Bezprecedentní protesty, co zachvátily ulice Bangkoku, trvají teď už týdny, když se občas objevují i statisíce protestujících. Během vrcholů se to odhaduje na 100-400 tisíc lidí, čímž se to stává největším protestem v historii Thajska. Záměrem protestujících je svržení současné vlády poté, co tato ignorovala nedávné rozhodnutí soudu, který shledal její pokusy o přepsání ústavy jako ilegální. Současnou thajskou vládu otevřeně vede usvědčený zločinec Thaksin Shinawatra, který se skrývá v zahraničí a zemi vede přes svou vlastní sestru Yingluck Shinawatra a svou širokou politickou mašinérii, stranu „Peua Thai Party“ (PTP).


PTP se rozšířila o pouliční davy, co nosí jasně rudé košile, čímž si vysloužili titul „rudé košile“ stejně jako ta myriáda ze zahraniční financovaných nevládních organizací – NGO – a propagandistických front.

Obrázky: Scény nasnímané z Bangkoku ukazují masy lidí protestujících proti současné thajské vládě. Na rozdíl od vládních davů v „červených košilích“ centrálně řízených samotným Thaksin Shinawatrou, jsou tato shromáždění vedena myriádami vůdců a zájmových skupin od odborů, před politické strany až po mediální osobnosti. Ty počty, které představují, zastiňují jakékoliv úsilí Thaksina a jeho politické mašinérie, aby také zaplnil ulice svými přívrženci. V současnosti se „červeným košilím“ nedaří zaplnit ani čtvrtku blízkého stadionu, když už dva předchozí pokusy vyvolat anti-protesty těžce pohořely.

Ač by to mohlo s nelegitimitou současné vlády vypadat jako jasně na první pohled vyřiditelný případ, Západní země na protestující naléhaly, aby ctili „vládu zákona“ a odsuzovaly, že protestující zabírají budovy vládních ministerstev. Proč teď Západ zjevně hájí současnou thajskou vládu po téměř 3 letech svých podpor protestů proti vládám po celém světě, o kterých otevřeně tvrdil, že jsou zkorumpované a despotické?

Je to velice jednoduché. Na rozdíl od Egypta, Tuniska, Sýrie, Ruska, Jemenu, Libye, Malajsie a jiných míst, kde Západ protesty podporoval, je současná thajská vláda výtvorem a sluhou korporátně finančních zájmů Wall Streetu a Londýna. I přes nepotismus jak z karikatury a národ vedený sestrou už vyhnaného diktátora, tak média Západu nadále současnu thajskou vládu líčí jako legitimní, „zvolenou“ a „demokratickou.“ Strašlivé zločiny Thaksina Shinawatry z dob, kdy byl v úřadu, jsou pohřbeny v článcích, o ještě horších, avšak vůbec ani nezmíněných.

Než se protesty rozrostou a konflikt se rozšíří, tak by čtenáři možná chtěli položit následující otázky a dostat na ně odpověď …

Obrázek: Jak už bylo zmíněno v myriádě zahraničních mediálních publikací, Thaksinova zástupná strana je vedena sloganem: „Thaksin vymyslí, Peua Thai udělá.“ Takže Peua Thai čelí obvinění, že ten usvědčený zločinec byl přímo zapojen do její volební kampaně, a že mnohé excesy použité proti nim u soudu budou jejich vlastní konstrukce a není možné to popřít.

 

1. Kdo opravdu vede současnou thajskou vládu?

Thaksin býval ministerským předsedou od roku 2001 do 2006. Dávno před tím, než se Thaksin Shinnwatra stal thajským ministerským předsedou, tak už šplhal po žebříku příležitostí na Wall Streetu a v Londýně, přičemž současně si vypracovával cestičku do thajské politiky. Byl jmenován u Caryle Group poradcem, přičemž zároveň zastával veřejný úřad, a pokoušel se využít svých konexí k posílení své politické image. Thajské noviny v angličtině Thanong Kahnthong „Národ“ v roce 2001 napsaly:

[quote align="center" color="#999999"]

„V dubnu 1998, když Thajsko bylo ještě zabředlé do hlubokého ekonomického marasmu, tak Thaksin zkusil využít svých amerických konexí, aby si zvýšil svůj politický image, zrovna když budoval svou Thai Rak Thai Party. Pozval Bushe seniora, aby navštívil Bangkok i jeho doma, a říkal, že jeho vlastní misí je fungovat jako „národní vyjednávač“ mezi americkým podílovým fondem a thajskými podniky. V březnu rovněž fungoval jako hostitel Jamese Bakera III, amerického ministra zahraničí za administrativy Bushe seniora, na jeho výpravě do Thajska.[/quote]

Thaksin když se v roce 2001 stal ministerským předsedou, tak začal splácet tu podporu, které se mu dostalo od jeho Západních sponzorů. V roce 2003 vyslal thajská vojska do americká invaze do Iráku i přes rozsáhlé protesty jak od thajských vojáků, tak od veřejnosti. Thaksin rovněž dovolil CIA, aby Thajsko využívala k provádění svých hrůzostrašných programů.

V roce 2003 bylo také od února během 3 měsíců mimosoudně v Thajskou zavražděno 2 800 lidí (přibližně 30 denně) jak ve městech, tak na venkově, jako součást Thaksinovy „války proti drogám.“

Oběti, pokud byly obviněny, že jsou „drogovými dealery“ byly systematicky vyvražďovány na základě „seznamu na odstřel“ sestavovaného policií, která od Thaksina dostala neomezenou plnou pravomoc ve stylu carte blanche. Pozdější oficiální vyšetřování zjistilo, že více než polovina zabitých neměla vůbec nic s drogovým obchodem společného. Human Right Watch (HRW) to potvrdila ve své zprávě z roku 2008 nadepsané „ Thajská válka s drogami“ a ta následovala po daleko rozsáhlejší zprávě z roku 2004 „ Nikoliv dost hrobů.“

Obrázek: „Válka thajské vlády s drogami: Smrtelná chyba. Zastavte vraždění thajských uživatelů drog.“ Během „Války s drogami“ Thaksina Shinwatry v roce 2003 to nebyli jen uživatelé drog, koho brutálně mimosoudně vraždili v ulicích, ale více než 50% z těch 2 800 zabitých v průběhu 3 měsíců bylo úplně nevinných, kteří nebyli vůbec nijak zapojeni ani do užívání drog ani do obchodu s nimi.

V roce 2004 zkusil Thaksin prorazit s USA-Thajskou dohodou o volném obchodu (FTA) i bez schválení parlamentem s podporou US-ASEAN Business Council, která ještě těsně před posledními volbami z roku 2011, které přivedly k moci Thaksinovu sestru Yingluck Shinawatra, hostila vůdce Thaksinových „ červených košil“ – Spojené fronty za demokracii proti diktatuře“ (UDD).

Obrázek: US-ASEAN Business Council, kdo je kdo v korporátním fašismu v US, byl obsazen vůdci „červených košil“ pouličních gangů Thaksina Shinwatry.

K této radě v roce 2004 patřily i 3M, váleční šmelináři – Bechtel, Boeing, Cargill, Citigroup, General Electric, IBM, notoricky neslavná Monsanto a v současnosti do ní patří i bankovní domy Goldman Sachs a JP Morgan, Lockheed Martin, Raytheon, Chevron, Exxon, BP, Glaxo Smith Kline, Merck, Northrop Grumman, napodobenina Monsanto GMO – Syngenta stejně jako Phillip Morris.

Fotka: Svržený autokrat Thksin Shinawatra před Výborem pro zahraniční vztahy CFR před začátkem vojenského puče v roce 2006, který jej zbavil moci. Od roku 2006 se ve své snaze uchvátit moc zpět těšil plné neochvějné podpoře Washingtonu, Wall Streetu a jejich ohromné propagandistické mašinérie.

Thaksin zůstal u moci až do září 2006. Až do příchodu vojenského puče, který jej odstavil od moci, Thaksin doslova předstupoval před firmami Fortune 500 financovaný Výbor pro zahraniční vztahy CFR, aby jim v New York City podával hlášení o dosaženém pokroku.

Od puče v roce 2006, který svrhl jeho režim, zastupoval Thaksin americké korporátně-finanční elity přes své lobbyistické firmy včetně Kenneth Adelman z Edelman PR firm (Freedom House, International Crisis Group,PNAC), James Baker z Baker Botts (CFR), Robert Blackwill z Barbour Griffith & Rogers (CFR), Kobre & Kim, a v současnosti Robert Amsterdam z Amsterdam & Peroff (Chatham House)

I Robert Amsterdam of Amsterdam & Peroff současně s tím zastupova Thaksinovo hnutí „červených košil“ UDD a zúčastnil se inauguračního shromáždění tzv. „ akademické“ skupiny Nitiran, jíž se účastní převážně pro-Thaksinistické červené košile (která doslova ty jejich červené košile měla i na tom shromáždění). Dodatečnou podporu pro Thaksina a jeho pouliční frontu UDD poskytlo americké ministerstvo zahraničí přes nevládní organizaci – NGO – Prachatai financovanou National Endowment for Democracy.

 

2. Jak se dostal Thaksin Shinawatra zpět k moci?

Jakmile byl Thaksin v roce 2006 odstaven od moci, tak jak jeho politická strana v Thajsku, tak jeho zahraniční sponzoři na Západě začali s kampaní za démonizaci a zničení thajského establishmentu. Kenneth Adelman pracující pod Edelmanem vytvořil frontu „ USA za inovaci“ k očerňování převažujícího thajského establishmentu po svržení Thaksina. Adelman to udělal v roce 2007, v tom samém roce, kdy Edelman registroval Thaksina Shinawatru jako lobbyistického klienta pod záminkou ochrany „práv intelektuálního vlastnictví.“