Podle zveřejněných údajů se dá čekat, že obchod mezi Čínou a Ruskem letos překoná dosavadní rekordy vzájemného obchodu a je vidět, že nabývá i nových forem. (Foto: Flickr)

Čínské ministerstvo obchodu (MOFCOM) ve čtvrtek 16.12 odhadlo, že za rok 2021 dosáhne 140 miliard dolarů. K tomuto vývoji dochází spolu s tím, jak hranice obou zemí propojují nové dopravní trasy např. mosty přes řeku Amur.

Čína je největším obchodním partnerem Ruska už 12 po sobě jdoucích let, kdy letos za prvních 11 měsíců dosáhl vzájemný obchod 130,43 miliardy $, což je meziroční nárůst ohromujících 33,6 procenta a o více než 2,3 procenta výše než je průměrný růst čínského zahraničního obchodu, chválil si na tiskové konferenci MOFCOM mluvčí tohoto ministerstva Shu Jueting. Tvrdil, že struktura obchodu se značně mění k lepšímu a nabývá často nových forem podnikání.

Obchodování s Ruskem totiž nezůstává jen něčím podobným jako třeba obchodování s Evropou, nýbrž ekonomika oblasti východní Sibiře tak nějak prorůstá s ekonomikou přilehlých oblastí Číny a vytváří se tím jakási jedna společná ekonomická zóna. U hranic vznikají ohromná skladiště k prodeji zboží a společné elektronické platformy e-commerce umožňují zákazníkům vybírat si zboží, co je k dispozici kousek od jeho města ve skladišti za řekou Amur, které je hned k dodání.

Data od čínské celní služby ukazují, že obchody mezi Čínou a Ruskem za prvních 11 měsíců překonávají objemy za celý loňský rok. Čínské exporty do Ruska dosáhly 384,49 miliardy yuanů (60,36 miliardy $), což je nárůst o 21,9 procenta, přičemž dovozy z Ruska dosáhly 458,92 miliardy yuanů, což je nárůst o 25,9 procenta.

K účelu rozvoje této regionální vzájemné ekonomické spolupráce Čína už založila Institut výzkumu čínsko-ruské regionální ekonomiky, který se na toto provazování východní Sibiře a Číny do jednoho ekonomického regionu ve svém výzkumu zaměřuje. Jeho prezident Song Kui si pochvaluje, že ekonomiky obou zemí se vzájemně dobře doplňují, čili jsou vzájemně komplementární.

Zvláště se pan Son těší na brzké otevření nového dálničního mostu mezi Čínou a Ruskem přes řeku Amur (čínsky Heilongjiang), že to bude znamenat přechod bilaterálního obchodu do nové fáze.

V současnosti má Rusko na svém Dálném východě např. větší kapacity elektráren nebo uhelných dolů, než samotný ruský průmysl v této oblasti může spotřebovat. A ty kapacity lze snadno s nevelkými investicemi také rozšiřovat. Kdy naopak Čína by elektřiny, uhlí, plynu, rafinérských a petrochemických výrobků, které jsou k mání kousek odsud za Amurem, potřebovala ohromné množství. A tak se kapacity ruských dolů, elektráren, zařízení pro těžbu a zpracování ropy a plynu navyšují, často s čínskými investicemi, a přistupuje se k budování přepravních tras, potrubí, elektrických rozvodů aj. Pro ruské doly se v Číně otvírá také trh s rudami aj. minerálními produkty, Čína nenasytně prahne po sibiřském dřevu a po produktech z něj a i ruské zemědělství má v Číně neukojitelný trh.

Čína ruský trh zásobuje především výrobky zpracovatelského průmyslu. V pohraničních oblastech však prudce expanduje přeshraniční obchod s e-commerce a s všemožným spotřebitelským zbožím, biomedicína, vzájemné poskytování služeb a přeshraniční digitální ekonomika. Ekonomika této části Sibiře tedy prorůstá s Čínskou ekonomikou stejně těsně, jako např. ekonomiky zemí ASEAN jižně od Číny.

Podle dat čínské celní správy ovšem 70 procent čínských dovozů z Ruska připadalo na minerální produkty a energie, kdy explozivním tempem narůstá čínský dovoz uhlí a zemního plynu i různých chemikálií ze zpracování uhlovodíků. Ač narůstají i jiné složky, rychlost nárůstu těchto komodit z Ruska je větší než čehokoliv jiného.

O lavinovitých nárůstech těchto položek svědčí čísla o tom, že od ledna do listopadu Čína dovezla z Ruska energetické produkty v hodnotě 298,72 miliardy yuanů, což je nárůst o neskutečných 44,2 procenta a dovozy kovových rud dosáhly 26,57 miliardy yuanů, což je také nemalý nárůst o 21,7 procenta.

Dovozy surové ropy do Číny z Ruska dosáhly hodnoty 232,81 miliardy yuanů, což je nárůst o 30,9 procenta, dovozy uhlí byly v úhrnu 41,79 miliard yuanů, což je nárůst o těžko uvěřitelných 171,3 procenta. I dovozy zemního plynu zaznamenaly ohromné urychlení o 74,8 procenta na 24,12 miliardy yuanů, kdy to určitě dále poroste, neboť se už do těžby zemního plynu pro Čínu a do stavby plynovodů nemálo investuje. Mírný nárůst o 2,6 procenta zaznamenal i čínský dovoz ruské železné rudy na 9,61 miliardy yuanů.

Rusko z Číny za leden až listopad dovezlo strojírenské a elektrické výrobky v hodnotě 235,32 miliardy yuanů, což je nárůst o 28,9 procenta, neboť narůstaly dodávky např. autodílů, strojírenských zařízení a spousty výrobků vyžadujících značné vstupy lidské práce.

Některé obory jsou ale pořád ještě kvůli krizové a pandemické situaci utlumené. Např. dovozy letadel a leteckých motorů z Ruska, protože letecká doprava je teď značně utlumená. Obě země také úzce spolupracují na společném vývoji nových letadel i širší letecké techniky, aby se staly vůdčími hráči leteckého trhu, což se jistě začne v dohledné době promítat do jejich vzájemného obchodu. Nelze také pochybovat o rychlém rozvoji vzájemného poskytování služeb, jako třeba služeb digitálních platforem, jako jsou cloudy.

Je jasné, že kvůli obtížné situaci jsou některá odvětví, jako turistika, pořád v útlumu a budování některých nových infrastruktur, které posílí další spolupráci, je zatím ve svých počátcích. Jistě se v blízké době začne urychlovat i spolupráce zábavního průmyslu, která nejspíš ještě nevyužívá plně svůj potenciál. Je dost možné, že Rusko by z Číny mohlo objednávat i stavbu lodí, protože momentálně jich potřebuje tolik, že kapacita jeho vlastních loděnic nestačí.

Pokrýt něco tak obrovitého jako Rusko 5G sítěmi bude jistě vpravdě titánský úkol, a jelikož je Čína a zejména čínská Huawei v 5G sítích světovou jedničkou, otvírá se tu pro čínské podniky ohromná příležitost.

Obě země mají rozsáhlý kosmický průmysl a začínají spouštět společné kosmické programy, např. dobývání Měsíce má být společným programem. Kosmický průmysl je už dnes převážně komerční záležitost a čeká se, že např. ten společný čínsko-ruský program na měsíci má vést i ke komercializaci Měsíce, takže bychom se možná neměli divit, kdyby se v blízké budoucnosti do bilance vzájemného obchodu obou zemí začal započítávat i kosmický průmysl, uzavírá článek.