Čína provozuje politiku volné a dynamické tržní ekonomiky, která jí umožňuje její extrémně rychlý růst. (Foto: Flickr)

Ale pobyt v tržní ekonomice, jak domácí, tak světové, si moc nezadá s pobytem na neklidném moři, a tak zajištění stability ekonomiky a možnosti „plout“ s ní, kam chceme, a ne jen, kam nás vlny odnesou, si moc nezadá s problémy při vývoji plavidel pro otevřený oceán. Na makroekonomické úrovni národohospodářské politiky to znamená vývoj rafinovaného mixu rozmanitých monetárních nástrojů a fiskálních podpor spolu s vytvářením podmínek pro fungování skutečně otevřené ekonomiky, aby měla dobrou dynamiku.

Že je zatím ve svých snahách dost úspěšná, se ukazuje např. na tom, jak zvládla to zkázonosné tsunami globální ekonomické deprese, když čínská ekonomika z roku na rok v prvním letošním pololetí narostla o 12,7 procenta. Nicméně nemá vyhráno, pořád se nachází na rozbouřeném moři světových trhů i domácích problémů jako průniky delta-mutace pandemie na čínské území nebo povodně či nedostatky surovin a přepravních kapacit na světových trzích. Tím, jak správně „surfovat“ na vlnách rozbouřených trhů, se v uplynulém týdnu zabývalo i Politické byro Ústředního výboru Komunistické strany Číny, kde se zdůrazňovaly zásady makroekonomické politiky „kros-cyklické adaptace“.

Takovou makroekonomiku lze snad obrazně přirovnat k surfování na vlnách ekonomických cyklů stejně, jako to dělají surfaři na mořských vlnách tak, že ty vlny pro ně nejsou ani destabilizující překážkou plavby, ani silou, která by je zavlekla tam, kam nechtějí, naopak otevřenost k vlnám stejně jako k dynamickým, volnými, ale ekonomickými cykly rozbouřeným trhům, jim poskytuje dynamiku a možnost volby adaptabilně „doplout“, kam chtějí.

A tak třeba na současnou vlnu ekonomického cyklu uplatňují proaktivní fiskální politiku v součinnosti s šikovnou monetární politikou, která zajistí rozumně dostatečné množství likvidity a podpory pro další zotavování malých a středních podniků a průmyslů uvržených pandemickou ekonomickou depresí do potíží, aby se nemusely potýkat s takovými problémy jako naše hospody. Neprobíhá to s žádnou byrokratickou rigiditou, nýbrž spíš se situačně adaptabilní dynamikou jako u regulačních ventilů řídících procesy v nějakém dynamickém reaktoru.

V červenci Čínská centrální banka snížila komerčním bankám míru povinných rezerv o 50 bazických bodů, což vždy znamená větší dostupnost levnějších úvěrů k posílení reálné ekonomiky, ovšem i důvěru, že se to promítne do ekonomického růstu a neskončí to inflací, takže čínský yuan poroste vůči dolaru stejně rychle jako dosud a zachová si přitažlivost pro investory.

To je ale jeden z nejsilnějších regulačních nástrojů centrální banky, se kterým se nehýbe moc často, a tak další regulace budou probíhat spíše jemnějšími prostředky, protože kdyby se hýbání s tímto makroekonomickým instrumentem přehnalo, mohlo by to skončit také bankovní krizí jako roku 2008.

Vláda letos omezila vydávání vládních obligací (dluhopisů), jelikož ekonomika už nabrala na hybnosti a není ekonomiku třeba rozhýbávat tolika veřejnými zakázkami aj. podporou, a narostly i daňové výnosy. Dluhopisy spíše teď vydávají místní veřejné správy, které potřebují napravit leccos, co se během pandemického útlumu zanedbalo.

Na ekonomickém zasedání byra ústředního výboru také zopakovali své standardní záměry na vysokou míru otvírání ekonomiky, vysoce kvalitní rozvoj a rozvíjení Iniciativy pásu a cesty (BRI).

Že už to otvírání dobře funguje, se ukazuje na ohromné míře přílivu zahraničních investic i v době deprese, kdy se naopak mezinárodní toky kapitálu dostaly do útlumu, ale Čína se stala pro kapitál největším lákadlem.

Otvírání ekonomiky spolu s rostoucím domácím spotřebitelským trhem je proces, jímž Čína láká kapitál celého světa, aby vstoupil do její domácí ekonomiky. Projekt BRI je proces, kterým Čína láká investory celého světa, aby spolu s Čínou investovali jak do těch dopravních infrastruktur, tak do ekonomického rozvoje kolem vznikajících dopravních tras. Obě tyto iniciativy jsou asi světově největšími lákadly globální ekonomiky pro investování do reálného kapitálu. Někteří globální analytici, které by snad šlo označit za „cynické kapitálové redukcionisty“, prohlašují, že vše, o co v geopolitickém mocenském zápase jde, je v podstatě o přesměrování kapitálových toků do své domény vlivu. Pokud bychom na Čínu a v širším měříku i na celou Východní Asii pohlíželi takto redukcionisticky, potom se Čína díky lavinovitým úspěchům těchto iniciativ v údajném „globálním geopolitické zápase o kapitálové toky“ drží v čele pelotonu a s rostoucím náskokem.

Dosavadní úspěchy však Číně nestačí, a tak letos v červenci přijala řadu proaktivních opatření k většímu otvírání finančních trhů, aby se stala stejnou jedničkou finančních trhů jako je jedničkou trhů reálného kapitálu. K tomu má významně přispět otvírání nového finančního centra Pudong v Šanghaji, které by se mohlo stát novým Wall Streetem, a otevření něčeho na způsob „nového Hongkongu“, tj. zóny volného přeshraničního obchodu a služeb na jižním ostrově provincie Hainan.

Přestože na světových trzích dále pokračuje „bouře“, která leckoho „spláchne“ a leckomu hrozí ztroskotáním, tak Čína na těch neklidných vlnách zatím úspěšně „surfuje“ a prudce roste rozšiřování obchodu a spolupráce Číny s jinými zeměmi a regiony a otvírá se jim, aby hledaly další příležitosti na jejím trhu.

Že se jí surfování v té současné globální tržní bouři daří, je vidět na tom, že i během letošního prvního pololetí si udržela postavení hlavní opory mezinárodního logistického dodavatelského řetězce. Těch nákladních vlaků mezi Čínou a Evropou za toto pololetí projelo 7 377, tedy o 43 procent více než tou dobou loni. Jen k boji proti pandemii po této trase poslala 94 000 tun nákladů.

Hodnota obchodů mezi Čínou a jejími třemi hlavními obchodními partnery narostla o 27,8% u ASEAN, 26,7% u EU a o 34,6% u USA, tudíž i přes všechny „obchodní války“, které američtí jestřábi zkouší vůči Číně rozpoutat a svět od ní izolovat, tak se s ní sami čím dál více propojují.

Obchod Číny se zeměmi podél Pásu a cesty meziročně za pololetí narostl o 27,5 procenta, čímž dosáhl 5,35 bilionu yuanů (827,5 miliardy US dolarů), přičemž obchod se zeměmi Regionálního ekonomického partnerství narostl meziročně o 22,7 procent.

No a podíváme-li se na ten hlavní ukazatel, o který podle „cynických kapitálových redukcionistů“ jde, tak za letošní první pololetí se na pevninskou Čínu podařilo nalákat 91 miliard dolarů přímých zahraničních investic, což je 33,9 procentní meziroční nárůst tohoto vyslovování důvěry Číně mezinárodním kapitálem, tj. s nejvyšším tempem růstu tohoto ukazatele za skoro 10 let, uzavírá článek.