Podle předpovědi francouzských vědců dosáhne počet obyvatel Země k roku 2050 10 miliard. V Africe se zdvojnásobí, v Americe přesáhne miliardu, ale v Evropě se naopak sníží. Bude to mít za následek politickou přestavbu světa a boj o zmenšující se zdroje. Růst počtu obyvatel znamená růst použití přírodních zdrojů a zvýšení škodlivých exhalací a odpadu. Miliardy lidí na planetě zpustošené, spálené, zavalené odpadem, včetně radioaktivního: k takovému zdá se fantastickému scénáři může dojít v prosperující Evropě. Zvlášť s ohledem na africký faktor. Na Černém kontinentě bude v roce 2050 žít čtvrtina světového obyvatelstva, řekl demograf Sergej Zacharov:


[quote align="center" color="#999999"]

Migrační nátlak Afriky na anglosaský svět bude sílit. Migrace se nedá zastavit dokonce vysokými bariérami, tím spíš, že vyspělé státy dost rychle stárnou. Potřebují přítok čerstvé pracovní síly a čerstvých mozků.[/quote]

Během posledních 30 let se muslimské obyvatelstvo Evropy prudce rozšířilo: z několika set tisíc na více než 20 milionů. Mají integrovat, izolovat se anebo se pokusit o islamizaci Evropy? Přemýšlí o tom na stránkách The Washington Times Tony Blankley, autor knihy Poslední šance Západu: zvítězíme v bitvě civilizací? A dospívá k nepotěšujícímu závěru: mnozí muslimové mají za to, že odmítnutí integrace je jejich náboženskou povinností.

Podobně je tomu v USA. Tím spíš, že zdejší muslimská komunita roste ještě rychlejším tempem. Znamená to snad, že se politický islám stane v budoucnu převládajícím státním modelem? Celá řada expertů o tom pochybuje, stejně jako o aktuálnosti samotného problému přebytku obyvatelstva.

Připomínají, že poprvé byla fráze „máme tak obrovské obyvatelstvo, že Země nás sotva vydrží“ pronesena raným křesťanským spisovatelem a teologem Tertuliánem koncem II století. V té době měla Země pouhých 200 milionů obyvatel. Optimisté mají za to, že přebytek lidí není absolutním pojmem. Má se porovnávat s objemem stávajících zdrojů a fyzickým prostorem. Výroba potravin roste, například, rychleji než počet obyvatel. A existuje názor, že se dá nakrmit 8-10 krát více lidí. A na svá obydlí používá člověk méně než jedno procento zemského povrchu.

Jsou-li výpočty optimistů správné, pak může být vyřešena přinejmenším africká otázka. Podaří-li se zvýšit úroveň blahobytu obyvatel Afriky, projeví se to nepřímo také na demografii. Čím je člověk zámožnější, tím dráž ho přicházejí děti a tím je jich v rodině méně. Vyrovnání životní úrovně na planetě zase sníží přítok běženců a demografický nátlak, poněvadž „dobře“ bude téměř všude a nejen tam, kde nejsme.

Zdroj:  czech.ruvr.ru