Jako celý svět i Čína se potýká s vykolejením zotavení světové ekonomiky po pandemii. (Foto: Flickr)

Sotva svět zažil něco přes rok svého hospodářského zotavení a obnovení světových dodavatelských řetězců, kdy i s tím zotavením byla spojena řada problémů např. kvůli inflaci, dluhovým krizím, ne dost rychlému rozvoji řady výrobních kapacit jako polovodičové čipy, dosud nedořešené kapacitě globální lodní dopravy a deficitu kapacit přístavů i kvůli ne dost rychlé adaptaci světových trhů na nově se vynořující reality, přišla další rána v podobě vypuknuvší krize na Ukrajině, kdy větším problémem než ta krize samotná jsou pokusy využít ji k rozpoutání celosvětového obchodního konfliktu o americkou globální hegemonii. Kdyby se plány těch, co se pokouší zatáhnout do tamního konfliktu celou planetu, která se má stát globálním ekonomickým válčištěm, podařilo realizovat, asi by svět čekala krize daleko horší než Velká hospodářská krize ve 30. letech minulého století a rozvojové země by mohly čekat zase hladomory. Naštěstí snahy o stržení světa do jakési „světové ekonomické války“ vychází Washingtonu jen částečně a mimo Severní Ameriku a částečně Evropu moc nezabírají, ale i tak světu hrozí situace velice podobná, jako byla stagflace v 70. letech minulého století a globální zotavení je v útlumu.

To pochopitelně brzdí ambiciózní čínské rozvojové plány. Za takových okolností neroste dost světová poptávka po čínské produkci a službách. Těžká situace na globálním trhu se promítá i do domácí inflace, utlumení spotřebitelské poptávky atp., kdy do hry vstoupila i další vlna epidemie.

V takovém případě se hodí poslechnout učebnice národohospodářství a jak je ostatně čínskou vášní, investovat do infrastruktur, což poskytne jak okamžité stimulace ekonomice, tak to přispěje k rychlejšímu růstu, až se zase vrátí konjunktura.

Čína je zemí, jejíž infrastruktury jsou značně rozvinuté, někteří Západní kritici ji dokonce obviňují, že jsou až přerostlé. Ale v méně rozvinutých oblastech Číny to rozhodně neplatí a ve vysoce industrializovaných oblastech se hodí jejich modernizace, větší ekologičnosti a úplně všude je třeba budovat nové digitální sítě a spoustu další věcí, které spolehlivě přinesou brzy hospodářský růst.

Koncem dubna proto plány na investice do infrastrukturního rozvoje země probírala Ústřední komise finančních a hospodářských záležitostí se záměrem infrastrukturními investicemi dosáhnout celou řadu cílů počínaje posílení národní bezpečnosti, přes hladké propojení domácí přepravy, domácích a zahraničních dopravních cest, posílení domácí poptávky až po dosažení vysoce kvalitního rozvoje. Vše nasvědčuje tomu, že centrální pekingská vláda opět upírá zraky k rozvoji infrastruktur jako ke kroku číslo jedna k obnově a urychlení rychlého ekonomického rozvoje.

Učebnice národohospodářství rovněž rozvádí okamžitý pákový efekt takových investic na ekonomiku, kdy každý peníz vložených investic vyvolá ještě větší následnou poptávku, než jakou představují investice samotné a vytvoří investiční příležitosti lákající daleko větší objem komerčních investic, než jaké byly veřejné investice do infrastruktur. A čínští hospodářští experti to vidí tak, že v zemi jsou podmínky pro to, aby tento pákový efekt infrastrukturních investic byl velice výrazný, a velmi rychle se promítl i do domácí spotřebitelské poptávky a životní úrovně.

Každopádně to ovšem pomůže omezit dopady hroutící se globální poptávky kvůli eskalaci konfliktní situace na Ukrajině na světové dodavatelské řetězce, zaštítit před poptávkovými šoky a zažehnat obavy spotřebitelů a businessu.

Už teď se rozbíhající investiční iniciativa čínské veřejné správy výrazně projevuje v takových ukazatelích, jako je index provozovatelů rypadel, kdy se ukazuje, že bagry s nárůstem infrastrukturních investic sotva stíhají plnit objednávky.

I vůdčí čínský výrobce stavební techniky Sany Heavy Industry Co., Ltd. si nesmírně libuje, že procento pracovního vytížení stavebních strojů v posledních týdnech prudce vyskočilo, což se musí promítnout i do objednávek od nich.

Jeden z nejdůležitějších předpokladů budoucí prosperity je nárůst stálých aktiv a díky těmto investicím v zemi vykazuje podle Národního statistického úřadu nárůst o 9,3 procenta oproti loňskému roku, tudíž obnáší 10,49 bilionu yuanů (asi 1,6 bilionů US dolarů). Ani nepříjemná vlna epidemie, která v posledních týdnech sužovala některé důležité čínské regiony, tento trend nevykolejila.

Místní správy všude po Číně plánují letos vydat celkem 3,65 bilionu yuanů speciálních účelových obligací na infrastruktury, kdy 1,2 bilionu jich bylo vydáno předtím v posledním kvartále loňského roku.

K tomu se přidávají různá politická opatření na podporu budování infrastruktur jako pro usnadňování financování a opatřování pozemků a zdrojů energií.

Kromě tradičních infrastruktur jako silnice, železnice, letiště aj. propojující zboží a lidi jsou do toho teď začleněny i nové digitální infrastruktury propojující data, což umožňuje vytváření nových typů produktů a služeb příznačných pro naši dobu, a jsou základem pro nový typ výrobních systémů a modelů provozování businessu.

Vše, co představuje současný systém digitálních infrastruktur, jako počítačové cloudy, umělá inteligence, datová centra, průmyslový internet aj. patří v Číně k infrastrukturním prioritám a směřují sem ohromné investiční prostředky.

Čína je už tradičně na špičce budování 5G sítí, až to v USA svého času vyvolalo hysterii a Amerika rozpoutala štvanici na čínskou jedničku komunikačních sítí firmu Huawei. Takže i letos bylo během prvních tří měsíců vybudováno asi 81 000 základních 5G stanic, po celé zemi jich je tudíž už přes 1,5 milionu a tento trend má v rámci infrastrukturních investic vlastně zrychlit.

Podle odhadů společnosti Industrial Securities se očekává, že s nárůstem nových infrastrukturních investic v Číně tyto dosáhnou celkem 180 miliard yuanů.

Integrovaný národní systém velkých dat patřící k hlavním investičním projektům, který se rozběhl letos v únoru, obnáší i postavení osmí nových národních počítačových uzlů a 10 národních klastrů datových center. Má to proběhnout v rámci 25 rozbíhajících se projektů 10 národních datových center, do nichž se má nalít přes 190 miliard yuanů.

Jelikož však žijeme ve věku digitalizace, samozřejmě, že nejde o nějakou jednorázovou záležitost. Během celého čínského 14. pětiletého plánu pro roky 2021 až 2025 mají investice do datových center velkých dat růst tempem 20 procent ročně, takže celkové investice budou obnášet 3 biliony yuanů.

Po celou historii lidstva vždy platilo, že prosperita civilizované společnosti stojí na množství stálých investičních aktiv, do velké míry infrastruktur. A současná obtížná globální situace si říká o investice do takovýchto statků jako o nejprůchodnější cestu k udržení současného hospodářského růstu a urychlení růstu budoucího.

Zdroj: cri.cn