USA podporují své spojence a potvrzují, že dveře NATO jsou otevřeny pro každou evropskou zemi, která je s to převzít na sebe závazky a povinnosti tohoto členství a rovněž přispět k bezpečnosti euroatlantického regionu, prohlásil ministr zahraničí USA John Kerry. Kerryho prohlášení bylo učiněno u příležitosti výročí etap rozšíření NATO. V březnu 1999 vstoupilo do Aliance Maďarsko, Polsko a Česká republika, v březnu 2004 Bulharsko, Estonsko, Litva, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko, a 1. dubna se členy NATO staly Albánie a Chorvatsko.


Americký-ruský dialog

Ukrajina potřebuje federalizaci a odzbrojení banditů. Takovou cestu překonání krize navrhl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov v průběhu schůzky se svým americkým kolegou Johnem Kerrym. Zatímco Washington trvá na přímém dialogu Moskvy a Kyjeva a předkládá Rusku nesplnitelné podmínky.

Moskva a Washington se dohodly, že budou spolupracovat s ukrajinskou vládou. Šéfové diplomacií obou zemí dospěli ke společnému závěru, že na Ukrajině je nezbytná ústavní reforma, a kromě toho si vyměnili názory na možné překonání ukrajinské krize. Jak prohlásil Sergej Lavrov, obě strany přednesly své návrhy týkající se deeskalace situace na Ukrajině a kolem ní.

[quote align="center" color="#999999"]

Dohodli jsme se, že budeme pracovat s ukrajinskou vládou a s ukrajinským lidem v co nejširším smyslu, abychom usilovali o splnění opatření zaměřených na dosažení takových prioritních úkolů, jako je zajištění práv národnostních menšin, jazykových práv, splnění úkolů ve sféře odzbrojení neregulérních sil a provokatérů a při realizaci procesu ústavní reformy a uspořádání svobodných a čestných voleb za objektivní mezinárodní kontroly. [/quote]

Jak zdůraznil Sergej Lavrov, jednou z významných složek ústavní reformy a upevnění ukrajinské státnosti je federalizace země. Aby mohla být zajištěna jednota Ukrajiny, je třeba přihlížet k zájmům všech jejich regionů.

Washington hlásající demokratické hodnoty se jednoznačně nemohl vzdát myšlenky federalizace. Současně ale vyslovil řadu podmínek, které budou jen sotva ruské straně vyhovovat. Otázkou, která nejvíc ze všeho znepokojuje USA, je odsun ruských vojsk od ukrajinské hranice. Kromě toho hájí Washington to, aby na ukrajinském území a na Krymu, který se po referendu znovu stal součástí Ruska, působila mise OBSE, a Moskva předem uznala volby ukrajinského prezidenta, které se mají konat 25. května, za legitimní. Jsou to vyloženě nesplnitelné podmínky, protože ruská strana mnohokrát prohlašovala, že nepokládá moc, která se na Ukrajině objevila v důsledku ozbrojeného převratu, za zákonnou. Západ to ale potřebuje. Kdyby totiž Moskva uznala legitimnost nové kyjevské vlády, neměla by důvod pro přešetření plynových dohod.

Soudě podle všeho se může dalším krokem v řešení ukrajinské krize stát vytvoření kontaktní skupiny, jejímiž členy budou Rusko, USA a země EU. Mínění experta Alexeje Pilka:

[quote align="center" color="#999999"]

Tato kontaktní skupina se pokusí přesvědčit ukrajinské vedení, aby realizovalo plnohodnotnou ústavní reformu, která bude předpokládat federalizaci země. Teď se situace dostala do slepé uličky, nemůže to ale trvat příliš dlouho, a to z čistě ekonomických důvodů. Když nebude Ukrajině spěšně poskytnuta ekonomická pomoc, nastane tam prostě krach. A už se nebude mluvit o urovnání krize, ale o pokusech vybudovat něco na troskách ukrajinské státnosti. [/quote]

Jak řekl Sergej Lavrov, Rusko a USA budou pokračovat v jednáních i o statutu Podněstří. Schůzka ve formátu pět plus dva se může konat už příští týden.

Zdroj: czech.ruvr.ru