Summitu Evropské unie (EU) v Bruselu ze čtvrtku a pátku dominovalo napíchnutí mobilu německé kancléřky Angely Merkel od NSA. Debata o těchto odhaleních byla doprovázena plány na nové sociální útoky na pracující třídu celého kontinentu. Než summit začal, sešla se německá kancléřka k 15 minutové diskusi s francouzským prezidentem François Hollandem o posledních zprávách o aktivitách dohledu Agentury národní bezpečnosti (NSA) nad mezinárodním společenstvím. Všech 28 vůdců EU na tomto summitu odsouhlasilo, že Merkel s Hollandem by si tuhle záležitost měli vyjasnit s americkým prezidentem Barackem Obamou a připravit zprávu pro příští summit EU v prosinci. Delegace vysokých vládních a zpravodajských činitelů příští týden odcestuje do Washingtonu.


Účelem takovéto delegace ale není odhalit kriminální aktivity amerických zpravodajských agentur, nýbrž asistovat při jejich zakrývání. Všichni vůdci EU už měsíce pracovali na potlačování oněch odhalení Edwarda Snowdena o systematickém monitorování celé světové populace.

Britská, německá a francouzská rozvědka při svých vlastních dohledových aktivitách úzce spolupracovaly s americkým zpravodajstvím.

Tento summit rovněž učinil rozhodnutí znemožňující jakékoliv sankce proti USA. Zamítl požadavky od Evropského parlamentu z počátku tohoto týdne, aby se suspendovala dohoda o transferu bankovních dat ze Swift do USA, a také zamítl apely na odložení vyjednávání, která v současnosti probíhají mezi USA a EU kvůli dohodě o volném obchodu. Tento summit dokonce zavrhl diskusi o revizích EU Směrnice o ochraně dat, o nichž se jednalo už více než rok.

Kolem summitu se však ozývala spousta prázdné kritiky vůči Spojeným státům. Prezident Evropského parlamentu Martin Schulz vyhlásil, že establishment amerického zpravodajství se „vymkl kontrole … To jsou ty síly, které jsme poznali v éře Studené války.“

Španělsko po podobných akcích Francie a Německa předvolalo v pátek amerického velvyslance, aby objasnil tvrzení o americkém špehování španělské vlády.

Během tohoto summitu vyšly najevo i nové aspekty této aféry. Dokumenty od vynašeče Edwarda Snowdena objasnily, že Spojené státy napíchly telefony nejméně 35 hlav států. Uniklé dokumenty pouze stručně upřesnily operace, ale žádná jména. Je však pravděpodobné, že počet vedoucích politiků pod dohledem NSA je výrazně vyšší.

V případě monitorování Merkelové je pravděpodobným zdrojem americká ambasáda v Berlíně. Snowdenovy dokumenty ukazují, že CIA a NSA zřídily zpravodajskou jednotku zvanou Služba speciálních sběrů (SCS) s konkrétní náplní napíchnout se do ambasád a konzulátů. Agenti fungovali pod pláštíkem diplomatů a operovali, aniž by o tom dotyčné vlády věděly.

Další dokumenty v pátek vydané italskými novinami L‘ Espresso ukazují, že britská GCHQ ve spolupráci s NSA systematicky odposlouchávala italskou vládu a společnosti za účely, k nimž patřil i „prospěch pro britskou ekonomiku.“ GCHQ a NSA navíc údajně napichovala veškerou komunikaci přes uzel mezinárodní sítě na Sicílii, zaznamenávala ji a vyhodnocovala.

Snowdenova odhalení ve vládnoucí třídě Evropy zažehla obavy, ta se totiž děsí vzrůstající lidové nespokojenosti a hněvu nad těmito odhaleními. Vůdce Křesťanskosociální unie Horst Seehofer vyhlásil, že byl kvůli té vojensko-průmyslové špionáži Spojený států „opravdu rozzuřený“ i z faktu, že se „takovýchto porušení zcela zjevně dopouští i takový velký demokratický národ.“

V listu Süddeutsche Zeitung místo-šéf pro zahraniční záležitosti Hubert Wetzel napsal komentář nadepsaný „Pochybní přátelé“.

„Americká reputace jako věrohodné mocnosti, která chrání a reguluje, se rozsypává,“ napsal. Zvláště na Středním východě, kde Spojené státy „sešly na scestí“ a tudíž, „naštvali své spojence.“ Tím, že zrušil ofenzivu proti Sýrii, nechal Obama Francii „na holičkách“ a teprve se uvidí, jestli i Merkelová bude US prezidentovi ještě věřit.

Claus Christian v deníku Die Welt vyjádřil obavy, že „tektonické desky by se mohly na obou stranách Atlantiku dramaticky posunout.“

Snowdenova odhalení ukázala, že i Evropa si postavila základnu pro policejní stát založený na totálním dohledu nad veřejností a soukromou komunikací. Tento vývoj vrhá u milionů lidí pochybnosti na legitimitu těchto aktivit korporativistického státu. Političtí vůdci se tudíž snaží soustředit pozornost výhradně na odposlechy vůdců vlád.

Avšak všichni tito vůdci jsou zajedno ve svém odhodlání podrobit dohledu své domácí obyvatelstvo uprostřed rostoucího lidového odporu k sociálním škrtům, vyhazování z práce a válkám. Ve čtvrtek večer se na probíhajícím summitu diskuse přetočila k pokračujícímu útoku na sociální práva a výdaje po celém kontinentu.

Merkelové ještě před summitem volala po rozšíření Evropského fiskálního paktu, který by na všechny členy EU uvalil vyrovnané rozpočty, kromě ještě jiných politických oblastí. Zvláště strukturální reformy trhu práce, výdaje na státní instituce a systém zdanění by měly spadnout pod kontrolu EU, vyhlásila Merkelová.

Ten přímý diktát sociální politiky z Bruselu – který už vedl k sociální katastrofě v Irsku, Portugalsku a Řecku – se má rozšířit na celou Evropu.

Merkelová naznačila, že výměnou za to Německo podpoří kroky směrem k bankovní unii, které Berlín zatím zablokoval. Na tomto summitu se neočekává žádné definitivní rozhodnutí o žádném z těchto témat, obecné směřování je ale jasné. V Řecku Komise EU právě apelovala na nové kolo sociálních útoků, aby se zacpaly rozpočtové díry způsobené výkupem bank z dluhů.

Zpátečnická povaha EU se nejjasněji ukázala u otázky utečenců. I přes smrt téměř 400 uprchlíků u italského ostrova Lampedusa účastníci summitu zamítli cokoliv změnit na dohodě Dublin II, která ponechává odpovědnost za uprchlíky v té evropské zemi, do níž poprvé vstoupili. Summit místo toho odsouhlasil úkolové síly, které evropské hranice uzavřou ještě účinněji.

Požadavek italského premiéra Enrica Letta, aby i jiné státy EU zvedly svůj příjem uprchlíků, byl souhrnně zamítnut.

Christoph Dreier

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj:  globalresearch.ca