Pentagon připravuje proti Sýrii útok křižujícími střelami

Dnes ráno jsme v článku ‘USA finalizují “Vojenské možnosti” před útoky na Sýrii” referovali o tom, o čem jsme se domnívali, že je nevyhnutelné, zvláště proto, že to bylo v souladu s tím, co jsme s absolutní jistotou předpovídali před více než měsícem v článku ‘USA se připravují na “Kinetické útoky” proti Sýrii.’ Tam jsme uvedli: „Ten rozvíjející se před-příběh je většině dobře z nám: v opakování fabulace s vylhanými iráckými zbraněmi hromadného ničení „ZHN“ USA spolu s celým rozvinutým světem „zjistí“, že Sýrie překročila červenou linii, když použila chemických zbraní i přes následné zprávy, že to byli syrští rebelové, čili katarští žoldnéři, kdo je tou stranou odpovědnou za použití chemických zbraní. To bude ale jedno: protože kampaň ve veřejných médiích bude rozpoutána a bude se pouze čekat na katalyzátor. A katalyzátor může být za dveřmi…“

Ten vhodný katalyzátor se s dostatečnou jistotou objevil o měsíc později, tuto středu, a to i přesto, že celý svět se díval na Asada (a iráckého inspektora ZHN Rolfa Ekeuse, kteří konstatovali do očí bijící tvrzením „Bylo by divné, kdyby tohle vláda udělala přesně v tom okamžiku, když do země vstoupili mezinárodní inspektoři“), a o nás si myslí, že uvěříme, že syrský vůdce rozpoutal největší útok nervovým plynem v historii Katarem, Al-Káidou a CIA financované a organizované Syrské rebelie. O dva dny později, aniž by došlo k jakémukoliv skutečnému vyšetřování, Západ jaksi sám od sebe určil, že ten útok provedl Asad, aniž by se o jakémkoliv jejich útoku pod falešnou vlajkou vůbec uvažovalo a ani o těch jejich skladech chemických zbraní, které byly už v minulosti odhaleny. Zase je tu ten někdejší obrázek Colina Powella, jak lže světu (o čemž se svému bývalému pomocníkovi po letech přiznal, když o tom svém projevu o ZHN řek: byl „tím nejhlubším bodem, k němuž jsem se ve svém životě snížil“), ten by se nám teď měl vynořit přímo před našima očima.

Před chvílí došlo ke konečnému rozuzlení, když David Martin z CBS ohlásil, že USA se připravují na útok střelami s plochou drahou letu proti Sýrii, a že pokračují s vysíláním válečných lodí blíže k Sýrii, aby byly připraveny a nachystány, až se stiskne spoušť.

Více od CBS:

[quote align="center" color="#999999"]

CBS News se dověděly, že Pentagon provádí úvodní přípravy na útok křižujícími střelami proti syrským vládním silám. Říkáme „úvodní přípravy“, protože k takovémuto útoku nedojde, dokud k němu prezident nedá zelenou. A během pátečního interview se CNN bylo jasné, že k tomu ještě nedospěl.

„Pokud USA přikročí k útokům na jinou zemi bez mandátu OSN a bez jasného důkazu, který lze přednést,“ řekl prezident CNN, „pak padnou otázky ohledně toho, zda to má oporu v mezinárodním právu – ‚máme koalici, abychom to zprůchodnili?‘ Takové jsou ohledy, které musíme vzít v úvahu.“

Střelba křižujících střel z moře by neohrozila žádné americké životy.

Očekává se, že předseda spojených náčelníků štábů generál Martin Dempsey předloží Bílému domu, jaké jsou možnosti útoku, na sobotní poradě.

K potenciálním cílům by patřily velitelské bunkry a odpalovací zařízení použitá k palbě chemickými zbraněmi.

Činitelé však zdůrazňují, že prezident Obama, který až dosud neustále vzdoroval voláním po vojenské intervenci, žádné rozhodnutí neučinil. [/quote]

Nic z toho by nemělo pro naše čtenáře přicházet jako překvapení. Už jsme podrobně vysvětlili, proč o tuto válku neusiluje ani americké ministerstvo zahraničí, ani Pantagon, dokonce ani USA MIC. Nikoliv: pachatelem není nikdo jiný než Federální rezervy a šéfové bankovního průmyslu. Pro důvtipné:

[quote align="center" color="#999999"]

Graf níže nejspíš většinu překvapí. Ukazuje celkové nominální americké výdaje na obranu, a co je nejdůležitější, ukazuje, že tyto výdaje se od roku 2010 rapidně propadají. Ač povrchně to vypadá jako dobrá zpráva, USA se stávají „pacifističtější“ (masové hubení za využití dronů je zjevně relativně rentabilní) a pro USA je výsledek ještě lepší, jelikož to znamená nižší deficity, i tak ale existuje jedna osoba, která je z tohoto výsledku velice nešťastná – Ben Bernanke.

A proč je Ben nešťastný? Jednoduše – pro připomínku, ten jediný důvod, proč vůbec Ben uvažuje o snížení přílivu nově natištěných peněz, nemá nic společného s ekonomikou. Konec konců předseda Fedu (nebo jeho následovník) je ochoten vyslat akciový trh k úletům do stratosféry, a byl by velice šťastný, kdyby mohl přidat, nikoliv ubrat k těm 85 miliardám dolarů QE (nově natištěných peněz) měsíčně, protože to znamená větší „efekt obohacení“, a tudíž USA přivádí blíže ke „Keynesiánské úspěšné konečné hře“ (že je tahle logika naprosto zvrácená ví každý kromě těch nezatvrzelejších fandů Keynesianismu, to je ale mimo rozsah tohoto článku).

Ovšem je tu skutečnost, že hrubé zadlužování USA klesá (i když to potrvá jen do demografií a zdravotní péčí způsobeného propadu, co udeří v roce 2015, načež deficit zase exploduje), ta ale znamená, že Bernanke má méně primárních důvodů k monetizaci. (Monetizace: Snižování reálné hodnoty dluhů inflací.) Aby Bernanke udržel tempo pádivé monetizace i v režimu nižšího deficitu, tak tento předseda destabilizuje likviditu na už tak čím dál méně likvidním trhu s pokladničními poukázkami, na nichž Fed nyní drží více než 30% všech 10-letých dluhopisů a jejich držba roste o 0,3% každý týden.

Tahle absence likvidity se nejvíce přímo projevuje ve „speciálních“ repo sazbách, které se v posledních několika měsících staly normou, zvláště u 10 letých dluhopisů, a která značí přítomnost nedostatku kapitálového krytí TSY.

Samozřejmě, že pro pokles obranných výdajů existuje velice jednoduché a elegantní řešení, takové, kterého se zase a opět v americké historii používá, když americká vláda potřebuje Fedu poskytnout více cenných papírů k monetizaci (tj. větší deficit): válka.[/quote]

A když mluvíme o válce:

[quote align="center" color="#999999"]

Konečné rozhodnutí nepřijde od Kongresu, nýbrž od Fedu.

Tak co mohlo Bernankeho natolik vystrašit, že se náhle Syrská válka znovu objevila jako reálná a věrohodná možnost?

Samozřejmě, že odpověď je v ekonomice. Jenomže ne v jejím „zlepšení“ nýbrž v jejím nedávném (a dosud trvajícím) zhoršení.

A jelikož ten pokles tisku peněz je z větší části už promítl do cen, tak teď Bernanke uvažuje, jak se zase pustit do dalšího tisku, aby sakra mohl po ohlášeném zářiovém poklesu tisku sundat nohu z brzdy a popohnat Fed, aby se do toho zase pustil. Avšak aby k tomu došlo, bude zapotřebí, aby americký deficit prýštěl jako před tím, protože pouze potom bude zapotřebí hojného vydávání primárních dluhů, které Fed potřebuje, aby vrátil monetizaci do horečnatého tempa, aniž by to poznamenalo charakter likvidity na trzích dluhopisů.

A co se týče odvrácené strany tohoto? Co je trocha nepodstatných syrských životů ve velkém plánu těchto věcí, když bohatství těch od status quo musí být za každou cenu zachováno? Náklady obnáší jen smrt nevinných syrských civilistů a příslušníků dalších národů, kdyby se ten konflikt náhodou rozlil mimo syrské hranice. [/quote]

A tak to tu máte: aby prorazil cestu pro nevyhnutelné zrušení omezení na tisk peněz, tak uvedl Bernanke do pohybu řetěz událostí, který bude nakonec kulminovat ve vzepětí amerického deficitního financování, které vyžaduje nárůst vydávání státních dluhopisů, a tak vzepětí monetizace Fedem, což rovněž znamená tvorbu rezerv, a jak se v posledních pěti letech jasně ukázalo, další vzepětí akciových trhů.

Samozřejmě, že na použití války jako kulminačního bodu k ukončení deprese není nic nového. Jen se podívejte na první Velkou depresi.

A zrovna tak jako tehdy, budou jedinou cenou za zvěčnění mýtu Keynesiánského a monetaristického náboženství a za hrabání bohatství status quo elitou 0,01% jen statisíce nevinných mužů, žen a dětí. Neboli jak je to známo u hlavního proudu, vedlejší škody.

Tak to bude, pokud se Putin nerozhodne k odvetě. Potom se začne historie opravdu rýmovat, když zrovna tak jako u první americké velké deprese potom bude hbitě následovat světová válka, takže ta druhá americká velká deprese bude mít identický výsledek.

* * *

Nakonec pro ty, co jsou na to zvědaví, je tu s laskavostí společnosti Stratfor současné rozmístění prostředků amerického námořnictva po světě.