Buď se 11. září 2001 New York zapletl do časové smyčky, nebo lidé hromadně trpěli přesnými předtuchami. nebo někdo věděl s předstihem, že budova wtc č. 7 spadne. právě tím se zabývá dosud poslední díl seriálu o okolnostech událostí osudného zářijového dne. Možná ještě zajímavější než skutečnost, že britská televizní stanice BBC informovala 11. září 2001 o kolapsu budovy s názvem WTC 7 dříve, než k němu došlo, je její pozdější vysvětlování, jak se vůbec něco takového mohlo přihodit. „Nejsme součástí spiknutí. Nikdo nám neřekl v předstihu, že ta budova spadne.
A jestli jsme řekli, že budova spadla, ještě předtím, než opravdu spadla, nebylo to nic jiného než chyba,“ napsal v únoru roku 2007 na redakční blog šéf zpravodajství BBC World Richard Porter. A jen tak mimochodem dodal: „Originální záznam tohoto vysílání už nemáme – je to sice průšvih, ale ne spiknutí.“
BBC se po léta tvářila, jako by se to snad ani nestalo. Avšak nakonec byla kvůli rostoucímu počtu lidí, kteří se o reportáži zmizelé z archivu televize, leč kolující na internetu dozvídali, přece jen donucena zaujmout stanovisko. Snad by ale bývalo bylo lepší, kdyby i nadále mlčela – k objasnění záhady Porter přispěl pramálo, a taky to ve všech šesti stovkách komentářů v diskusi pěkně schytal. „Reportérka hlásila, že budova spadla, o dvacet minut dříve, než se to stalo. Takže to byla zlá předtucha?“ ptal se třeba čtenář Steve. „Ubohé vysvětlení, pane Portere. Možná nejste součástí spiknutí, ale zato součástí zametání pod koberec. Měl byste říct, jak mohla vaše reportérka vědět, proč se budova zřítí, když Národní institut standardů a technologií (NIST) na to už několik let nemůže přijít,“ narážel zase se zjevnou ironií jiný diskutující na fakt, že novinářka Jane Standleyová použila k objasnění budoucího pádu jedno z prvních oficiálních vysvětlení, jež ale bylo zveřejněno až po několika letech nekonečně se táhnoucího (ne)vyšetřování.
[quote align="center" color="#999999"]
JAK VĚDĚLA REPORTÉRKA, PROČ SPADLA BUDOVA, KDYŽ FEDERÁLNÍ ÚŘAD NA TO UŽ NĚKOLIK LET NE A NE PŘIJÍT?[/quote]
A vskutku – aniž bychom chtěli panu Porterovi podsouvat, že byla BBC přímo zapojena do nějakého spiknutí (což koneckonců nikdo netvrdil), je to zhruba stejné, jako kdyby televizní komentátor fotbalového utkání v prvním poločase divákům oznámil, že na hřiště vběhlo dvouhlavé tele a vstřelilo gól, který rozhodčí uznal; ve druhé půli by se to opravdu stalo a jeho šéf pak prohlásil, že se prostě stala „chyba“.
Pokud tedy sama BBC opravdu před 17. hodinou nevěděla, že budova v 17.20 spadne, a vynecháme- li oblast paranormálních jevů, existuje jediné další možné vysvětlení – a sice že o třetím mrakodrapu, jenž se kromě Dvojčat toho dne sesunul k zemi a jehož pád jsme probírali v předchozím díle našeho seriálu věnujícího se událostem 11. září 2001, novinářům musel říct někdo důležitý, kdo o tom věděl. Vedle britské BBC obdržela navíc tuto zjevně špatně načasovanou informaci například i americká CNN.
Znepokojivá na tom všem je – samozřejmě kromě faktu, že dvě nejdůležitější média místo aby pravdu odkrývala, usilovně ji zakrývají – i velice pestrá škála možností, odkud mohla ona exkluzivní informace pocházet. Panuje totiž silné podezření, že o chystané řízené demolici tří budov Světového obchodního centra bylo s předstihem zpraveno množství lidí tak vysoké, že jim věnujeme v našem seriálu plné dva díly.
Pokusíme se rovněž postupně formulovat řadu otázek, na něž je obtížné hledat odpovědi, ale nelze je pominout, neboť bez nich by tento spletitý příběh nedával smysl. Snášet důkazy o děravosti oficiální verze událostí je jedna věc; přijít s rozumným alternativním vysvětlením je věc druhá, pokud možno ještě ošemetnější.
S přihlédnutím ke všem dostupným informacím, které jsme zde již snesli, se jeví jako více než pravděpodobné, že kromě dvou letadel k pádu tří budov notně přispěly především výbušniny.
[quote align="left" color="#999999"]
Developer Larry Silverstein na 11. září vydělal téměř pět miliard dolarů[/quote]
Zkuste však za plného provozu do dvou nejfrekventovanějších budov uprostřed New Yorku umístit nálože, aniž by si toho kdo všiml. Kdo by to dělal? A především: jaký by k tomu měl důvod? Navíc si dobře uvědomujeme, že naše možnosti vnést do detailů událostí 11. září nějaké vysvětlení jsou značně omezené. Jedním z důvodů je prokazatelný sklon americké vlády klíčová fakta přinejlepším utajovat a přinejhorším jimi manipulovat či po nich zametat stopy. Právě tento sklon však je našemu úsilí tou nejráznější pobídkou – i při vědomí rizika, že obraz, jejž se pokusíme vykreslit, nebude úplný.
Po jedenácti letech po událostech 11. září máme k dispozici (kromě řady absurdně nepravděpodobných shod okolností) mnohá svědectví, jež oficiální verzi zpochybňují. Jejich autoři se dělí zhruba do dvou skupin: první byli nedobrovolnými aktéry tragédie a jejich výpovědi se s oficiálním vysvětlením neslučují, druzí působí dojmem, že vědí více, než by oficiální verze připouštěla a než oni sami přiznávají. Právě jimi se budou zabývat následující odstavce.
PROKLATĚ DOBŘE INFORMOVANÝ STAROSTA
V budově s názvem WTC 7, jak jsme zmínili v předchozím čísle, sídlil kromě jiných zajímavých nájemníků, o kterých bude řeč příště, i Úřad krizového řízení (OEM – Office for Emergency Management), respektive středisko EOC (Emergency Operations Center) starosty Rudolpha Giulianiho, jež OEM provozuje. Centrum bylo zřízeno v roce 1999 ve třiadvacátém patře kvůli „koordinovanému postupu při mimořádných událostech, včetně teroristických útoků“. Celé patro tehdy získalo dotaci v hodnotě 13 milionů dolarů na renovace včetně nezávislého a bezpečného zásobování vzduchem a vodou a neprůstřelných i bombám odolávajících oken.
Poté, co 11. září 2001 v 8.46 narazilo letadlo do severní věže, zamířil vůz se starostou Giulianim, jeho asistentem a dvěma bodyguardy kvapně směrem k budovám WTC. Do bezpečí krizového štábu ale skupinka nakonec vůbec nedorazila. Newyorský starosta později vypověděl před Komisí pro 11. září, že stále ještě seděli v autě, když přišel druhý náraz; a pár minut nato potkal newyorského vrchního policejního komisaře Bernieho Kerika, který mu měl oznámit, že byla budova č. 7 evakuována a řídicí centrum je provizorně zřízeno dva bloky odtud, v ulici Barclay Street č. 75.
Kerik patřil mezi Giulianiho blízké přátele a toho dne byl starostovi výraznou oporou. Také jej například držel dál od médií a zodpovídal za něj některé otázky, mimo jiné ohledně možných bomb. A právě Bernard Kerik poskytl první oficiální vládní prohlášení, že do destrukce WTC nebyly zapojeny žádné výbušniny, ačkoli to samozřejmě nemohl v žádném případě vědět. Bylo to rovněž Kerikovo oddělení, kdo údajně našel v troskách WTC zcela nepoškozený pas jednoho z domnělých arabských únosců, jenž měl přežít dopad dvou letadel a ohnivých koulí i kolaps mrakodrapů, při kterém bylo všechno ostatní včetně betonu v prach obráceno.
Později byl Kerik na starostovo doporučení nominován na ministra vnitřní bezpečnosti, což ale odmítl, a namísto toho se, v té době již coby hlavní společník v Giulianiho bezpečnostní firmě, stal šéfem výcviku iráckých ozbrojených sil. Za svou roli v Iráku byl muž považovaný za jednoho z hrdinů 11. září ze všech stran, včetně vlastních republikánských řad, tvrdě kritizován. Jeho kariéra pak neslavně skončila v únoru 2010 ve federální věznici, kam byl poslán kvůli vazbám na organizovaný zločin, spiknutí a podvodům. I přes jeho gangsterské rejdy by mohlo být rozhodnutí tehdejšího šéfa newyorských policistů přesunout krizový štáb mimo areál WTC považováno za strategicky brilantní; WTC 7 bylo od Dvojčat vzdáleno zhruba devadesát metrů, a i když měl starostův bunkr potřebné vybavení, nebyl důvod zbytečně riskovat.
Interview, které poskytl Giuliani hvězdě televize ABC Peteru Jenningsovi, a další události a svědectví z onoho památného dne ale naznačují, že důvody tohoto opatření mohly být mnohem méně vznešené. „Šel jsem dolů na místo určení a následně jsme založili provizorní operační centrum na adrese 75 Barclay Street, kde se shromáždili policejní komisař, požární komisař a hlavní velící důstojník pohotovostního managementu. Právě z tohoto místa jsme pak operovali, když nás zastihla zpráva o blížícím se pádu Světového obchodního centra. To se nakonec zřítilo ještě dříve, než jsme opustili budovu, v níž jsme zůstali uvězněni na deset až patnáct minut, než se nám podařilo najít východ a vyjít ven,“ vyprávěl populární Rudy, považovaný stejně jako Kerik za hrdinu 11. září. Je příznačné, že se Giulianiho za celých jedenáct let žádný novinář, natož pak vyšetřovatel nezeptal, kdo mu řekl, že WTC spadne; a pokud mu to někdo řekl, proč nebyla evakuována i Dvojčata nebo aspoň varováni ostatní lidé, které nic netušící ostraha a někteří záchranáři posílali v té době zpátky dovnitř budov na smrt.
Že byli Rudy a jeho kamarád Bernie jen jedni z mnoha, kdo byl oproti zemřelým zaměstnancům WTC či hasičům v jisté informační výhodě, víme také díky 12 tisícům stranám přepisů z výpovědí newyorských hasičů a zdravotníků, které byly zveřejněny v roce 2005 díky nařízení nejvyššího newyorského soudu. Z nich je například zřejmé, že tuto informaci měli kromě Kerika i někteří další Giulianiho lidé. „Když jsem šel směrem ke stanovišti hasičů, potkal jsem Steva Mosiella. Říkám: Nazdar, Steve, kde je šéf? Musím mu vyřídit vzkaz – budovy prý spadnou, musíme to tady evakuovat. Zmateně se na mě podíval: Kdo ti tohle řekl? Byl jsem s Johnem na OEM a oni říkají, že to spadne. Zavedl mě za svým šéfem Peterem Gancim (který si byl podle záznamů zcela jistý, že letadla nemohou způsobit pád mrakodrapů, a který chvíli nato zemřel při nenadálém kolapsu severní věže – pozn. red.), jehož reakce byla: Kdo ti tohle do prdele řekl?“ vypověděl zdravotník Richard Zarrillo, jehož věty hasič Mosiello slovo od slova potvrdil.
Jako poněkud hořký vtip pak působí i vyjádření bývalého dánského premiéra Poula Nyrupa Rasmussena, který v rozhovoru pro dánskou televizi The Danish Broadcast Corporation v roce 2009 přiznal, že byl informován o pádu Dvojčat rovněž v předstihu, zrovna když prý odpoledne vcházel do budovy svého úřadu: „Bylo mi řečeno, že první věž brzy spadne. Obdržel jsem tuto informaci asi pět nebo deset minut předtím, než k tomu skutečně došlo, tudíž jsem věděl, že dojde ke kolapsu a katastrofa se blíží.“ A dodal, že zpráva o pádu věže byla potvrzena, jakmile vstoupil do své kanceláře. Proč se ale nepochlubil o několik let dřív, už Rasmussen televizi neřekl.
Nechme teď na chvíli stranou Dvojčata a vraťme se k budově číslo 7, o jejímž pádu byla povědomost ještě širší než u severní a jižní věže. Díky svědectví Michaela Hesse a Barryho Jenningse, členů krizového štábu EOC, kteří se jako jediní nedozvěděli o nařízené evakuaci a podle předpisů do třiadvacátého patra poctivě naklusali, už víme, že v budově byla odpojena elektřina, vypnuty hasicí systémy a docházelo k přípravným předdemoličním explozím. („Když jsme se dostali z osmého patra do šestého, došlo k výbuchu a podlaha, na které jsme stáli, se zhroutila…“) Hess později otočil a stal se – stejně jako Kerik – obchodním partnerem ve společnosti Giuliani Partners, zatímco Jennings zemřel za podezřelých okolností o dva dny dříve, než NIST vydal svoji finální vyšetřovací zprávu, jež je v přímém rozporu s jeho zážitky z budovy. Jenningsovo klíčové svědectví, které si můžete najít velmi snadno na internetu a které NIST ignoroval, přitom napovídá mnohé o tom, proč byla budova kompletně evakuována ještě předtím, než spadla Dvojčata, a také proč nedorazil do svého bytelného bunkru starosta Giuliani.
Sedmačtyřicetipatrový mrakodrap WTC 7, který byl postaven v roce 1987, patřil realitnímu magnátovi Larrymu Silversteinovi. A právě Silverstein je autorem dalšího ohromujícího prohlášení, které se stalo předmětem vášnivých debat a spekulací. Takhle se rozpovídal v dokumentu americké televize PBS s názvem Amerika znovu staví (America Rebuilds) rok po útocích: „Pamatuji si na slova velitele hasičů. Řekl mi, že neví, jestli budou schopni zvládnout požáry, protože měli také veliké ztráty na životech, a nejlepší bude budovu strhnout. Rozhodli se ji strhnout a pak jsme viděli, jak budova padá.“
Malá lingvistická vsuvka: Silverstein se později snažil vysvětlit, že nemluvil o stržení budovy, ale o stažení hasičů. Slovo „pull“ totiž používají jednak experti při řízených demolicích ve významu strhnout, „pull out“ znamená ale rovněž stáhnout. Silverstein však neužil sloveso „pull“ ani s příslovcem „out“, ani s „them“, zájmenem vztahujícím se k hasičům, nýbrž v kombinaci s ukazovacím zájmenem „it“ (to). Proti jeho dodatečnému zdůvodnění hovoří i skutečnost, že hasiči byli podle svých vlastních slov, ale i slov obou oficiálních vyšetřovacích zpráv v podání FEMA a NIST z budovy staženi dávno předtím, a sice v 11.30, tedy o necelých šest hodin dříve; a v neposlední řadě samozřejmě také náhlý šestiapůlvteřinový pád budovy vykazující veškeré znaky řízené demolice.
Díky již zmíněným zveřejněným přepisům výpovědí hasičů vyšlo najevo, že se nejméně 25 hasičů a zdravotníků někdy v průběhu dne dozvědělo, že se budova číslo 7 zřítí. Náčelník hasičů Thomas McCarthy řekl deníku New York Times, ve vztahu k vyšším autoritám, že „čekali na to, až se budova Světového obchodního centra číslo sedm zřítí“: „Měli oheň na třech oddělených patrech, který sotva hořel. Víte, bylo to docela ohromující, je odpoledne na dolním Manhattanu, hoří velká výšková budova a oni řeknou: Víme o tom.“
Mnoho příslušníků hasičského sboru neslo své stažení velmi nelibě. („Ta budova nikdy nemůže spadnout, nezasáhlo ji žádné letadlo, tak proč tam nikdo není a nehasí?“) Hasiči, kteří bojovali s ohněm v budově, vypověděli, že jim bylo nařízeno opustit budovu, načež byla ustanovena zóna kolapsu.
ŽIVOTNÍ OBCHOD
Zdravotník Decosta Wright, jenž byl přímo na místě, to popsal slovy: „Změřili, jak daleko budova dopadne, takže jsme přesně věděli, kde můžeme stát, což bylo pět bloků daleko.“ Připomeňme jen, že od Dvojčat cca devadesát metrů vzdálená budova nebyla nijak fatálně poškozena a hořelo v ní pouze několik lokálních požárů, takže neexistoval jediný náznak, že by se měla zřítit, ještě ke všemu z velké části rychlostí volného pádu.
A kdo hasičům informaci o tom, že se budova číslo 7 zřítí, poskytl? Podle prezidenta Asociace uniformovaných požárních důstojníků (Uniformed Fire Officers Association), kapitána Michaela Currida, dorazila ze stejného místa jako ta o pádu Dvojčat – ze štábu krizového řízení OEM, jenž sám sebe přesunul z připraveného bunkru ve třiadvacátém patře mimo komplex WTC, jak jsme již uvedli výše: „Nějakou dobu po kolapsu Dvojčat mi někdo z městského Úřadu krizového řízení sdělil, že budova 7 je prakticky ztraceným případem a že bychom se ji neměli snažit zachránit, načež hasiči v budově dostali rozkaz ji opustit.“
[quote align="center" color="#999999"]
KDO VĚDĚL O KOLAPSU WTC V PŘEDSTIHU?
BBC – V živém vstupu v 17.00 reportérka Jane Standleyová hlásí, že zkolabovalo WTC 7. To ale stojí v pozadí za ní a spadne až za 20 minut.
CNN – Reportér Aaron Brown informuje o pádu budovy WTC 7 dokonce o hodinu dřív, než k němu došlo.
Rudolph Giuliani – Tehdejší newyorský starosta řekl v rozhovoru pro televizi ABC, že dostal informaci „o blížícím se pádu WTC“.
Bernard Kerik – Newyorský vrchní policejní komisař, který přesunul krizový štáb OEM (Úřadu pro krizové řízení) na jiné místo, dostal stejnou informaci jako starosta.
Richard Zarrillo – Zdravotník věděl o kolapsu WTC předem právě od pracovníků OEM a běžel to říct šéfovi hasičů Peteru Gancimu, který mu nevěřil a za chvíli zemřel v severní věži.
Decosta Wright – Tento zdravotník mluvil o tom, že byla po stažení hasičů z WTC 7 odpoledne ustavena zóna kolapsu. „Změřili, jak daleko budova dopadne, takže jsme přesně věděli, kde můžeme stát…“
Poul Nyrup Rasmussen – V době útoků dánský premiér v televizi The Danish Broadcast Corporation v roce 2009 řekl, že informaci o kolapsu WTC dostal deset minut předem.
Larry Silverstein – Majitel WTC 7, kterému podle vlastních slov velitel hasičů řekl, že „nejlepší bude budovu strhnout. Rozhodli se ji strhnout a pak jsme viděli, jak budova padá“. Silverstein na kolapsu WTC vydělal skoro pět miliard dolarů. [/quote]
Ať už ale Larry Silverstein myslel kouzelným slovíčkem „pull“ cokoli, kolaps budov Světového obchodního centra pro něj znamenal životní obchod. Newyorský magnát se skvělými mezinárodními kontakty totiž nespravoval pouze sedmačtyřicetipatrovou budovu číslo 7. Necelé dva měsíce před 11. zářím, konkrétně 24. července, developerská společnost Silverstein Properties získala do pronájmu i Dvojčata, a to za velmi nestandardních okolností a podmínek. Ze svého Silverstein investoval 14 milionů dolarů, a protože těsně před 11. září stihl uzavřít i speciální pojistku proti teroristickým útokům, dostal vyplaceno 4,6 miliardy dolarů.
V příštím vydání našeho časopisu se na podrobnosti tohoto obchodu snů podíváme blíže. Hledat budeme i odpověď na slíbenou otázku, kdo a jakým způsobem mohl připravit v budovách demoliční nálože. Seznam lidí, kteří o kolapsu budov Světového obchodního centra věděli s dostatečným předstihem, navíc Larrym Silversteinem a Rudolphem Giulianim zdaleka nekončí.
- 1. díl – Speciál 11. září: Terorismus a cesta k pravdě
- 2. díl – Speciál 11. září: Lež jako dvě věže
- 3. díl – Speciál 11. září: Náraz, nebo exploze?
- 4. díl – Speciál 11. září: Dvě letadla, tři pády
- 5. díl – Speciál 11. září: Jasnovidci v New Yorku?
- 6. díl – Speciál 11. září: Pojistný podvod?
- 7. díl – Speciál 11. září: Velký hráč v pozadí 11. září
- 8. díl – Speciál 11. září: Záhada budovy č. 6 a zametání stop
- 9. díl – Speciál 11. září: Nezákonné obchody a role CIA
- 10. díl – Speciál 11. září: Proč stíhačky nestíhaly?
- 11. díl – Speciál 11. září: Fikce, která se stala realitou
Tento text vyšel v aktuálním čísle magazínu Právo&Byznys. Na šestý díl se můžete těšit v průběhu července.
[message\\\_box title="AC24.cz:" color="red" show\\\_close="Yes/No"]Po jedenácti letech, kdy česká média, stejně jako většina světových, mlčela či tvrdošíjně hájila stále neobhajitelnější verzi teroristických útoků proti obyvatelům Spojených států amerických z 11. září 2001, se ledy pomalu začínají hýbat. Novinář Milan Vidlák, bývalý redaktor Lidových novin, který nyní píše pro časopisy ZEN a Právo&Byznys z vydavatelství Mladá fronta a který spolupracuje s AC24, připravujeme o jedné z nejvýznamnějších událostí moderních dějin obsáhlý seriál. Jednotlivé texty budou vycházet v měsíčníku pro právníky a byznysmeny – Právo&Byznys a na AC24.[/message\\\_box]
