To, na co globální ekonomičtí analytici pohlíží s největší úzkostí v obavách o ekonomické zotavení světa a o udržení životní úrovně po celé planetě, je ekonomický růst Číny, hlavní ekonomické lokomotivy zotavení planety. (Foto: Flickr)

Objevují se totiž rizika, která by mohla její růst s návazným růstem globální ekonomiky přinejmenším utlumit a útlum tempa růstu je vlastně i zákonitý, protože dosavadní ohromné tempo čínského růstu bylo do velké míry tempo zotavení a teď už bude muset jít o skutečný růst podmíněný např. vznikem nových výrobních kapacit atp. Jenže do hry navíc vstoupila rizika vykolejení růstu.

Hlavní rizika přichází s další vlnou pandemie, která sužuje různé části světa a tím sužuje ekonomiku celoplanetárně včetně čínské, ale teď se epidemie zase vrátila do Číny samotné, až přichází hororové zprávy, že kvůli tomu Čína v největším přístavu na světě uzavřela jeden kontejnerový terminál, což se okamžitě promítá do cen lodní dopravy a přes ně do globálních cen všeho. Ekonomové tedy snižují své předpovědi čínského ekonomického růstu i oproti předchozím očekáváním útlumu tempa růstu. Obvykle však čekají, že ve čtvrtém kvartále by se situace měla zlepšit a růstu bude o něco vyšší než ve třetím čtvrtletí.

Zvláště čínským ekonomům dělá starosti to, že lidé jsou pořád opatrní s nákupy a složku růstu taženou ekonomickou poptávkou lze asi těžko čekat. Zranitelné sektory jako služby aj. se dosud z epidemie nezotavily a teď jim zase hrozí s další vlnou COVID útlum a nezaměstnanost s tímto útlumem spojená ještě posílí opatrnost spotřebitelů. Ti čínští ekonomové také na vládu naléhají, aby použila nějaké stimuly, kterým by sektorům v obtížích pomohla.

Americké globální banky silně angažované na čínském trhu snižují tedy své předpovědi čínského růstu následovně: Goldman Sachs pro třetí kvartál snížila očekávání čínského růstu na 2,3 procenta z předchozího odhadu 5,8 procenta, a proto snižuje svoji projekci pro celý letošní rok z 8,6 procenta na pouhých 8,3 procenta; JP Morgan snížila předpověď meziročního růstu HDP pro třetí kvartál na 6,7 procenta z předchozích 7,4 procenta a svoji celoroční projekci na 8,9 procenta z 9,1 procenta.

Ač předpovědi růstu všichni snižují, tak většina ekonomů říká, že se dá čekat, že Čína si za celý letošní rok udrží tempo růstu přes 8 procent. Přitom vládou stanovený cíl výše růstu pro letošek je jen něco přes 6 procent. Japonská Nomura Securities pro čtvrtý kvartál zredukovala očekávaný čínský kvartální růst z původních 8,5 procenta na pouhých 5,8 procenta.

Jelikož další vlny pandemie, ač přinesly řadu potíží třeba v Evropě aj., tak už zdaleka nevyvolaly takový rozvrat jako ta vlna první, dá se dost těžko očekávat, že Čína by ty dopady další vlny epidemie nezvládla přinejmenším jako v těchto zemích, kterým se také daří pokračovat v zotavení, a těžko tedy čekat že jen kvůli tomu si Čína neudrží dost solidní růst. A Čína, která kvůli svému dost rychlému růstu nedávno poněkud utužila monetární a fiskální politiku, aby nezačalo docházet k ekonomickému přehřátí, inflaci a k nebezpečným bankovním úvěrům, má dost velký prostor, aby tato opatření ke stimulaci ekonomiky pro obnovení růstu zase uvolnila bez výrazných nebezpečí vedlejších ekonomických účinků.

Čeká se tedy vládní uvolnění monetárních a fiskálních restrikcí, ač to bude těžko drastické a neponese to s sebou nějakou pádivou inflaci a další negativa, jaká zřejmě postihnout ekonomiky Západu. Tato situace je také čínskou vládou těžko neočekávaná a bude zřejmě v rámci připravených rizikových scénářů. Ač některé oblasti už zažívají určitá karanténní opatření, která ekonomicky postihují zejména sektory služeb, dopravy aj., tak je rozsáhlé zhroucení výroby nepravděpodobné a už tento měsíc se čeká, že zas přijde obrat k lepšímu a stimulační opatření opětovné zotavení urychlí. Čína počátkem pandemie zažila její obzvlášť tvrdé dopady a vyzkoušela si, co při ochraně před epidemickými dopady a při zotavení dobře funguje. Těžko se tedy dostane do situace, na kterou by nebyla připravená a která by vyvolala závažný rozvrat.

Protože ekonomickým výzkumníkům je tato situace dost dobře známá, dost si věří, že ekonomické dopady na hospodářský růst umí odhadnout. A podle nich karanténní dopady a lockdowny epidemii velmi rychle utlumí, přičemž negativní dopady na ekonomický růst zůstanou také omezené. Pokles čtvrtletního růstu HDP tedy v tomto kvartále vidí jen na 1,2 až 1,7 procenta, což by se mělo do celoročního růstu HDP promítnout jeho poklesem o 0,3 až 0,4 procenta. Už s takovými situacemi obeznámená domácí opatření a to, že globální poptávka zůstane dost veliká, s největší pravděpodobností prý v příštím čtvrtletí růst vrátí do normálních hodnot.

Nicméně nárůst globální poptávky také už nedosahuje hodnot jako v čase zotavení z pandemie. Ekonomika v ostatních zemích se také už do velké míry dostala ke své normální úrovni a už nárůst její poptávky nebude tažen zotavením, nýbrž jen normálním růstem a také se zotavuje konkurence, kdy Čína dosud značně nahrazovala v globálních dodavatelských řetězcích výpadky jiných výrobců, kteří se však už zotavují. Čínská ekonomika se jako po zdrojích svého růstu bude do větší míry poohlížet po situaci na domácím trhu, kde je třeba oživit utlumený sektor služeb, zvednout zaměstnanost a důvěru spotřebitelů, aby byli ochotni ekonomiku pozvednout vyšší sháňkou spotřebního zboží a služeb. Ozývají se proto volání po nějakých stimulačních opatřeních, která právě s tímto pomohou. Zatím, ač ve výrobních sektorech se produkce tažená do značné míry zahraniční poptávkou dostala zřetelně nad úroveň roku prosperity před pandemií, tak sektor služeb a spotřebitelského zboží moc nevyrostl. Lidé se dále bojí utrácet a tyto sektory i zaměstnanost v nich jsou zřetelně pod předloňskou úrovní.

A stejně jako tady, když se vrátila epidemie, tak už nelze čekat, že znovu začne kvést turistika, pohostinství, poptávka po hotových jídlech, zaplní se plovárny a sportoviště, lidé si začnou užívat na kulturních akcích, zaplní kina a diskotéky a budou se tlačit u regálů v obchodech s módním zbožím domácí elektronikou a rozbíhat tak svou poptávkou zotavení dalších ekonomických sektorů.

My ve světových dodavatelských řetězcích to možná ale moc nepoznáme, neboť hlavní potíže, na které čínská ekonomika naráží a v nichž se jí nedaří plnit vládní záměry, je zotavení spotřebitelské poptávky a snižování nezaměstnanosti, kdy ke svému růstu právě to Čína potřebuje, neboť se zotavením světové ekonomiky už nelze čekat další prudký nárůst zahraniční poptávky.

Zdroj: cri.cn