Rozhodnutí prezidenta Obamy poskytnout syrským rebelům vojenskou podporu rozpoutalo zpětné znepokojení jak od liberálních demokratů, tak od republikánů z Tea Party, kteří se spolu sdružují, aby bojovali proti nárůstu zapojení USA. Zákonodárci ve sněmovně přednesli tento týden tři návrhy zákonů – dva se stejným navrhovatelem – které omezí financování výzbroje pro syrskou opozici a zamezí administrativě v intervenci bez souhlasu Kongresu. 


Dva ze zákonů pochází od republikánských reprezentantů Toma Rooneyho (R-Fla.) a Tomase Massieho (R-Ky.) a jeden je dvojstranický s reprezentanty Michele Bachmann (R-Minn.), Chrisem Gibsonem (R-N.Y.), Peter Welsch (D-Vt.) a Rick Nolan (D-Minn) podporujícími to samé.

Ten příval legislativní aktivity představuje nový pocit ohrožení u oponentů intervence spojený s Obamovými kroky za poskytnutí vojenské podpory rebelům.

„Podnítila to skutečnost, že místní vývoj jde v Sýrii dost rychle … a tak ti lidé teď bijí na poplach,“ řekl Adnan Zulfiqar, člen Trumanova národně bezpečnostního projektu. „Až dosud byla ta aktivita, kterou bylo možno na Capitol Hill vidět, opravdu na straně advokátů větší intervence.“

Před minulým měsícem se Bílý dům bránil vojenskému zapojení do konfliktu. Tento postoj vyvolal hlasité protesty od zákonodárců jako senátor John McCain (R-Ariz.), kteří argumentovali, že Spojené státy mají odpovědnost intervenovat.

Obama počátkem tohoto měsíce změnil kurz a řekl, že syrským opozičním silám poskytne vojenskou podporu. McCain a demokraté jako předseda senátní komise Ozbrojených služeb Carl Levin (Mich.) a předseda Zahraničních vztahů Robert Menendez (N.J.) tento krok uvítali, ale usilovali, aby šel ještě dále vytvořením bezletové zóny v Sýrii.

Administrativa se zkouší držet od těchto přestřelek dál, zatímco si připravuje v Kongresu hřiště pro rozšířené zapojení. Viceprezident Joe Biden v úterý o Sýrii poskytl senátní Zpravodajské komisi instruktáž.

Zatímco se debata v Kongresu primárně zaměřuje na to, co by administrativa měla v Sýrii dělat, tak to má rovněž dopad i na legislativu, která není výslovně zacílena na omezení zapojení USA.

Jeden hlavní obranný lobbista řekl The Hill, že ve Sněmovně ještě nebyl předložen návrh zákona přidělení prostředků na obranu částečně kvůli obavám z dodatků, které by mohly držet prezidentovy ruce dál od Sýrie.

Sněmovně se minulý měsíc povedlo šikovně zlikvidovat určitý dodatek o Sýrii, čímž zbavila Zákon o zmocnění k obraně formulací naléhajících, aby prezident uvažoval „všechny akční postupy“ k odstranění syrského prezidenta Bášara Asada od moci.

Věci se ale od tohoto hlasování značně změnily, jelikož Bílý dům se rozhodl vyzbrojit rebely a přesunout více vojsk do Jordánska, řekl tento lobbista.

Po desetiletí války v Iráku a Afghánistánu existuje u veřejnosti odpor k účasti na další válce na Středním východě. Průzkum Pew Poll zveřejněný minulý týden zjistil, že 70 procent respondentů je proti, aby Spojené státy a jejich spojenci vyzbrojovali rebely, přičemž to podporovalo jen 20 procent.

Většina těch oponujících řekla, že americká vojska jsou už i tak „příliš zapojena“, a vyjádřili obavy, že skupiny rebelů by nebyly v ničem lepší než Asadův režim, pokud by se dostaly k moci.

„Americká veřejnost v podstatě říká, musíme si udělat pořádek doma, zkusili jsme to a nefungovalo to, tak proč to chceme dělat?“ řekl Lawrence Korb obranný analytik v liberálně zaměřeném Středisku pro americký pokrok.

Korb uvedl, že i ti nejzarytější přívrženci americké intervence říkají, že americká vojska by neměla v Sýrii operovat na zemi kvůli obavám, že by byla plně zatažena do občanské války.

Odpůrci americké intervence se zaměřují na dva argumenty. Říkají, že zbraně od USA by mohly padnout do rukou islamistických militantů s vazbami na Al-Káidu, a argumentují, že Obama nemůže jednat jednostranně, aniž by získal schválení Kongresu.

Na tiskové konferenci z tohoto týdne k přednesení návrhu zákona od Gibsona, reprezentant Walter Jones (R-N.C.) hrozil pokusem o odvolání prezidenta Obamy, pokud by byli v Sýrii zabiti američtí vojáci v operaci, k níž nedal Kongres autorizaci.

„Žádný prezident, demokrat ani republikán, by neměl mít pravomoc obejít Ústavu, vůli Amerického lidu, a bombardovat cizí zemi, jen protože se mu nelíbí vůdce této země,“ řekl Jones.

Senátor Rand Paul (R-Ky.), který se přidal na tiskové konferenci ke svým kolegům ze Sněmovny, řekl, že US budou poskytovat zbraně těm, co bojují na stejné straně jako Al-Káidu.

„Zákon o autorizaci použití síly (AUMF) z roku 2001 říká, že bychom dále měli jít po Talibanu,  Al-Káidě  a s nimi spojených silách,“ říká Paul. „Teď ale budeme vyzbrojovat síly, které jsou ve skutečnosti spojené s Al-Káidou  a bojují s ní na jedné straně.“

Mezi tím mnozí demokraté argumentují, že americká vojenská intervence záležitosti jen zhorší a přispěje k humanitární krizi, která už během dvou let způsobila smrt téměř 100 000 Syřanů.

„Je tam humanitární katastrofa. To ale neznamená, že to, co děláme vyzbrojováním rebelů, bude účinné při dosahování těchto cílů,“ řekl Welch. „To vyvolává velice vážné otázky o tom, zda jsme ve skutečnosti už skončili s Americkou občanskou válkou.“

Ač kritici intervence v Sýrii pozdvihli své hlasy, není pravděpodobné, že to utiší ty, co říkají, že USA se do toho musí více zapojit.

Nedávno McCain odcestoval do Sýrie, aby se osobně sešel s veliteli rebelů, a po návratu řekl, že potřebují těžkou výzbroj, aby zastavili Asadovy síly. Levin během kongresových prázdnin směřuje do Jordánska a Turecka.

„V Kongresu narůstá oboustranná podpora pro daleko robustnější akce k vytvoření příznivých vojenských podmínek v Sýrii k řešení tohoto konfliktu jednáním,“ napsali McCain, Levin a Menendez v dopise Obamovi poté, co Bílý dům řekl, že poskytuje syrským rebelům podporu.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: thehill.com