Čínské podniky se čím dál více snaží zapojovat do globalizace světové ekonomiky nejen zapojováním do dodavatelsko-odběratelských řetězců, získáváním zahraničních investic, ale také přes všechny problémy a nejistoty na současném světovém trhu přímými zahraničními investicemi ve všech částech světa. (Foto: Flickr)

A tyto jejich snahy už nabyly značných proporcí až tak, že v roce 2020 se Čína poprvé stala největším zdrojem přímých zahraničních investic do jiných zemí a tato globalizační tendence se zrychluje. Proto situaci čínských podniků expandujících do zahraničí prozkoumala mezinárodní firma se sídlem v Irsku Accenture  a vydala o tom zajímavou zprávu.

Jejich zpráva např. zjišťuje, že čínské soukromé společnosti se během své globální expanze do velké míry soustřeďují na obory pokročilých výrob a do technologického sektoru vůbec. Jejich zahraniční podniky obvykle vykazují slušný růst. Accenture se pro svou zprávu dotazovala 112 čínských firem na očekávání růstu jejich podniků v zahraničí, kdy 95 % z nich odpovědělo, že v příštích třech letech čeká více než 5% růst.

Většina firem zúčastněných v dotazování pro zprávu 2022 Accenture výzkum globálního rozšiřování čínských firem si myslí, že globalizace je nezbytnou cestou, jakou se čínské společnosti musí vydat, aby si držely rychlý růst, o čemž je přesvědčeno 92 % dotazovaných investorů do zahraničí. 55 % si myslí, že to vyžaduje jejich provozní odolnost, protože díky tomu mohou optimalizovat umisťování zdrojů a budovat odolnější dodavatelské řetězce. A třetí nejpreferovanější důvod zastávaný 49 % dotazovaných společností je skutečnost, že se tím dají urychlovat inovace. Výzkum a vývoj v průlomových technologiích je rozmístěn v rozmanitých světových lokalitách a investice do takových míst jim umožní se do toho také zapojit, hodně se tam naučit a získat zde inovativní zdroje a zkušenosti.

Globální firma Accenture, která průzkum dělala, má i svoji čínskou pobočku Accenture Greater China a její provozní šéf Yue Bin se také mimo zprávu sám ke globální expanzi čínských společností vyjádřil. Vysvětloval, že Čína neustále prosazuje politiku otevřenosti, kdy základními vodítky pro expanzi společností do zahraničí jsou Iniciativa pásu a cesty a strategie duální cirkulace. „Pokročilé výroby, technologické platformy a zdravotní péče jsou v současnosti hlavními obory pro čínské zahraniční investice,“ vysvětloval. „Tyto obory znamenají vysokou konkurenceschopnost a inovativnost. A tak si myslíme, že ten trend, kdy bude Čína dále pokračovat v otvírání se světu a bude prosazovat globalizaci, se do budoucna měnit nebude.“

Accenture čínské investory do zahraničí řadila podle čtyřfázové metody jejich internacionalizace podle podílu výnosů ze zahraničí na jejich celkových výnosech jako zahajovací fáze, růstová fáze, zavedená fáze a plně globalizovaná fáze. Podle jejich průzkumu je 32 % čínských podniků ještě v zahajovací fázi s méně než 10 % jejich výnosů pocházejících ze zahraničí. Ale 26 % podniků je už v zavedené fázi a nemálo je takových, jejichž zahraniční výnosy obnáší 20 až 50 % všech výdělků.

Čínské firmy si podle něj místa svého zahraničního podnikání vybírají převážně podle charakteru tamního průmyslu. Třeba čínskými energetickými společnostmi se to hemží v Jižní Africe a v Brazílii, zatímco třeba Jihovýchodní Asie je největším lákadlem pro čínské internetové společnosti a na evropský trh nejraději pronikají čínské společnosti poskytování služeb. Yue Bin to komentuje: „Strategické volby společností, které se globalizují, jsou hodnotově orientované a tak zkoumají, jak vyspělé jsou místní infrastruktury a dodavatelské řetězce.“

Ovšem samozřejmě, že jako všechny společnosti, které pronikají do zahraničního investičního prostředí, naráží Číňané na spoustu místní zádrhelů plynoucích z místních podmínek. Společnosti, které se už dlouho vyžívají v globalizaci, na ně většinou mají své vychytávky spočívající převážně ve spoléhání na přátelské firmy ze svých sítí obchodních styků, ale řada Čínských společností s mezinárodní expanzí teprve začíná. A tak si 82 % dotazovaných společností stěžuje, jak jsou v každé zemi jiné zákony a předpisy a jak se dodržují. Samozřejmě, že jim vznikají problémy s kulturní odlišností a s komunikačními bariérami, a to dost narušuje efektivnost jejich provozu, na což si stěžuje 55 % společností. A 41 % jich zjišťuje, že zde nemohou sehnat dost schopných manažerů k efektivní realizaci místních projektů. 38 % společností si stěžuje na možnost vytváření dostatečně flexibilních a iniciativních místních dodavatelských řetězců. 38 % si stěžuje na nesystémovost a chaotičnosti i na složitost a regionální rozdílnost provozních modelů.

Nic z toho se neliší od problémů jakýchkoliv jiných do zahraničí pronikajících společností, ať jsou odkudkoliv a pronikají kamkoliv. Nejlépe se to řeší přes sítě podniků, do nichž jsou zapojeny i podniky z dané oblasti, které s tím mohou efektivně pomoci. Kdyby např. vznikla česká firmy schopná fungovat jako průvodce čínských firem místním prostředím, nejspíše by to mělo nemalý dopad na rozsah čínských investic sem. Ovšem Accenture je převážně globální společností manažerského poradenství a ten průzkum nejspíše dělala hlavně proto, aby s tím čínským společnostem pomohla, přičemž existuje i její česká pobočka, tak bychom se neměli divit, kdyby případná investiční expanze čínských firem na náš trh probíhala ve spolupráci s Accenture.

Zatím si dotazované společnosti podle zprávy stěžují ze 74 %, že v podstatě neexistuje žádný globálně zavedený systém pro fungování a z 58 %, že vlastně nikde nefunguje způsob myšlení orientovaný na globální ekosystém a v zahraničí nelze uplatnit takové struktury dodavatelských řetězců, jaké mají vybudované v Číně. Také si z 54 % myslí, že samy dělají chyby, když se příliš soustřeďují na krátkodobé zisky místo globální strategie a dlouhodobých investic a rozvoje.

A Accenture, jak se od ní dalo čekat, už přichází s pokyny a metodikami, jak by čínské podniky měly při globalizaci postupovat. Jak by měly stanovovat komplexní synchronní globální strategie odshora až dolů, vypracovávat soustavy provozních modelů a restrukturovat se v souladu s takovými modely organizačně i jak vytvářet své dovednosti pro globalizaci.

„V minulosti, když čínské podniky rozšiřovaly své podnikání do zámoří, tak tam nejdříve přišly, a pak teprve se tam adaptovaly,“ říká Yue Bin. „Teď je třeba, aby podniky měly globální strategickou perspektivu. Pokud se jejich produkty a služby globalizují nebo konkurují zahraničním podnikům, tak by nejdříve měly navrhnout dodavatelské řetězce, systém managementu a vytvořit si dalších globální schopnosti tak, aby se mohly globalizovat spolehlivějším a rychlejším způsobem.“

Čekejme tedy, čínské společnosti začnou rychleji investovat i na našem trhu pokud zde najdou šikovné partnery, kteří jim s tím pomohou, jakým se snaží být Accenture.

Zdroj: czech.cri.cn