I přes příval diplomatického úsilí to vypadá, že napětí mezi Izraelem a Iránem se blíží bodu varu, jelikož ta druhá země směřuje ke vstupu do jaderného klubu. Tohle není geopolitický blog, ale spíše vědecký. Proto bych se chtěl zabývat otázkami účinku jaderné války na klima. Environmentální výzkumník z Rutgers University Alan Robck tuto otázku smysluplně studoval za využití klimatického modelu NASA ModelE, aby se zabýval účinkem vedlejších produktů jaderné války. Aby bylo jasno, její účinek na klimatickou změnu je až někde dole na seznamu problémů představovaných jadernými zbraněmi, avšak dlouhodobé účinky by byly bezpochyby nesmírné, zvláště v důsledku snížení teplot, zkrácení vegetačního období a hladu.

Nejdříve se podívejme na důsledky regionální jaderné války při použití 100 15 kT zbraní (Hirošimská ráže).

To je scénář, používající jako vstup Pákistán a Indii, jejichž zbraně byly svrženy na 50 cílů v každé ze zemí, aby vyprodukovaly maximum kouře. Zemřelo by odhadem 20 milionů lidí a do atmosféry by to napumpovalo 5 teragramů kouře. Takováto válka by zahrnovala je 0,3 procenta světového jaderného arzenálu.

Zde je účinek na globální teplot:

Účinek regionální jaderné války na globální teploty. (Alen Robock)


Jak lze vidět na obrázku výše, došlo by k podstatnému ochlazení, ale do deseti let by se teploty pravděpodobně vrátily na úroveň let 1990.

Pak se výzkumná skupina podívala na důsledky plnocenné jaderné války mezi Spojenými státy a Ruskem. Ačkoliv je takovýto výsledek vysoce nepravděpodobný, výsledkem by byly globální teploty jaderné zimy, před níž varoval Carl Sagan.

Účinek na regionální teploty při plnocenné jaderné válce. (Alan Robock)


Toto jsou odchylky od normálních letních teplot ve stupních Celsia. Nejvyšší letní teploty v Houstonu by byly 60 stupních Fahrenheita. To není tak špatné, ale v obilnici země by to bylo v 50 a 40 stupních F, což by bylo devastující. Tak tomu bylo, i kdyby všichni zůstali naživu.

To by ale bylo velice nepravděpodobné, zvláště na severní polokouli.

Nakonec ještě obrázek níže ukazuje modelové účinky na globální teploty a srážky u velké regionální a plnocenné jaderné války v jednom obrázku.

Změny teplot a srážek v důsledku různě velkých jaderných válek. (Alan Robock)


Co je zvláště pro mě zajímavé je to, že ten malý graf dole ukazuje změny ve slunečním osvitu (slunečních paprscích, co dopadnou až na Zem) od erupce Mount Pinatubo spolu s jadernými válkami.Opravdu je to nesrovnatelné.

Poznámka překladatele: Je nepochybné, že účinky jaderné války – byť malého rozsahu – by byly hrozné a mohly by mít mj. i klimatický dopad. Leč skutečností je, že všechny klimatické modely, co tvrdí, že umí předpovědět klima na základě zamoření atmosféry počínaje modely jaderné zimy a konče modely globálního oteplování, jsou produktem pokleslé pavědy, která si hraje na vševědoucnost, aniž by byla schopna otestovat své základní modelové předpoklady. Jde o produkty scénářů imaginací – ač dělaných rovnicemi a počítačovými programy – ve stylu Drakeovy rovnice počtu cizích civilizací vycházející z netestovatelných předpokladů. Pokleslost této hry na vědu silně kritizoval před téměř deseti lety ve své proslulé přednášce Crichton http://www.klimaskeptik.cz

Zde se samozřejmě dočteme také, jak uboze ty novinářsky přitažlivé modely dopadly, když pomocí nich předpověděli dopady Saddámova zapálení ropných vrtů během První Války v Zálivu. Modely jaderné zimy se ukázaly být nesmírný propadák, což nikoho, kdo ví, jak se tahle „věda“ dělá, nepřekvapilo.

Jelikož k modelům ke znovu oživeným modelům jaderné zimy použily ten modelový kšunt, co se používá k budování pseudověděcké oteplovací mytologie, je prakticky jisté, že v tom je např. zabudována ta tzv. vysoká klimatická citlivost v úrovni zapříčiňující kladnou zpětnou vazbu klimatického systému. Tedy čím více je klima vychýleno vnějším účinkem – zacloněním slunce, skleníkovým efektem aj. – tím více se samo vlastními silami ještě vychýlí,  místo aby se samo vlastními silami stabilizovalo. Tento mytologický předpoklad vymyšlený, aby měl sodovkový plyn teoretickou šanci mít vliv na klima, je ale asi tím největším nesmyslem teorie o globálním oteplování – viz např. český článek http://www.osel.cz

Zdroj: blog.chron.com

]]>