Turecká vláda vložila dalších 230 milionů $ (5,520 miliard Kč) do stavby dalších budov přiléhajících k presidentskému komplexu, který je už teď 30 krát větší než Bílý dům; avšak architektka Tezcan Karakus Candan je přesvědčena, že konečný účet za tuto stavbu, o které už bylo rozhodnuto, že jde o černou stavbu, bude daňové poplatníky stát daleko více. „Náklady na stavbu dalších pomocných budov doplňujících presidentský komplex vyjdou na více než 650 milionů tureckých lir (téměř 230 milionů $, 5,520 miliardy Kč),“ řekla Sputink Turkey šéfka ankarské pobočky Komory architektů.


Tato architektka řekla, že stavba by měla proběhnout v Ataturkově Lesním parku raritních dřevin v ankarské čtvrti Bestepe, což oblast rezervace, ve které platí přísné předpisy zakazující jakékoliv nové stavba jako tato.

Candan řekla, že ty pomocné budovy, které mají být dokončeny do roku 2019, mají podle plánu pokrýt rozlohu 322 000 m2, což je skoro stejná rozloha jako celý presidentský komplex.

 

„Stavby takového rozsahu vůbec není zapotřebí,“ řekla Sputnik Turkey.

„Ani prezidentova rezidence se nevyužívá na plnou kapacitu. A my jsme už více než jednou zdůraznili, že stavbu prezidentského paláce v tomto rozsahu a v těchto rozměrech prostě nelze v rámci vládního modelu Turecké republiky ospravedlnit,“ dodala. 

„Stavba tohoto paláce začala i přes rozžhavenou debatu kvůli změně znamenající prezidentskou formu vlády a tato rezidence byla dokončena jako ztělesnění tohoto nového systému vlády nad zemí.“

Architekta si rovněž vzpomněla, že když se prezidentský projekt rozpracovával, byl stanoven na 280 000 m2 s celkovým rozpočtem 600 milionů tureckých lir (210 mil $, 5,040 miliardy Kč).

© AFP 2016/ ADEM ALTAN

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pózuje v novém prezidentském paláci ak Sary (Bílý palác) na okraji ankary.

Vezme-li se však v úvahu celý projekt včetně všech konstrukčních fází, vnějšího a vnitřního designu, dekorací a úprav přilehlých pozemků, tak celkové náklady tohoto projektu dosáhnout 20 miliard tureckých lir (7 miliard $, 168 miliard Kč).

„Kam se ale těch 650 milionů tureckých lir hrabe, když uvážíme, že jen účet za energii pro tento palác je kolem 1,1 milionu tureckých lir (385 000 $, 9 240 000 Kč) měsíčně?“ diví se Candan.

Architekta rovněž konstatovala, že území Ataturkova lesního arboreta je rezervací a chráněnou oblastí věnovanou Tureckému lidu v roce 1937 zakladatelem Turecké republiky Mustafou Kemalem Ataturkem.

Jakákoliv stavba na této půdě je zakázaná. Půda, kde tento Lesní park leží, byla v roce 1925 vykoupena Ataturkem za jeho vlastní peníze a pak přetvořena na park dřevin. Toto území je tureckým národním dědictvím, které uchovává vzpomínku na zakladatele Turecké republiky.

„Stavba rezidence na této půdě je pošlapáním práv celého Tureckého národa,“ konstatuje architektka.