Ve čtvrtek 4. 11. 2021 proslovem při zahajovacím ceremoniálu otevřel čínský prezident Xi Jinping výstavu dovozců na čínský trh 4. Čínské mezinárodní importní Expo (CIIE). (Foto: Wikimedia)

A jelikož je Čína obrovitým dovozcem, tak by asi nemělo moc překvapovat, že jde o největší dovozní výstavu na světě, která se rozbíhá, přestože je nutno uplatňovat přísná opatření proti epidemii covid-19, jež prostřednictvím mezinárodního styku opět do Číny proniká.

Prezident sliboval zvyšovat příležitosti pro zahraniční dovozce a investory na čínském trhu jeho větším otvíráním, což v poslední době prakticky v mnoha krocích provádí. Rovněž zdůrazňoval odhodlání Číny posilovat multilateralismus a bránit protekcionismu, který se teď hojně probouzí. Naopak sliboval sdílet obchodní příležitosti, postupovat ve společném zájmu světa a prosazovat větší otvírání trhů. Kdy to vše sama u sebe Čína usilovně aplikuje.

Poukazoval přitom na řadu konkrétních kroků, které Čína v tomto smyslu přijala, jako pilotní zóny volného obchodu, mezinárodní spolupráci na ekologicky citlivém rozvoji, digitální ekonomice a zapojení do řady mezinárodních partnerství. Někteří v kontextu tohoto proslovu upozorňují na odlišnost v přístupu Číny, která se řadou konkrétních kroků otvírá, zatímco mnoho jiných zemí – často i pod záminkou „svobodného trhu“ – naopak přijímá ochranářská opatření.

Možná bychom na snahu o otvírání světových trhů a sdílení tržních příležitostí mohli poukázat i v poslední čínské iniciativě v OSN, kde Čína poprvé po 30 letech přišla za podpory řady dalších zemí s návrhem rezoluce na konkrétní akci při kontrole zbrojení. Kdy ovšem ke klíčovým tezím patří to, že kontrola zbrojení se nesmí zneužívat jako nástroj, aby se některým zemím odpíralo právo na jejich rozvoj a přístup k vědě a technologiím.

Účast na této výstavě v Šanghaji letos vyrostla na 3 000 zahraničních firem z loňských 2 700, a ty přichází ze 127 zemí, kdy loni zemí bylo jen 120. Loňské CIIE přineslo jen na této výstavě podepsané kontrakty za 72,62 miliardy $, tedy i přes loňskou pandemii nárůst o 2,1 procenta, což však bylo nepatrné oproti nárůstu na předchozí výstavě, který byl o 23 procent. Letos, ač pandemie ještě nepominula, se čeká nárůst daleko vyšší než ten loňský. Dokonce řada farmaceutických aj. zdravotních výrobců teď využívá většího zájmu o takovéto zboží a jeho vystavovatelé jsou na letošním Expu zvláště aktivní.

A čínská ekonomika – největší dovozce planety – se už 15 měsíců rychle zotavuje, proto po novém zboží ze zahraničí nesmírně prahne. Za letošní první tři čtvrtletí narostl čínský zahraniční obchod o 32,8 procenta na 4,3 bilionu $, kdy export narostl o 33 procent a import o 32,6 procent. V zemi se také dost rychle zdvihá spotřebitelská poptávka, kterou pandemie celosvětově utlumila, ale jelikož ji Čína dobře zvládá, začíná růst i důvěra spotřebitelů, kdy navíc Číňané neutrácí v zahraničí, když jsou teď s cestováním potíže. Čína také představuje druhý největší spotřebitelský trh na světě, když je v maloobchodní poptávce těsně za Spojenými státy, přičemž jako obchodník se zbožím, je Čína globálně největší. Chytit se na čínském trh představuje tedy asi největší tržní příležitost našeho světa.

Nejvíce vystavujících společností letos pocházelo z Japonska. S touto zemí nebyly v politické rovině úplně skvělé vztahy, ale business obou zemí si dobře rozumí, a tak zde vystavuje 289 japonských firem. Dost podobné je to se Spojenými státy, které se také staví do pozice rivala Číny, ale business obou zemí si výborně rozumí a americké společnosti lační po čínském trhu i po zdejších investičních příležitostech. A tak je na Expu 185 amerických společností.

Největší ekonomický obr Evropy Německo tu má 167 vystavovatelů, z Ruska, které se s Čínou začalo ekonomicky provazovat až relativně nedávno, avšak jejich kooperace narůstá rychlým tempem, se sem vydalo 42 společností. Ale i Afghánistán sem poslal 45 tun piniových oříšků, aby zdejší návštěvníci měli co chroupat, a vystavují zde tři afghánské společnosti.

Indie, která má v poslední době s Čínou dost napjaté vztahy, sem nevyslala ani jednu společnost, což je evidentně politické rozhodnutí vlády, neboť i přes politickou roztrpčenost business obou stran spolu čile spolupracuje a projekce objemu letošních obchodů mezi oběma zeměmi očekává, že to bude více než 100 miliard $.

Svět, který překonává ekonomický rozvrat přinesený pandemií jen se značnými těžkostmi, zmítaný inflací, váznoucí logistikou, energetickou krizí, rozpadem dodavatelských řetězců a zadrhávajícím se růstem, jenž až dosud na Čínu spoléhal hlavně jako na dodavatele zachraňujícího světové dodavatelské řetězce, ji teď začíná do velké míry vnímat jako odběratele, k němuž lze umisťovat vlastní zboží v časech, kdy se světová poptávka zotavuje dost liknavě a Číně se zotavení daří trochu s náskokem.

Čína je ohromným trhem pro dodavatele zdejšímu průmyslu, ale i nejrychleji rostoucím spotřebitelským trhem světa, kde roste střední třída, která se během několika let rozrostla ze 400 milionů spotřebitelů na 700 milionů, a tak, kdo hledá příležitosti k růstu, může je možná nejsnadněji nalézt právě na čínském trhu.

Zahraniční podniky, které se na tomto trhu uchytily, zde zpravidla pociťují čím dál větší jistotu a hrnou se na CIIE, kde čekají, že se jim naskytne příležitost své působení zde rozšířit. Zvláště když kdejaký podnik, který teprve na čínský trh proniká, jakmile se ocitne na Expo, je najednou obklopen spoustu čínských businessmanů, zajímajících se o jeho zboží a nabízejících spolupráci v míře, na jakou dosud nebyli zvyklí.

Ale nechytají se tu jen dodavatelé zboží, ať už průmyslového, nebo spotřebního. O čínský trh je zvýšený zájem i mezi poskytovateli služeb. Např. viceprezident americké společnosti expresních dodávek a přepravy FedEx Eddy Chan říká: „Letošní Expo se koná v době, kdy Čína rozsáhle model svého rozvoje přestavuje na tu novou ‚duální cirkulaci‘. Je to rovněž doba, kdy pro posílení zotavení globální ekonomiky je důležitá konektivita a výměna. Na CIIE tedy musíme pohlížet jako na důležitou platformu, kde se chytneme potenciálních business příležitostí.“

Zdejší tržní prostředí si pochvaluje i např. generální ředitelka německého výrobce produktů pro osobní péči Beirsdorf paní Shirley Xue. „Čínský trh dnes zažívá ohromný boom, je nesmírně rozmanitý, a tak CIIE světu poskytuje ohromnou platformu, aby v Číně objevoval své příležitosti,“ tvrdí.