Vědci odhalili další příčinu úmrtí včel

Proč pořád umírá tolik včel? Vědci se na to snaží přijít už celé roky. A včely dál padají k zemi. Mohou za to roztoči? Pesticidy? Mobilní vysílače? Co je pravou příčinou? Ukazuje se, že tento problém je složitější, rozšířenější a děsivější, než se zdálo. Vědci investovali mnoho energie, aby odhalili důvod takzvaného syndromu zhroucení včelstev (Colony Collapse Disorder – CCD), který za posledních šest let způsobil vyhynutí zhruba 10 milionů včelstev v hodnotě 2 miliard dolarů.

Spekulovalo se o pesticidech, parazitech přenášejících choroby a špatné výživě. V rámci nové studie publikované žurnálem PLOS ONE vědci z Univerzity v Marylandu a amerického Ministerstva zemědělství odhalili ďábelský koktejl z pesticidů a fungicidů, jež kontaminují pyl, který včely sbírají. Závěry studie přinesly zcela nový pohled na to, proč umírá tak velké množství včel, studie však neodhalila specifickou příčinu CCD, tedy proč naráz vymírají celá včelstva.

Autoři studie v PLOS ONE – Jeffrey S. Pettis, Elinor M. Lichtenberg, Michael Andree, Jennie Stitzinger, Robyn Rose a Dennis vanEngelsdorp – sbírali pyl na východním pobřeží, včetně pylu z brusinek a melounů, a krmili jím zdravé včely. U těchto včel výrazně poklesla odolnost vůči parazitům, které způsobují syndrom zhroucení včelstev. Pyl, který včely konzumovaly, obsahoval v průměru devět různých pesticidů a fungicidů. Jeden vzorek pylu obsahoval dokonce smrtící směs 21 různých chemikálií. Vědci kromě toho zjistili, že včely konzumující pyl s fungicidy jsou třikrát náchylnější k tomu, aby byly infikovány parazity.

Ze studie vyplývá, že fungicidy, které by včelám neměly příliš škodit, mají ve skutečnosti významný podíl na syndromu zhroucení včelstev. Z čehož zřejmě plyne, že farmáři potřebují zcela nová pravidla pro používání fungicidů. Zatímco u neonikotinoidů již bylo potvrzeno, že mají na svědomí hromadná úmrtí včel – například v Oregonu – tato studie dospěla k novým zjištěním znamenajícím, že se nejedná jen o jednu skupinu pesticidů, nýbrž o kombinaci mnoha chemikálií, kvůli níž je problém mnohem složitější.

A nestačí se zaměřit jen na to, jaké chemikálie se používají, ale i na způsoby postřiků. Zkoumané včely se neživily pylem z pěstovaných plodin, ale téměř výhradně z plevele a divoce kvetoucích rostlin. To znamená, že včely jsou více vystaveny pesticidům, než se dosud předpokládalo.

Autoři studie uvedli:

[quote align="center" color="#999999"]

„Je třeba věnovat více pozornosti tomu, jak se včely dostávají do kontaktu s pesticidy mimo pole, na kterých jsou chovány. Ve vzorcích pylu jsme nalezli 35 různých pesticidů a vysoký obsah fungicidů. Insekticidy esfenvalerate a phosmate dosáhly v minimálně jednom vzorku vyšších koncentrací, než jaká je jejich průměrná smrtící dávka. Ačkoli se obecně soudí, že fungicidy jsou pro včely poměrně neškodné, zjistili jsme vyšší pravděpodobnost infekce Nosema u včel, které konzumovaly pyl s výšším obsahem fungicidů. Z naší studie vyplývá, že je třeba zkoumat účinky fungicidů a dalších chemikálií, kterým jsou včely na zemědělských plochách vystavovány.“ [/quote]

Zatímco hlavní poselství studie je jednoduché – chemikálie v plodinách zabíjí včely – jednotlivé části celého problému jsou mnohem složitější, například co lze postřikovat, kde, jak a kdy minimalizovat negativní dopady na včely a další opylovače. Vědci se nadále pokoušejí zjistit, do jaké míry a čím jsou včely postihovány. Bude zřejmě trvat ještě dlouho, než se podaří nalézt a aplikovat řešení. Vzhledem k tomu, že podstatnou roli hraje ekonomika, je prostě vyloučeno, že by se podařilo zcela zastavit postřikování čehokoli a kdekoli.