Čínský prezident Xi Jinping před nedávnem pronesl řeč, v níž zdůrazňoval důležitost rozšíření bádání o čínské civilizaci a snahy o zvýšení historického povědomí a kulturní sebedůvěry v čínské společnosti, kdy jistě v čínské populaci chce vzbudit určitého ducha národního obrození a přesvědčení, že právě teď se čínská civilizace zase nachází ve stavu jednoho ze svých triumfálních vzestupů. (Foto: Flickr)

Neříkal to nijak izolovaně, pronesl to při zasedání studijní skupiny Politického byra Ústředního výboru Komunistické strany Číny k národnímu výzkumnému programu zaměřenému na pátrání po původu čínské civilizace.

A tento program není žádná novinka. Moderní čínská archeologie právě začíná druhou stovku let svého trvání a tento současný program vedený Wang Weiem probíhá v posledních 20 letech velice intenzivně, kdy přináší spoustu nesmírných výsledků, jak za časů, kdy třeba Egyptologie ve své zlaté éře objevila Tutanchamona.

A s čínskou archeologií je sto stejně jako s každou vědou ve svém rozkvětu, čím více objevuje, tím více se před ní otvírá nových záhad. A ty záhady jistě stojí zato zkoumat. Je, řekl bych, trochu zvláštní, že Čína je v podstatě civilizací, která nejspíš existuje nepřetržitě asi nejdéle ze všech, neboť má vlastně kontinuální návaznost od počátků, kdy byla jednou z prvních inundačních civilizací světa vedle Starých Egypťanů, Sumerů a Asyřanů či pradávné civilizace z údolí Indu, která však pokračuje dosud.

Nad mnoha věcmi z jejích počátků však visí více otazníků než třeba nad pradávným Egyptem. Celý svět např. žasne nad ruinami Sanxiangdui v jihozápadní čínské provincii Sichuan, o nichž panuje přesvědčení, že jsou pozůstatkem království Shu, které zde panovalo někdy před 4 500 lety. Ale spousta věcí, které zde vykopávají, badatele ohromuje a kroutí nad nimi hlavou.

Nachází zde např. spoustu artefaktů, které musely být ve své době velice cenné, a není dosud moc jasné, jak se sem dostala všechna ta slonovina, mořské mušle a kovy, ze kterých je to vytvořeno. Ale co je nejvíce zaráží, je skutečnost, že ty drahé věci nachází usilovně rozmlácené na kousky a obvykle i spálené, kdy následně byly pečlivě, obřadně a pietně pohřbeny, přičemž nešlo o nějaké jednotlivé události, a probíhalo to v ohromném měřítku.

Zde tedy v rámci rozsáhlého programu zkoumání této civilizační současnice Staré říše v Egyptě zkoumají pět hlavních témat: genealogii populace a sociální strukturu v Sanxingdui, její výměny s ostatními regiony, rozvoj její civilizace, vztahy mezi tímto regionem a Centrálními pláněmi Číny a srovnávací studie s ostatními starověkými civilizacemi.

Dalším extrémně zajímavým místem z doby odpovídající naprostým počátkům civilizace na Nilu či Eufratu a Tigridu je provincie Henan v centrální Číně, kde mají hlavní město z doby čínských Pěti legendárních vládců někdy tak 2600-2070 před Kristem. Toto legendami opředené místo zvané Shuanghuaishu na Žluté řece ve městě Gongyi Heluo obnáší 1,17 milionů metrů čtverečních velké naleziště.

Shuanghuaishu budí značnou zvědavost a pojí se s různými těmi pověsti o čínském Žlutém císaři – jednom z těch legendárních pěti mytických vládců, takže je to něco, jako bychom my vykopávali cosi po Praotci Čechovi ovšem z časů stavby pyramid v Egyptě.

Tady jsou vidět původní kořeny této civilizace, jíž je současná Čína v podstatě navazující následnicí, a to nejen v té době, kdy to v bájných časech Pěti vládců byla vyspělá civilizace se vším všudy, ale také v době, kdy se tady v oblasti Heluo zrodila jako čerstvě zformovaná z předchozích zemědělských kultur někdy před 5300 lety.

Zde archeologové už pár desetiletí zažívají vzrušení z něčeho jako skládání puzzle. Pořád objevují nové věci, které jim poskytují fragmenty pohledu na to, co se zde při zrodu civilizace dělo, jež jen pomalu při usilovné mnohaleté mravenčí práci zapadají do sebe. A tak vykopávají třeba různá seskupení keramických nádob uspořádaných podle souhvězdí Velkého vozu. Asi moc nepřekvapuje, že i staročínská civilizace jako ty ostatní starověké byla dost posedlá astronomií, zvláště když jde o kulturu, kde propojenost nebe se zemí vydržela v její filosofii až do dnešních dnů, a kdy současný čínský systém satelitní navigace – obdoba GPS – se také jmenuje Beidou – tj. Velký vůz.

Ten filosofický koncept provázanosti člověka a přírody je tedy živý dosud a za těch více než 5000 let se zase tak moc nezměnilo. Vědci teď přesně proměřují to uspořádání nalezené keramiky, jak přesně odpovídá tehdejšímu postavení hvězd, které se do dnešních dnů trochu změnilo, aby nad tím hloubali, jak to tehdy uměli přesně měřit a jak přesně jim sedí datování s jinými metodami.

Jednou z matoucích věcí jsou divné zachované stopy z té doby, které vypadají úplně stejně jako stopy kol. Jenže je to dávno před tím než mělo být kolo asi před 3500 lety vynalezeno v Mezopotámii a přitom, kromě těchto stop se žádné artefakty dokládající kola neobjevily. Ovšem zhruba ve stejné době někdo zhotovil před asi 5300 kolo, které vykopali v Srbsku. Ani není moc jasné, jak tehdy doprava vypadala. Takže zase další záhada!

Když tu našli více než 5000 let staré město, tak mají podezření, že to město samozřejmě nemuselo být samo a také, by je zajímalo, jaké mělo vztahy s populacemi a kulturami v širším okolí, jenže o tom zatím skoro nic nevědí.

Čínští vědci si dělají naděje, že když budou ve své usilovné práci v archeologickém výzkumu pokračovat i během druhého století čínské moderní archeologie, tak časem rozkryjí, jak se zde rozvíjely původní zemědělské kultury z přediva a dynamiky, jejichž jistě tehdy spletitých vztahů, se někdy před pěti tisícovkami let zrodila jejich dosud pokračující civilizace.

Archeologové k plnění těchto úkolů lákají odborníky z mnoha dalších disciplín, aby jim s rozkrytím vzniku civilizace pomohli. Vypadá to, že právě zde by bylo možno dopídit se, jak se společnosti původních neolitických zemědělců kultivovaly, až natolik, že se začaly civilizovat, což je nanejvýš zajímavé pro celý svět, a tady je šance dosáhnout průlomových objevů.

Archeologie zdejší oblasti je tedy stejně zajímavá jako archeologie dávného Egypta a Mezopotámie a dost možná může poskytnout ještě více vodítek k odhalení přechodu od raných zemědělských kultur k plnocenné civilizaci a měla by tedy i naši veřejnost zajímat úplně stejně jako civilizace na Nilu či Eufratu a Tigridu.

Čínští vědci teď spřádají plány, jak rozšířit své výzkumy počátků civilizace před zhruba 5500 lety na navazující kultury prvotních zemědělců, aby dosáhli kontinuity do doby asi před 8000 lety, a rozvoj rané civilizace v její kontinuitě na vyspělou civilizaci navazující asi tak před 2800 lety.

Zdroj: cri.cn