Téměř před 10 lety říkala Angela Merkelová, že Rusko nemá žádné úspěchy ani v politice, ani v ekonomice. Ale teď tato slova nejsou aktuální, píší norské noviny Aftenposten. V roce 2007 v Soči přišel prezident RF Vladimir Putin na setkání s Angelou Merkelovou s černým labradorem. Mnohokrát potom říkal, že nevěděl, že německá kancléřka se bojí psů, ale Merkelová si určitě myslela něco jiného, píše na stránkách Aftenposten novinářka Helene Skjeggestadová.
„Chápu, proč to udělal — aby dokázal, že je muž. Rusko nemá nic, žádné úspěchy ani v politice, ani v ekonomice. To je všechno, co mají", řekla Merkelová po tom setkání.
Ale i kdyby to tenkrát tak bylo, tak po téměř 10 letech se situace podstatně změnila, píše autorka.
Putin se spřátelil s německou pravicově populistickou stranou Alternativa pro Německo a udržuje kontakty s Levicovými, následovníky východoněmecké komunistické strany, pokračuje list.
„Můžeme si klást otázku, do jaké míry je to podpora, ale jedno je jasné: Rusko přestalo být „ničím". Putinovi se podařilo stát se nepřímým účastníkem německé politiky — přímo v srdci Evropy", píše Skjeggestadová.
Německem to nekončí. „Putina jako alternativu zcela nedávno uznal i předseda Strany nezávislosti Velké Británie (UKIP) Nigel Farage.
„Během kampaně kolem brexitu se Vladimir Putin jako politik choval mnohem vhodnějším způsobem než americký prezident Barack Obama", citovala jeho slova novinářka.
Připomněla, že americký prezident vyzýval Brity, aby hlasovali pro zachování členství v EU.
Přitom stoupenci Vladimira Putina jsou v celé Evropě. Kromě výše zmíněné UKIP autorka uvedla jako příklad maďarskou stranu Viktora Orbána Jobbik a francouzskou Národní frontu.
V Evropě podporují Putina i levicové organizace, řekla novinářka a uvedla předsedu řecké SYRIZY Alexise Tsiprase a španělskou levicovou stranu Podemos, která „si také zahrává s velkým medvědem na východě".
Putin vytvořil „důmyslný trojúhelník podpory mezi sebou samým, krajně pravicovými i levicovými v Evropě. Jako alternativu nadnárodní EU a elitářským politikům, kteří si myslí, že vědí vše lépe". A Evropou to nekončí, pokračuje autorka článku. Během posledního roku se prezident setkal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem čtyřikrát, zatímco Obama pouze jednou, připomněla Skjeggestadová.
„Putin už nepotřebuje černého labradora, aby lekal světové vůdce. Jeho opakující se výroky o národní suverenitě a ostrá kritika USA i EU způsobily to, že stále více lidí se dívá při hledání alternativy na východ", uzavřela novinářka.
