Svobodný a férový trh s dobrými podmínkami pro soukromý kapitál je nejspolehlivějším receptem na rychlý ekonomický růst, inovativnost a prosperitu. A praktické případy z historie i současnosti to zřetelně dokládají. (Foto: Flickr)

Jako byl třeba německý hospodářský zázrak po Druhé světové válce postavený na doktríně ordoliberalismu, kterému se ale obvykle říkalo sociálně tržní ekonomika, nebo jako je současný čínský hospodářský zázrak, který v podstatě stojí na stejné ordoliberální doktríně pěstování svobodného trhu a podmínek pro soukromý kapitál a pro podnikání, jako svého času předchozí „zázrak“ v Německu. Až se vkrádá otázka, jak je to vlastně s těmi svobodnými trhy v tzv. svobodném světě, když je výskyt rychlého ekonomického růstu způsobeného skutečně zdravým a svobodným trhem tak vzácný, že když k němu náhodou dojde, označuje se za zázrak?

Ale v Číně ten zázrak momentálně funguje a její vláda nedávnými ordoliberálními raziemi proti pokusům o monopolní chování některých megakorporací předvedla, že ho jen tak nenechá vykolejit narušováním svobodného a férového trhu snahami o vytváření monopolů či oligopolů nebo monopsonů. Je přitom zábavné, že na Západě zejména média ale i takoví jako tržní predátor a kazatel té jediné pravé svobodné společnosti Soros, tuto ochranu férové konkurence označili za „protitržní“.

Ale právě vydaná zpráva vrcholné organizace samotných čínských soukromých podnikatelů Celo-čínské federace průmyslu a obchodu to vidí tak, že soukromý čínský business zažívá zlepšení podmínek pro podnikání v důsledku rostoucí vitality trhu a podnikatelského prostředí, když se vyvíjí protitrustové úsilí. V čem majitelé a ředitelé soukromých společností zapojených do sestavení této jejich zprávy vidí teď největší problém, jsou rostoucí ceny surovin a nejistota ve světových dodavatelských řetězcích.

Uvedená zpráva nebyla zprávou o veškerém podnikání v Číně, zmíněná federace vydá ještě více zpráv, aby celou tuto problematiku pokryla, přičemž tato konkrétní v sobotu vydaná zpráva se týkala 500 vrcholných čínských soukromých firem. Ty za poslední rok vykázaly výnosy 35,12 bilionu yuanů (5,43 bilionu $), tj. meziročně došlo k nárůstu o 16,39 procenta. Jejich čistý zisk dosáhl 1,97 bilionu yuanů tj. nárůst o 41,4 procenta a celková hodnota aktiv dosáhla 50,73 bilionu yuanů, tj. meziroční nárůst o 37,25 procenta.

Aby se společnost do první pětistovky soukromých čínských společností dostala, musela letos překročit hodnotu 23,5 miliardy yuanů, tj. o 3,3 miliardy více než loni. Hodnota aktiv devadesáti osmi z vrcholných 500 překročila 100 miliard yuanů a mezi takové letos přibylo 18 společností.

Na špičce té vrcholné pětistovky se už po šest let drží ďábel z nočních můr amerických geopolitiků, příliš tržně a technologickými inovacemi úspěšná Huawei Technologies Co., následovaná firmami jako JD, textilní obr Hengli Group, Amer International z oboru informatické elektroniky a Alibaba Group, která byla mezi těmi, které dostaly pokuty za porušení férové konkurence snahami o monopolní deformaci svobodného trhu. Jen tato pětice podniků měla za uplynulý rok výnosy přesahující 600 miliard yuanů.

Kapitáni čínského soukromého průmyslu při posuzování současných výhledů nešetřili chválou: „My soukromé podniky čerpáme značnou důvěru z rostoucí podpory, jakou tato země soukromým firmám poskytuje, zvláště když nás vrcholní vůdci Číny podněcují, abychom se svými businessem směle razili vpřed, a ujišťují nás, že hřiště pro soukromé firmy poroste,“ říkal Linang Wen’gen předseda správní rady vůdčí strojírenské firmy Sany Group, která je 53. v seznamu té pětistovky.

Předseda maloobchodní a realitní společnosti Better Life Group Wang Tiang chválil ordoliberální zásahy ve prospěch svobodného trhu a férové konkurence: „Čína v poslední době vystupňovala protitrustové úsilí a regulace všech druhů neférové konkurence. Tyto snahy pak poskytují zákona dbalým společnostem větší prostor pro rozvoj a spolu s tím rozhýbávají efektivitu soukromých společností a tržní ekonomiky.“

Soukromý sektor je už řadu desetiletí hlavním tahounem čínského hospodářského zázraku. Podle Ministerstva průmyslu a informačních technologií přispívají soukromé společnosti v průměru 50 procenty k daňovým výnosům, 60 procenty k HDP, 70 procenty k technologickým inovacím a 80 procenty k zaměstnanosti ve městech.

Zpráva Celo-čínské federace průmyslu a obchodu rovněž uváděla, že asi 90 procent z těch 500 vrcholných soukromých společností prošlo digitální transformací. Počet jejich platných patentů meziročně vzrostl o 3,64 procenta a platné registrace domácích obchodních značek meziročně vzrostly o 36,06 procenta.

Klíčové technologie 394 z těchto společností pochází převážně z nezávislého výzkumu a vývoje. Mezi těmi 500 vrcholnými je i 229 společností, u nichž zaměstnanci výzkumu a vývoje obnáší přes 3 procenta jejich personálu a u 120 společností to přesahuje 10 procent všech zaměstnanců.

A to vše je podle Lianga ze San spojeno s tím, že z Číny se stal vůdce čtvrté průmyslové revoluce: „Čína se kromě zlepšení tržního a podnikatelského prostředí stala spíše vůdcem čtvrté průmyslové revoluce, než aby se tou revolucí nechala jen vést, a ta spočívá hlavně na digitální ekonomice. Spousta čínských společností věnuje čím dál více pozornosti využití technologií 5G, umělé inteligence, zpracování velkých dat i technologiím nových energií a baterií, aby se držela globálně na špičce,“ říkal.

Ovšem ne všechno budí optimismus. Současná krizová doba je do velké míry o nejistotě a překonávání potíží. Místopředseda této federace Hunang Rong to připomínal, když říkal, že přes 50 procent soukromých firem z té vrcholné pětistovky říká, že pandemie COVID-19 má na jejich business značné dopady. Navíc 43,8 procenta říká, že jim hrozí dopady nestabilních globálních průmyslových a dodavatelských řetězců.

Ten rozvrat dodavatelských řetězců a přetížení dopravních uzlů s sebou přináší problémy s obstaráním surovin a energií a jejich ohromně rostoucí ceny. Proto mluvil i o tom: „Dopad růstu cen surovin byl rovněž významný. Mezi nákladovými faktory s dopady na rozvoj těch 500 vrcholných soukromých společností se během letoška nárůst cen surovin vyšplhal ze třetího nejvýznamnějšího místa na první místo. Více než 300 z těch podniků bylo právě těmito cenami postiženo nejvíce a to je o 32 více než v předchozím roce,“ říkal Hunang Rong.

„Země ale přijímá série opatření, aby soukromým společnostem pomohla tyto problémy překonat, aby se u nich rozběhl dlouhodobý kvalitní rozvoj,“ dodal.

O řadě z těch opatření jsme už v minulosti psali. Třeba o urychleném budování plynovodů a přepravních cest k zajištění dostatku plynu ze sousedních zemí, dodávky strojního vybavení do těchto zemí, aby svou těžbu rozšířily, urychlené budování železnic k dovozu surovin, jako chemických výrobků z Ruska. Zejména však uvolnění strategických zásob surovin země, čímž se podařilo srazit ceny např. rud a ropy a udržet výrobu na potřebné výši, uzavírá článek.