Svět právě ve všech jeho koutech zachvátila energetická krize. Ta má potenciál rozvrátit světovou ekonomiku a jednotlivé země ještě více než ostatní současné problémy např. s nestíhající logistikou nebo vysoká inflace, a nejprůchodnější cestou k vyřešení těchto potíží, která je po ruce, je rozběh uhelné energetiky a k tomu potřebnou těžbu uhlí na plné obrátky, a to se také děje i v zemích jako USA, kde je to v rozporu s oficiálně deklarovanou politikou vládnoucí Demokratické strany. (Foto: Flickr)

Právě teď americké doly shání po světě nedostatkové horníky a nabízí jim výdělek 100 000 $ ročně. A postihlo to i Čínu, ač investovala do zdrojů jako hydroelektrárny a jaderné elektrárny v poslední době ohromné prostředky, ale objem zakázek pro čínské podniky rostl rychleji, než se stíhá budovat energetika.

I v Číně se z uhlí stal záchranný kruh energetiky a přijala i opatření pro finanční instituce, aby s produkcí uhlí a elektřiny ze všech sil pomohly, ale zároveň zachovaly tržní pořádek a trh uhlí a energií i jiných klíčových komodit jako ocel a jiné technické kovy nebyl rozvrácen spekulativními hrami a stabilizovaly se ceny.

Oběžník čínské regulační komise pro bankovnictví a pojišťovnictví na tyto instituce naléhá, aby poskytly kvalitní finanční služby k zajištění dodávek energie a elektřiny během zimy a jara a aktivně podpořily oblasti těžby uhlí a klíčové podniky, tak aby se zvýšily dodávky topného uhlí.

Oběžník rovněž zakazuje použít peněz z bank a pojišťoven pro spekulace s uhlím, ocelí, neželeznými kovy a spoustou dalších komodit. Též se nesmí výrobcům energií a uhlí krátit nebo rušit půjčky a to samé s projekty do těchto oblastí.

Ne všechno se v daném oběžníku týkalo uvedených záležitostí, zavedla se i opatření proti spekulacím s akciemi, obligacemi a futures pomocí peněz od bank a pojišťoven, lichvářské spotřební úvěry a různé praktiky šmejdů se spotřebitelskými úvěry.

Též se slibuje vyšetřování různých tržních manipulací s cenami aj.

Ovšem samozřejmě se také podporuje dovoz uhlí, který je k provozu elektráren klíčový. Tím se nezabývá ústřední vláda, nýbrž jeho dovozy jsou v pravomoci jednotlivých provincií, nicméně ústřední vláda vydala doporučení, odkud by ty provincie měly uhlí dovážet přednostně. Donedávna byla hlavním dovozcem uhlí do Číny Austrálie. Ta však bez jakéhokoliv zvláštního důvodu vede dost proti-čínskou politiku a zapojuje se do všech amerických iniciativ k ohrazování Číny, což vyvrcholilo projektem jaderných ponorek pro Austrálii AKUS, a tak by se uhlí mělo přednostně dovážet z Ruska, Indonésie a z Kazachstánu.

Z Ruska kromě toho výrazně od 1. října stoupl dovoz vyrobené elektřiny z ruské oblasti Amur do provincií Heihe a Heilongjiang, kdy zde Rusko dosud pomáhalo 5 hodin denně ve špičkách, teď s 16hodinovým odběrem, pomáhá Rusko kromě noci celý den.

Dovozy jak uhlí, tak elektřiny z Ruska do Číny už několik let neustále rostou a to, co dříve dodávala Austrálie, pozvolna pokrývá ruské uhlí. To má své výhody i nevýhody. Hlavní výhodou je to, že ruské uhlí obvykle pochází z dolů ležících na Sibiři nedaleko čínské hranice, takže se hodně uspoří na dopravních nákladech. Rusko do této oblasti Číny za letošní první pololetí vyvezlo 107,3 milionu tun uhlí, což je meziroční nárůst o 9,8 procenta.

Rusko s jeho ohromnými zásobami uhlí, zeměpisnou blízkostí a výbornými vztahy s Čínou se jeví jako přímo ideální dodavatel. Jeho podíl na čínské spotřebě uhlí však zatím moc velký není. Největší nevýhodou dovozů z Ruska je přitom skutečnost, že těžba na Sibiři je v podstatě sezónní záležitost. Během nejchladnějších měsíců se těžba odstavuje. Rusko by teoreticky mohlo těžbu zvýšit, aby pokrylo daleko větší část čínské spotřeby, když zatím jsou pro něj dodávky do Číny jako takový „vedlejšák“, kdy si tím zvyšují využití těžních kapacit. Ale výrazné zvýšení těžby by vyžadovalo otevření nových kapacit, tedy nové investice, u kterých by muselo být jasné, že zvýšená produkce potrvá dostatečně dlouho, aby potřebná investice byla rentabilní.

Také další provincie se poohlíží po zahraničních dodavatelích. Východočínská provincie Zhejiang právě začala vykládat prvních 136 000 tun vysoce kvalitního uhlí z Kazachstánu, což je poprvé co zdejší elektrárenská síť nakoupila uhlí právě z této země. Provincie Jilling v severovýchodní Číně má hodně diverzifikované portfolio zahraničních dodavatelů uhlí, neboť uhlí bere z Ruska, z Indonésie a z Mongolska.

V poslední době se ve světovém tisku objevily zprávy, že Čína kvůli současné energetické krizi už zase pálí uhlí z Austrálie. Když se po tom ale začala čínská média pídit, tak zatím zjišťují, že australské uhlí se sice opravdu pálí, ale jde o uhlí uložené v uhelných rezervách, které byly během energetické krize uvolněny, aby se spálily. Ale žádné zprávy, že by se z této země, s níž jsou momentálně poněkud napjaté vztahy, v současné době nějaké uhlí dovezlo, se vypátrat nepodařilo.

Čína se snaží dovozy z Austrálie nahradit pokud možno dovozy z Ruska a z Indonésie, a to nejen v těžbě uhlí, ale i jiných minerálních zdrojů, takže tyto země se staly jejím hlavním dodavatelem. Nicméně možnost, že by se za určitých okolností obnovily dovozy uhlí či jiných surovin z Austrálie, je pořád ve hře. Momentálně je největším dodavatelem uhlí Indonésie, z níž dovozy meziročně narostly o 19 procent. Ale Čína za uplynulý rok dovezla i 4,38 milionu tun z Jižní Afriky a i Spojené státy rády využívají příležitosti, aby nahradily dovozy od svého australského spojence, který se zapojil do jejich geopolitických her, a čínské dovozy odsud se meziročně zesedminásobily a ani Green Deal americké vlády jim přitom nevadí.

Navíc celkové dovozy do Číny meziročně narostly z Kanady o 67 procent, z Ruska o 62 procent a z Filipín o 49 procent.

Nicméně většinu své spotřeby uhlí Čína pokrývá pořád ze svých zdrojů, kdy tyto dovozy jsou doplňkovým zdrojem hlavně pro časy, kdy je nedostatek energie a elektrárny musí jet naplno. Ovšem i teď, když taková situace nastala, dovezené uhlí nepokrývá ani celých 10 procent její celkové spotřeby.

V blízké budoucnosti se ovšem očekává, že zajištění dodávek elektřiny bude pořád napjaté, takže dovozy budou nezbytné. Bude muset stoupat vlastní těžba uhlí i ceny elektřiny, aby se zaplatily investice do zvýšené spotřeby paliv.

Čína výhledově plánuje spíše útlum uhlí a přechody na zdroje energie nenáročné na emise, ale chce to provádět prakticky proveditelným způsobem, průchodným jak technicky, tak ekonomicky.

Zdroj: cri.cn