Říká se, že když šikulu hodíš do vody, tak vyplave s rybou v zubech. Teď, když svět postila pandemie, „do vody“ spadla celá globální ekonomika.

Na počátku byla jednou z nejpostiženějších zemí Čína a opatření, která to doprovázelo, měla na ekonomiku značně tlumivý efekt.

Nepřejícní jestřábi geopolitiky z toho měli i radost, ale ekonomičtí realisté všech ideologických zaměření se děsili, že ochromení čínské ekonomiky zhroutí světový obchod a světovou nákladní dopravu s navazujícími průmysly.

Ale Čína se ukázala jako extrémní šikula, co z té šlamastiky vyplavala „s rybou v zubech,“ kdy ta ryba byla tak veliká, že se o ni mohla podělit se zbytkem světa a děsivé noční můry o zhroucení globálního obchodu a dopravy dopadly právě opačně, kdy proces posílení mezinárodního obchodu a dopravy byl naopak pandemií tažen, místo aby ho utlumila. Vyznavači teorií o přínosnosti krizí pro inovaci a zlepšení funkčnosti ekonomických systémů tzv. tvořivou destrukcí by snad mohli jásat, jak se během těch18 měsíců přesně potvrdily jejich teorie, nebýt těch 3,9 milionu mrtvých a jiných tragédií s tím spojených.

Čína se na tu zkázu tvořivě adaptovala a i fiskální stimuly všude po světě a posuvy ve struktuře poptávky v epidemické situaci jí docela hrály do karet. Roku 2020 se stala jedinou významnou světovou ekonomikou, která vykázala značný růst HDP, a roku 2021 ten růst jen zrychluje. Až se dostala do potíží, že nestíhala plnit světovou poptávku, a to zejména kvůli nedostatečné kapacitě přepravy, o níž původní předpovědi teoretizovaly, že se zhroutí. Přetížená byla nejen samotná doprava, ale i stavba lodí, výroba přepravních kontejnerů a dalšího vybavení pro nárůst dopravy z Číny i odjinud nezbytného.

Je ironií, že zrovna v době, kdy USA začaly na svět zkoušet, že se všichni mají izolovat od Číny, jak to jen jde, samy prokázaly, že to nejde, neboť export odsud extrémně narostl, a neutlumilo ho ani oživování vlastní americké ekonomiky, spíše ještě posílilo, neboť ač při oživení některé čínské zboží začalo zase nahrazovat americké, oživující se podniky potřebovaly pro svůj nový rozjezd více zboží z Číny. Ale americký export do Číny mohutně vzrostl. A ač Washington poškodil vlastní výrobce čipů embargem na Čínu spolu s doprovodným rozvratem globálního trhu čipů a útlumem mnoha výrob – např. automobilů kvůli nedostatku čipů, tak do Číny se valí lodi se sójovými boby, ropou, propanem a zemním plynem.

V rozporu se všemi chmurnými předpověďmi pro Čínu, pro světový obchod a pro dopravu; Čína letos za leden až květen vyvážela v průměru 247,5 miliardy $ zboží. To je v době, kdy se svět teprve zotavuje z deprese, o 29% více než za stejné období roku 2019 před světovou depresí.

Čína k tomu ale také potřebovala více surovin, nakupovala více přepravní kapacity zahraničních lodí, nestačila sama vyrábět tolik kontejnerů a přepravních zařízení a potřebovala nakupovat zařízení k rozšíření některých svých výrob, a tak v průměru za letošní leden až květen měsíčně dovážela na 206,8 miliardy $, tj. o 25% více než před pandemickou depresí v klidném roce 2019.

Nárůst transkontinentálního obchodu s sebou pochopitelně přinesl obří nárůst poptávky po přepravní činnosti lodí a transkontinentálních vlaků, stavbě nových lodí, výrobě kontejnerů a v dalších navazujících oborech. V těch třeba USA prakticky nejsou zastoupeny, ale Čína je zrovna největším stavitelem lodí a největším výrobcem kontejnerů na světě. Na počátku krize byla v lodní dopravě třetí na světě. Loni v lednu měla Čína objednávky na výrobu 29,8 milionu kompenzované hrubé tonáže (CGT) a její podíl na celosvětové stavbě lodí byl 38,7%. Letos ale objednávky nových lodí oproti loňsku klesají, takže Čína má k závěru minulého měsíce objednávku 26,9 milionu CGT, ač se zdá, že v posledních týdnech zase začínají růst. Ten menší objem v Číně postavených lodí ale obnáší větší objem podílu na světovém trhu v tomto sektoru 40,5%.

S nárůstem transkontinentální dopravy v posledních 18 měsících zpočátku nestačilo množství přepravních kontejnerů a jejich výroba se musela rozběhnout na plné obrátky. Ovšem 96 % suchých kontejnerů se vyrábí v Číně a u chladírenských kontejnerů je podíl Číny dokonce 100%. Během prvních pěti měsíců letošního roku vyrobila Čína kontejnery o standardizovaném objemu 2,66 milionu TEU. Někteří pozorovatelé tohoto sektoru tvrdí, že čínské továrny jich do konce letošního roku nejspíš vyrobí 5 milionu TEU. To by znamenalo 61% nárůst proti pandemickému roku, kdy byl kontejnerů nedostatek, a 77% procentní nárůst proti poklidnému roku 2019. Dosavadní rekord padl roku 2018, a to bylo 4,42 milionu TEU.

Čínští rejdaři jsou také jedněmi z hlavních přepravců nákladů na světě. Největší z nich China COSCO Group je čtvrtou největší společností pro kontejnerovou lodní přepravu na světě s flotilou o kapacitě 3 milionu TEU. Všichni lodní přepravci světa se teď těší nevídaným ziskům. A tak COSCO za první kvartál 2021 vykázalo zisk 2,7 miliardy $, který je větší než zisk za celý předchozí rok. Čína byla až dosud třetím největším lodním přepravcem světa za Japonskem a Řeckem. Teď ale během pandemie Řecko v lodní dopravě předběhla.

Světové novinové titulky teď dělají přístavní zácpy s frontami lodí tísnícími se před hlavními přístavy, např. před čínskými nebo před kalifornskými přístavy. Jde přitom hlavně o přepravu čínského zboží k zahraničním odběratelům, ale i o čínské nákupy surovin a dalších vstupů potřebných ke zvyšování výroby.

Amerika sice na všechny na světě hartusí, že se mají obchodně odpoutávat od Číny, ale během letošního ledna až dubna nakupovala čínské zboží v průměru za 37,7 miliardy $ měsíčně, což je o 8% více než za časů před epidemií 2019, i přestože se z epidemické deprese USA ještě nevymanily. Podle údajů amerického „staťáku“ čili Census Bureau se můžeme podívat na následujícím grafu nejen, kolik se kdy dováželo, ale i o jakou kategorii zboží šlo. Rozklad je na kategorie počítače a elektronické zboží, elektrická zařízení a spotřebiče, nábytek a vybavení, oděvy a doplňky a různé výrobní komodity.

Amerika přesvědčující svět, že nemá obchodovat s Čínou, během ledna až dubna letošního roku zotavování z deprese z Číny dovezla o 10% více než během roku prosperity před pandemickou depresí. V segmentu počítače a elektronika, tj. v tom největším dovezla o 10% více, elektrických zařízení dovezla o 17% více a různých výrobních komodit dokonce o 40% více. Jen asi americké domácnosti zatím moc nenakupují, protože nábytek poklesl o 11% a oděvy dokonce o 29%:

Amerika nejenže se snaží celý svět přesvědčit, že nemá od Číny nic nakupovat, ale i uvnitř USA se už řadu let vede kampaň za diverzifikaci dovozů, aby země nebyla příliš závislá na malém počtu dodavatelů a zvláště, aby nebyla závislá na Číně. Čínská nabídka je ale taková, že americká poptávka neodolá a zdejší trh je prý číno-centrický. Během letošního ledna až dubna měly čínské dovozy podíl na celkovém americkém importu, nábytek 37%, počítače 35%, elektrická zařízení 33%, různé výrobní komodity 33% a oděvy 22%, jak ukazuje následující graf.

Ale strach z číno-centrických dovozů bez diverzifikace v USA tak úplně nedůvodný není. Čínský přístav, přes který dosud do Ameriky proudila čtvrtina všeho zboží Yantian, a všechny kolem přilehlé přístavy se stal ohniskem lokálního propuknutí epidemie. To silně poznamenalo provoz přístavu a hrozí, že Čína nebude stíhat dodávat tolik, kolik by si Amerika přála. Doufejme tedy, že my, když ležíme poblíž jedné z hlavních větví pásu a cesty Eurasijského pevninského mostu, tolik postiženi v Evropě nebudeme, když sem vedou transkontinentální železnice.

Lodní přepravci se totiž omlouvají svým zákazníkům, že teď prodloužená čekání u přístavu Yantian, spousta cest, která se musí přesměrovat do jiných přetížených přístavů, a další s tím spojené potíže bude trvat týdny napravit a možná i měsíce. A to prý ještě nenastal vrchol přepravní sezóny, který brzy přijde, takže zase hrozí, že doprava z Číny nebude stíhat.

Před vypuknutím pandemie rozpoutala Trumpova administrativa s Čínou obchodní válku, takže si ani nemohli vybrat pro toto počínání horší dobu. Dosáhli tím sice některých účinků, jako rozvrácení globálního trhu počítačových čipů s následným rozvratem spousty navazujících průmyslů, jako výroby silničních vozidel, ale ty kýžené účinky to nemělo, a Čína navíc na USA zavedla odvetné sankce na nákup amerických zemědělských plodin a paliv jako propan, kapalný zemní plyn a ropa. Radši si to nakoupili od Íránu, na který by USA nejraději vnutily sankce celému světu.

Řadu sankčních opatření byly tedy USA nuceny přehodnotit. Což bylo i v souběhu s ústupem prasečí chřipky v čínských vepřínech. A tak Čína zase začala k výkrmu vepřů dovážet sóju, ale i ta paliva. K radosti amerických farmářů tedy v loňském roce šlo 54 % amerického exportu sójových bobů do Číny. Díky tomu loni vyvezli rekordních 64,1 milionu metrických tun. V letošním roce v prvním čtvrtletí představovaly 47% vývozu sóji exporty do Číny.

Lodi pro tento druh nákladu jsou teď vytížené a mohou si účtovat sazby za přepravu, jaké už desetiletí nikdo neviděl, a americká sója do koryt čínských čuníků se stala jedním z největších exportních úspěchů Ameriky.

Amerika je pro Čínu jedním z největších dodavatelů zpracovaných plynných paliv. Čína si ho vozí v tankerech dimenzovaných k převozu 84 000 kubických metrů kapalného plynu a zásobuje jím komunální spotřebu domácností a vyrábí z něj plasty, stejně jako to má ještě řadu dalších použití.

Když se roku 2019 Trumpova administrativa rozhádala s Čínou, tak se ten americkými výrobci kýžený export rozplynul. Jakmile se situace ale trochu normalizovala, tj. během roku 2020 a v dosavadním průběhu letošního roku, tak deset procent amerických exportů propanu jde právě do Číny, jak to vidíme i na následujícím grafu vývozu tohoto plynu po moři.

Exporty po moři, tmavě modrá do Číny, světle modrá do jiných zemí. Křivka podíl exportu do Číny v zámořských dodávkách. USA kromě dodávek do zámoří tento plyn vyváží i do Kanady a do Mexika, nikoliv však námořní dopravou. (Graf: zpracováno American Shipper na základě dat od EIA)

Exporty po moři, tmavě modrá do Číny, světle modrá do jiných zemí. Křivka podíl exportu do Číny v zámořských dodávkách. USA kromě dodávek do zámoří tento plyn vyváží i do Kanady a do Mexika, nikoliv však námořní dopravou. (Graf: zpracováno American Shipper na základě dat od EIA)

Normalizace na těchto trzích s kapalnými plyny se v uplynulém roce Americe vyplatila na trhu kapalného zemního plynu (LNG). Během obchodních rozmíšek roku 2019 ho Čína od USA přestala nakupovat. Avšak loni, když USA ze sankcí částečně vycouvaly, tak podle Amerického energetického informačního úřadu (EIA) byl vývoz LNG z Ameriky z 9% do Číny a v letošním prvním kvartále z 8% do Číny. (Značení na grafu níže je obdobné jako značení na výše uvedeném grafu propanu.)

Čína z Ameriky také dovezla nemalé množství ropy. Vyplácí se jí to totiž více vozit z USA než ze Středního východu. Když se vozí ropa těmi obřími tankery pro dálkovou plavbu na 2 miliony barelů ropy (VLCC), tak se objem přepravy a cena za něj počítá v tuno-mílích, tedy součinu množství a plavební vzdálenosti, kdy přivézt ji přes Pacifik z USA je dvakrát kratší než dovézt ji z Perského zálivu. Sazby za dovoz z Ameriky jsou tedy daleko příznivější.

I přes tuto výhodnou vzdálenosti se kvůli obchodním rozmíškám roku 2019 vyváželo do Číny jen 5% amerického zámořského vývozu ropy. Se zlepšením situace to bylo roku 2020 17% a v prvním kvartále letošního roku 13%. Značení na grafu níže je obdobné jako značení na grafech plynů výše.

Exporty po moři, tmavě modrá do Číny, světle modrá do jiných zemí. Křivka podíl exportu do Číny v zámořských dodávkách. USA kromě dodávek do zámoří ropu vyváží i do Kanady a do Mexika, nikoliv však námořní dopravou. (Graf: zpracováno American Shipper na základě dat od EIA)

Exporty po moři, tmavě modrá do Číny, světle modrá do jiných zemí. Křivka podíl exportu do Číny v zámořských dodávkách. USA kromě dodávek do zámoří ropu vyváží i do Kanady a do Mexika, nikoliv však námořní dopravou. (Graf: zpracováno American Shipper na základě dat od EIA)

Během ledna až dubna obnášely vývozy USA do Číny v průměru 11,6 miliardy $ měsíčně, to je i přes neúplné zotavení americké ekonomiky nárůst o 38% oproti stejnému období roku 2019 v době před ekonomickou depresí. Vzájemný obchod Amerika-Čína měl letos v lednu až dubnu pro Ameriku zápornou bilanci 26,1 miliardy $, což je ale menší rozdíl ve vzájemných vývozech, než byl roku 2019, kdy se kvůli obchodní válce více prohloubil deficit americké obchodní bilance, než aby se snížily dovozy z Číny.

Ukazuje to graf níže, kde jsou světle modré americké dovozy z Číny, tmavě modré americké exporty do Číny a křivka je jejich rozdíl – vzájemná bilance.

Marnost snah o boj s obchodním přebytkem Číny vůči Americe se ukazuje na tom, že než nastoupil do Bílého domu roku 2016 Trump s pokusy zavádět ochranné tarify, byla záporná obchodní bilance USA za měsíce leden až duben 25,5 miliardy $ a za stejné období letošního roku byl přebytek čínského exportu o 2% vyšší.

Za zmínku jistě stojí také to, že zatímco Čína do Ameriky vozí počítače, stroje a další výrobky s dobrou přidanou hodnotou, Amerika do Číny vozí krmivo pro čuníky a uhlovodíky vyvrtané ze země.

Zdroj: cri.cn