Delegáti pořád ještě i dnes spěchali někam za zatemněná okna, ale ta tajnůstkářská konference už láká bezprecedentní pozornost. Watford, ten slunný Watford navždy změnil někdejší utajené konference Bilderberg. V cípu čerstvě posekaného trávníku hotelu Grove půl míle od nejdůležitější politické konference světa se stalo něco pozoruhodného: Objevila se média mainstreamu. A to v hejnech. Reuters, AP, Channel 4 News, Times, Telegraph, Press Association, London Tonight. BBC tu má přinejmenším tři rozhlasové reportéry.


Zatímco oni povídali a referovali o prvním dni čtyřdenní události, politici a businessmani spěchali kolem za zatemněnými okny: na seznam hostů, poprvé zveřejněný, patří i George Osborne, Ed Balls, zakladatel Amazon, předseda Googlu a generální ředitelé jak od BP, tak od Shellu.

Delegát Bilderbergu 2013 používá výtisku novin Daily Mail, aby během příjezdu do hotelu Grove ve Watfordu před demonstranty a médii zakryl svou identitu. Photograph: Oli Scarff/Getty Images

Sky News poskytly živý vstup s bývalým labouristickým ministrem Michaelem Meacherem a bylo to velké, vážné interview: „Tohle je v naprostém rozporu s vládním závazkem k větší transparentnosti,“ prohlásil.

Ten v dalších interview jinde účastníky popsal jako držitele „nejdominantnějších pozic ve vládě západního kapitalismu,“ kteří, „se schází, aby si sladili své plány na budoucí kapitalismus pro bezprostředně nadcházející období – dalšího roku či dvou.“

A bylo to tu. Politici postávající v tiskové zóně, co dělali živá interview s celonárodními zpravodajskými kanály. Tohle se dělo před konferencí Bilderberg, kde dlí asi 130 světových elitářů v nezaznamenávaných schůzkách, a 400 až 500 lidmi shromážděnými venku ve směsici médií, aktivistů a zvědavých obyvatel Watfordu. Ještě čtyři Bilderbergy nazpět (je to už tak dávno?) jich tam byl před touto konferencí v Řecku sotva tucet. Vztahy s tiskem tam tehdy byly prosté: zavřít je. Sledovat je, šikanovat je, vyhnat je z města.

Ale Watford 2013, to už je úplně jiné město. Je to město plné přenosových vozů se satelity, italským zpravodajským týmem a žurnalisty z Financial Times. Je to město s tiskovou zónou. Tiskovou zónou s mobilními záchody … s gelem k umytí rukou. Všechno se to nesmírně civilizovalo. Kolem se prochází policajti a usmívají se. Po zastřiženém trávníku pobíhají štěňata.

Objevilo se i One Show. John Sergeant, co pro One Show pracuje, se požitkářsky procházel po výběhu a nasával tu atmosféru. „Pohádkové okolí,“ utrousil, když zamířil k odchodu. „A tak britské. Jsme na úbočí kopečka v nádherném slunečním svitu, všude jsou přátelští policisté; cítím se, jako bych měl hrát kriket a bowling.“ Rozhlédl se kolem po těch davech – každý druhý houfec bylo interview s nějakým národním zpravodajstvím – a usmál se. „Tohle je úžasně krásné.“

Úžasně krásný Bilderberg. Cosi, co jsem nevěděl, jestli vůbec někdy uvidím. Ani nemluvě o neustálém přílivu limuzín s technokraty a miliardáři ze spekulativních fondů rojících se na kopci. Ty temné příjezdové rituály s přikrýváním delegátů, alobalem na oknech a ocelovými prstenci. Nahoře na kopci je to hnusně vyhlížející ocelové a betonové oplocení – paranoidní jizva v krajině. Ale tady ve výběhu před týmy novinářů, tady je to, v čem se Bilderberg změnil.

Ta politika studené války s odtažitostí a utajováním roztála ve Watfordském slunci a média mainstreamu se masově přidávají k proudu povídání o této konferenci. Povídají o lobbování, vlivu, transparentnosti a demokracii.

Jeden z „mainstreamových žurnalistů“ (když si přál vejít ve známost) popsal tiskovou zónu jako „velice dobře zorganizovanou, což je tak překvapivé“ – když uvážil, že tohle bylo uspořádáno žurnalistickými dobrovolníky spolupracujícími se zpravodajskými médii místo Bilderbergu. Očekával „neorganizovaný binec,“ všichni budou mít na hlavě dredy a nic pořádného. Jak řekl to, co našel, byla směsice lidí „počínaje těmi s dredy po na míru střižené garderoby, od křesťanů po zatvrzelé ateisty.“ Spatřil jak se „60 let tajnůstkářství“ odpařilo přímo před jeho očima. To, co teď čeká – jeho rada pro Bilderberg – zní „čapněte toho býka za rohy a udělejte z toho řádnou konferenci.“ Začněte se chovat tak, jak to je.

A líné čekání na nějaké to brknutí o nepodstatnou pitomost, když jsou ti žurnalisté docela ztrápení z toho, jak udělají svůj příběh z mezinárodního politického summitu, co probíhá půl míle od nich. Pak se jim povede najít nějakého 70-letého hipie, který si myslí, že NSA mu nasadila štěnici do plnovousu. Úžasný úspěch.

Press Association citovala Judda Charltona, břichomluvce z Camden v severním Londýně, který asi formuloval ten názor, který chtěla některá média zachytit. Řekl: „V podstatě jsme tu, abychom se vypořádali s těmi parazity, co kšeftují s drogami a ruinují banky, co zjevně chtějí zničit svět.“

Samozřejmě, že alternativní média bušila do tohoto bubnu už desítky let a urvala si více než svůj spravedlivý podíl v pokárání za to, že zkoušela brát tuhle konferenci vážně. Ale na takovém krásném Bilderbergu se nemusíme ohlížet na minulost. Můžeme hledět do budoucnosti, kdy budou takovéto věci už normální. Proto se na letošní konferenci Bilderberg už sklonil před tímto nátlakem a najal německou firmu pro korporátní komunikaci. Příští rok uspořádají i tiskovou konferenci. Já ale nebudu sedět v jejím auditoriu. To nebude třeba.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: guardian.co.uk