má tedy důvody bát se o zdraví toho „Atlase“, na jehož bedrech spočívá náš ekonomický svět – Číny.

Také přívalové lijáky a záplavy ve středo-čínské provincii Henan patřící k hlavním průmyslovým oblastem země, byly velkým problémem. Zastavení produkce zde hrozilo rozvrácením celkových dodavatelských řetězců Číny a následně světa. Odsud také vyráží většina nákladů odjíždějících vlaky do Evropy, které se na pár dní zastavily, a trvat to o chvilku déle, nastaly by nám v Evropě značné potíže.

Jedním z problémů jsou i fluktuace směnných kurzů. Yuan vůči dolaru výrazně narostl, a tak vlastně narostly ceny čínského zboží, a ty kurzy jsou pořád pohyblivé, což znamená obrovskou nejistotu v cenách tlumící světový obchod. Nárůst čínských prodejů je nominálně nižší, protože stejný prodej za dolary znamená nižší prodej za yuany. Všichni se bojí delších obchodů a rozběhu delších projektů spolupráce, když kurzy a tedy ceny, se ze dne na den mění. To se promítá do všeho jak v Číně, tak po celém světě.

Číně se až dosud dařilo hrát globálně roli hlavního náhradníka v globálních dodavatelských řetězcích, který zaskočil za ostatní dodavatele, když měli kvůli epidemii výpadek. S příchodem delta varianty do země, kdy i po světě se objevují vlny delta varianty, hrozí, že by Čína nemusela být tuto roli dále schopna nějakou dobu plnit a i její vnitřní dodavatelský řetězec by mohl postihnout rozvrat.

Číně se dosud dařilo zvládat epidemii excelentně a díky ní fungovala světová ekonomika uspokojivě i v těžkých epidemických časech, tak doufejme, že ji ani delta varianta příliš nezdolá, protože to by pak světová ekonomika zažila něco jako těžký zápal plic z Covidu.

Přes zpomalení čínský obchod v prvních sedmi měsících značně rostl a paradoxně nejvíce obchod s USA, které zkouší vést s Čínou obchodní válku a nutit všechny, aby se od Číny izolovali. S USA ten meziroční nárůst za sedm měsíců byl 28,9 procenta, s EU 23,4 procenta a o 24,6 procenta narostl s největším čínským obchodním partnerem ASEAN.

Vzhledem k rostoucí závislosti USA na čínském trhu napsalo 36 amerických lobbyistických skupin vládě, ať už konečně přestane s těmi nesmyslnými tarify na čínské zboží aj., když na tom více prodělávají USA než Čína. V tom mohutném nárůstu obchodu s USA zvláště ohromně rostly dovozy z USA do Číny. Ty meziročně narostly o 38,8 procenta, zatímco vývozy do USA narostly jen o 25,9 procenta, čímž přispěly 20,2 procenty ke zvětšení obchodního přebytku Číny s USA.

Co se týče produktů, narostly exporty strojů a elektrických zařízení o 25,5 procenta, přičemž nejúchvatnější je nárůst exportu aut o 102,5 procenta. Dovoz ropy, do kterého se promítlo i snížení automobilového provozu kvůli pandemii, poklesl o 5,6 procenta. Kvůli vysokým cenám o 1,5 procenta poklesl dovoz železné rudy a o 15 procent uhlí. Naopak o 24 procent narostl dovoz zemního plynu a o 4,5 procenta dovoz sójových bobů.

Doufejme, že nám COVID-19 nepoloží na lůžko tohoto Atlase globální ekonomiky, na jehož bedrech spočívá ekonomický svět, protože pak by byl zbytek světa na ekonomickém JIP lůžku.

Zdroj: cri.cn