Před nadzemními jadernými testy a jadernými haváriemi neexistovalo v prostředí žádné radioaktivní cesium. Wikipedia poskytuje určité podrobnosti o rozšíření cesia 137 v důsledku lidských aktivit: [quote align="center" color="#999999"] Malé množství cesia 134 a cesia 137 bylo do prostředí uvolněno během téměř všech testů jaderných zbraní a při některých jaderných haváriích, zvláště při katastrofě v Černobylu.


Cesium 137 je unikátní a je naprosto jen člověkem vyrobené. Na rozdíl od většiny jiných radioizotopů, cesium 137 nevzniká ze svých neradioaktivních izotopů, nýbrž z uranu. V přírodě se nevyskytovalo, dokud nezačaly testy jaderných zbraní. Pozorováním charakteristického gama-záření emitovaného tímto izotopem lze určit, zda byl obsah daného uzavřeného kontejneru vyroben už před objevením se výbuchů jaderných bomb, nebo až po nich. Této procedury výzkumníci využili ke kontrole autenticity určitých vzácných vín, zvláště těch údajných „Jeffersonových lahví“. [/quote]

Jak uvádí EPA:

[quote align="center" color="#999999"]

Cesium 133 je jediným přirozeně se vyskytujícím izotopem, a ten není radioaktivní; všechny další izotopy, včetně cesia 137 jsou produktem lidské aktivity. [/quote]

To, co lidé nazývají radioaktivita „pozadí“ je ve skutečnosti to množství radiace uložené v prostředí během 100 let z jaderných testů a jaderných havárií (i z přirozeně se vyskytujících látek jako radon).

Mezi lety 1945 až 1998 došlo ke 2 053 jaderným testům: