Zatímco to vypadá, že svět se úspěšně vymaňuje z ekonomické krize způsobené pandemií a pozvolna překonává zádrhele zotavení jako nepostačující logistické řetězce, jenže zůstává pár oblastí, kde zotavení nelze čekat rychle, protože řešením jsou jen dlouhodobé investice, jako třeba v průmyslu křemíkových čipů, kde investiční úsilí navíc brzdí snahy USA o diskriminaci Číny v možnostech investic do tohoto sektoru, takže obvyklý odhad zotavení tohoto trhu je tři roky. (Foto: Piqsels)

Daleko horší je to ale s energetickou krizí, která asi jako hlavní krizový faktor nahradí pandemii, neboť tento sektor je hrubě pod-investován a jiné řešení pro něj než roky i desítky let prozíravých investic není a jde o obor dokonce ještě klíčovější než polovodiče. Ovšem ti, kdo prozíravou technicky a ekonomicky průchodnou cestu energetických investic řízených skutečnými zasvěcenci vedou, mají u některých Západních ideologů smůlu a každý jejich krok v tomto směru je napadán. Výjimkou tedy není ani nově 28. prosince 2021 v Číně spuštěná uhelná elektrárna.

Elektrárna Shanghaimiao poblíž hlavního uhelného regionu Vnitřního Mongolska byla 28.12 po předchozím 168hodinovém zkušebním provozu komerčně zprovozněna.

Zásobuje už energií provincii Shandong na východním čínském pobřeží a patří společnosti Guodian Power Shanghaimiao Corporation, tj. pobočce „čínského ČEZ“ – China Energy Investment Corporation. Energetika hlavní dílny světa Číny stále ze dvou třetin spočívá na uhlí, kdy od roku 2025 by měl v Číně být započat útlum uhelné energetiky s přechodem na nízko-emisní zdroje.

Zapomínají přitom na situaci, kdy Evropě a letos světu hrozila ekonomická katastrofa, neboť v Číně se kvůli zadrhnutí dodávek paliv dočasně odstavila část energetiky, desítkám milionů lidí to rozvrátilo každodenní život, zastavily se továrny vytahující svět ke globálnímu ekonomickému oživení a ve světových dodavatelských řetězcích vypukal chaos.

Stejně ale jako ve zbytku světa muselo i čínskou energetiku a tudíž světovou ekonomiku zachránit urychlené vyšší nasazení uhlí do energetiky. Jeho spotřeba roku 2021 vyrostla o devět procent a to v situaci, kdy na Čínu připadá třetina globální spotřeby uhlí. Žádnou jinou energetiku totiž nelze mobilizovat k vyšším výkonům tak rychle, neboť všude jinde se to musí postavit na gigantických a dlouhodobých investicích, jako třeba plynovody a skladiště plynu.

Tento krok samozřejmě ale na Západě vyvolal pokřik, že to je přeci v rozporu se závazky Číny. Poukazují i na to, že prosincová výroční zpráva čínské energetiky vyslovuje o energetickou bezpečnost značné obavy a navrhuje v letech 2021-2025 postavit až 150 gigawatt nových kapacit uhelných elektráren, aby jich bylo 1 230 GW. Ale u těch kritiků Číny, kteří to myslí upřímně a ne jen jako nějakou mediální hru očerňování uhlím, je to zjevně projev hlubokého nepochopení skutečné situace a skutečně průchodných řešení.

Analytici, kteří opravdu do fungování energetiky vidí, dokonce tvrdí, že to byl právě způsob, jakým se na Západě dělalo ‚ozelenění‘ globální ekonomiky, který strhl roku 2021 mnoho průmyslových zemí zpět k uhlí. Nová data od Mezinárodní energetické agentury (IEA) ukazují, že množství elektřiny generované po celém světě z uhlí letí vzhůru a brzy prorazí rekordní výšky.

Zpráva o uhlí 2021 od IEA říká, že globální výroba z uhlí roku 2021vyrostla o 9% na nejvyšší množství po dlouhé době 10 350 terawatt-hodin. K obrodě uhlí dochází uprostřed vynucování Západních politik naprosto odtržených od reality, jak se může provádět přestavba v investičně náročném oboru, kdy se hromadně pod politickým tlakem odstavovaly elektrárny poháněné ropou a plynem a projekty těžby fosilních paliv, aniž by za ně byla náhrada a bylo vůbec průchodné potřebné investice k náhradě realizovat. Energetická krize pak přišla zcela zákonitě a situace během té krize byla taková, že sahat po uhlí byla jediná cesta k přežití, neboť by nic tak rychle nešlo na potřebné kapacity rozjet. Nastala obroda uhlí, až člověka napadá, jestli Západní energetici nepostupovali vůči svým vládám jako Švejkové plnící doslovně nesmyslné rozkazy, aby tak přechod na Zelenou energetiku spolehlivě sabotovali.

„Tu obrodu uhlí táhlo letošní ekonomické zotavení, které rozhýbalo poptávku po energii daleko rychleji, než mohly dodávky z nízko-uhlíkových zdrojů ustát,“ uvedla IEA. Také dramatický nárůst cen zemního plynu spojený s pod-investováním potřebných kapacit pod politickým tlakem dohnal elektrárenské společnosti, aby jako levnější alternativu začaly používat uhlí.

Celková poptávka po uhlí včetně energeticky velice náročných průmyslů jako cementárny a ocelárny letos vyrostla o 6%. Ale ani tak by to nemělo překonat rekordní úrovně spotřeby let 2013/2014, uvádí IEA. Dodává ale, že nových rekordů poptávka po uhlí dosáhne nejspíš roku 2022.

Výkonný ředitel IEA Faith Birol řekl, že ten nárůst byl „signálem o tom, jak úplně mimo je svět ve své snaze obrátit emise k poklesu, aby bylo dosaženo čisté nuly.“

IEA uvedla, že za polovinu výroby energie spalováním uhlí odpovídá Čína a že to bude znamenat 9% nárůst z roku na rok.

„Sliby o dosažení čistých nulových emisí vznášené řadou zemí včetně Číny a Indie by měly přinést na uhlí silné dopady, ale v krátkodobých výhledech se zatím nic takového neobjevuje, v čemž se odráží to, jak daleko mají takové ambice k akcím,“ řekl Keisuke Sadamri, ředitel IEA pro energetické trhy a bezpečnost.

Číně tedy nemá Západ co vyčítat, postupuje úplně stejně, rozdíl je ale v tom, že Čína postupuje po promyšlené dobře vykalkulované cestě. Tvrdí se, že má-li svět přejít na bezemisní zdroje, musí to trvat nejméně tři desetiletí s postupnou investicí 100 až 150 bilionů $. Nesmí se přitom ani zanedbat údržba a renovace kapacit z uhlovodíků, jinak bude zase muset zaskočit uhlí. I v uhlí, na které se budeme muset během celého útlumu fosilních paliv alespoň 30 až 40 let spoléhat, je vhodné vše udržovat a případné dosluhující kapacity nahradit moderními elektrárnami s nadkritickou admisní parou, které na stejné megawatthodiny spotřebují o dost méně uhlí, jako to činí Čína během chytrého útlumu uhlí, k němuž patří i najetí těch nových elektráren, které nahradí ty staré s menší účinností a rentabilitou, místo aby se dále udržovaly, na dobu dekády trvající přestavby energetiky.

Přechod na jinou energetiku je projekt alespoň na dvě generace ohromných a chytrých investic, kdy nic nesmí být vyřazeno ani pod-investováno bez potřebné náhrady a musí se to, včetně dosavadních technologií, udržovat na úrovni doby s vysokou účinností a rentabilitou, jinak budeme jako teď v Evropě a Americe oživovat elektrárny postavené za našich dědečků a hrabat uhlí, které je v pod-investované energetice jedinou záchranou. A právě těchto skutečností si je Čína vědoma a podle toho postupuje.

Zdroj: cri.cn