Policie bude mít daleko snadnější přístup k návykům při surfování na webu a k osobním informacím všech Kanaďanů, tedy projde-li zákon – o němž se předpokládá, že bude přednesen příští týden Sněmovně. Strážci soukromí dávají výstrahu, že projde-li tento tzv. Přístup ze zákona, tak policii poskytne přístup k historii surfování po webu i citlivé osobní informace a mohl by poskytnou i větší přístup ke sledování mobilních telefonů podezřelých – a většinu bez toho, aniž by se vyžadoval soudní příkaz. Zákon, který je naplánován ke čtení tento týden, by od poskytovatelů služeb Internetu a společností mobilní telefonie požadoval, aby instalovali zařízení, která by monitorovala aktivity uživatelů tak, aby se tyto informace mohly na vyžádání vydat policii.

Rovněž by to úřadům vynucujícím zákon poskytlo větší svolnost k použití mechanismů aktivního sledování uvnitř mobilních telefonů tak, aby mohly sledovat polohy podezřelých zločinců. Dojde-li na podezření z teroristické aktivity, tak by zákon takovéto sledování umožnil, aby probíhalo třebas i roky místo současného omezení na 60 dní.

Není to poprvé, kdy byl tento zákon přednesen. Poslední vtělení tohoto Zákona o zákonném přístupu uhynul na čekací listině ke schválení, když byly loni vyhlášeny federální volby.

Ministr veřejné bezpečnosti Vic Toews řekl, že tento zákon policii poskytne nástroje k tomu, aby se adekvátně potýkala s technologiemi 21. století, a řekl, že kdokoliv, kdo je v opozici vůči těmto zákonům, dává přednost „právům šiřitelům dětské pornografie a organizovaného zločinu před právy občanů poslušných zákona.“

Ovšem kanadská komisařka pro soukromí loni vyvěsila ohledně tohoto zákona rudou vlajku, když Toewsovi napsal dopis, že má obavy ohledně svolnosti, jaká tím budou policii udělena.

„V případě přístupu k datům předplatitele, nebude podle tohoto zákona zapotřebí, ani aby komise pro zločiny zdůvodnila přístup k osobním informacím – tj. jménům v reálném čase, adresám domů, uvedení členství, e-mailovým adresám, IP adresám a mnoha dalším – aniž by to vyžadovalo soudní příkaz,“ napsala Jennifer Stoddart.

„Pouze předchozí soudní schválení poskytuje rigorózní ochranou soukromí, jakou Kanaďané očekávají.“

Michael Geist, profesor práva na University of Ottawa a věhlasný kritik tohoto zákona, řekl, že má z informací, jaké bude moci policie bez příkazu dostat, obavy. „Možnost zneužít tohoto druhu velice citlivých informací získávaných bez skutečného dohledu je velice reálná,“ řekl Geist.

Jako příklad této nové moci Geist uvedl, že úřady budou moci využít zařízení ke sledování telefonních čísel ke zjištění lidí účastnících se protestů, a pak požádat mobilní společnosti, aby jim prozradila osobní informace o lidech s těmito telefony spojených. Policie by pak mohla vysledovat jejich chování na webu a sledovat jejich hnutí jen sledováním mobilních telefonů.

Geist řekl, že Kanaďané by rovněž měli mít obavy, že informace, které zde policie získá, by mohly sdílet její protějšky po celém světě.

Geist dodal také, že by šlo o nesmírné plýtvání penězi, protože by to od poskytovatelů vyžadovalo nesmírné náklady, aby uvedli do činnosti navržené pokročilé monitorování. „Tou věcí, kterou vláda nikdy neposkytla, je důkaz, jak současné zákony brání vyšetřování nebo vytváří významnou bariéru k prosazování bezpečnosti v Kanadě.“

Argumentoval také, že vyšetřování dětské pornografie a nedávné odposlechy Sûreté du Québec napíchnutou na komunikaci přes BlackBerry Messenger vedoucí k zatčení podezřelých členů bandy v případě vraždy v Montrealu ukazují, že současné zákony už fungují dobře.

 

Další články k tématu:

 

Zdroj: http://www.montrealgazette.com/news/Bill+provokes+privacy+fears/6142986/story.html