Evropská média málokdy informují o zvyšujícím se počtu ohnisek nebezpečných nemocí na Ukrajině. Nikdo o tom dosud nemluvil, kromě zástupkyně UNICEF na Ukrajině Giovanny Barberisové a několika málo ukrajinských televizních stanic. Mezitím však tento problém na Ukrajině dosáhl katastrofických rozměrů.

V Izmailu (město v Oděské oblasti) v létě 2016 postihla záhadná střevní infekce děti z tohoto města obzvláště silně. Přes 400 dětí bylo hospitalizováno doslova během 24 hodin. Příčina infekce nebyla zjištěna. Ve stejném roce „postihla“ Ukrajinu bizarní epidemie prasečí chřipky, která vedla ke vzniku SARS. Koncem roku 2016 zavedla EU šestiměsíční zákaz na dovoz kuřat z jakéhokoli místa na Ukrajině poté, co byla v Chersonské oblasti zjištěna infekce ptačí chřipky. A letos propukla nevysvětlitelná epidemie botulismu (z pojídání kontaminovaných ryb, což vedlo ke svalovým křečím, dušení a následné smrti). Lékařské instituce neměly k dispozici žádný antitoxin, takže několik desítek ukrajinských občanůzemřelo v krutých bolestech.

Nevypadá to, že by kdokoliv na Ukrajině nebo v Evropě zkoumal příčiny těchto infekcí. V tomto článku se pokusíme zjistit, proč k tomu dochází.

Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví a americké ministerstvo obrany podepsaly v srpnu 2005 „dohodu, týkající se spolupráce v oblasti prevence šíření technologií, patogenů a expertíz, které by mohly být použity při vývoji biologických zbraní“.

Jakmile byla dohoda podepsána, byla v Oděse otevřena instituce – známá jako Centrální referenční laboratoř (CRL) – se sídlem ve Výzkumném ústavu epidemiologie Mečnikov, která se specializuje na studium lidských patogenů (americké ministerstvo obrany investovalo do tohoto projektu zhruba 3,5 miliony dolarů, práci vykonal dlouholetý subdodavatel Black & Veatch Special Projects Corp.). Kromě toho byly otevřeny nové diagnostické laboratoře v Dněpropetrovsku, Lvově, Luhansku a Merefě (poblíž Charkova). Je zajímavé zmínit, že v laboratoři v Merefě, která je nyní zařízením s biologickou bezpečností 3. úrovně (laboratoř je oprávněná pracovat na kmenech smrtelných lidských virů a bakterií, vhodných pro využití jako biologických zbraní), byla zvýšena bezpečnost.

Žádná z referenčních laboratoří (CRL) nespadá pod jurisdikci státu, v němž se nachází, a jejich práce je cizím osobám nedostupná. Zaměstnanci jsou především občané USA s diplomatickou imunitou. Jinými slovy, žádní zástupci hostitelské země nemají do těchto laboratoří umožněn přístup (dokonce ani odborníci pro veřejné zdraví). Počet zaměstnanců (50 – 250 osob) převyšuje počet personálu, který by byl zapotřebí k vykonávání takovéto práce v civilním zařízení. Laboratoře řídí vysoce postavení představitelé amerických armád, kteří jsou experty na biologické zbraně a biologický terorismus.

Podobné laboratoře byly také otevřeny v Kyjevě, Chersonu, Vinnytsii, Ternopilu a Užhorodu, a to ještě před rokem 2014. Do těchto projektů bylo investováno celkem 183 milionů dolarů. Od převratu 2014 byly události na Ukrajině, spojované s těmito otázkami, drženy v tajnosti – novinářům z ukrajinského „nezávislého“ tisku není dovoleno se dotazovat na tyto záležitosti.

Mnoho odborníků má pocit, že tento americký projekt na „biologickou bezpečnost“, který je spojován s otevřením této sítě biologických laboratoří na Ukrajině, není ničím jiným, než manévrováním kolem Úmluvy o biologických zbraních z roku 1972. Tyto vojenské biologické laboratoře, které mají údajně za cíl „redukovat biologické hrozby“ v určitém státě, jsou ve skutečnosti sítí, jenž má pod kontrolou Pentagon, který zkoumá dopad virů a bakterií na specifický genetický fond, ať už jde o lidi, zvířata nebo rostliny.

Žádost velitelství pro letecký výcvik a vzdělání při americkém vojenském letectvu ohledně vzorků DNA a synoviální tekutiny z ruských a evropských extraktů ještě více vyvolala zvědavost, pokud jde o biologické laboratoře americké armády a potenciál vést biologickou válku proti slovanským členům diplomatických sborů.

Pochopitelně že tato žádost vyvolala vlnu otázek, avšak velitelství odmítlo poskytnout jakékoliv odpovědi. Experti na biologické zbraně tvrdí, že tyto typy konkrétních vzorků lze požadovat v prvé řadě tehdy, pokud je biologická zbraň vytvářena za účelem zničení nějaké konkrétní populace – v tomto případě (kavkazských) Rusů.

Vezmeme-li v úvahu současné rizikové faktory na Ukrajině (ozbrojený konflikt nyní probíhá čtvrtým rokem, bylo zjištěno výrazné zvýšení kriminality a politická situace je nestabilní), není obtížné si představit, jakou hrozbu by mohl představovat ukrajinský stát, který je přecpaný vojenskými biologickými laboratořemi, jak pro Rusko, tak země Evropské unie.

Po pravdě řečeno, skutečný důvod těchto referenčních laboratoří popsal novinář Jeffrey Silverman. Tvrdí, že cílem laboratoří je studium biologických zbraní v místě, které je daleko od Spojených států. Navíc materiály z těchto laboratoří umožňují:

  • Obcházet Ženevskou úmluvu z roku 1972, týkající se zákazu bakteriologických a toxinových zbraní, a také dodatkový protokol k této úmluvě, vypracovaný v 90. letech, který by ověřil snahy signatářů této úmluvy ohledně dodržování opatření (a které mimochodem USA odmítly v roce 2001 ratifikovat).
  • Testovat biologické prostředky v terénu, aby byly zhoubnější, sledovat jejich šíření, a přizpůsobovat jejich vlastnosti.
  • Rozšiřovat bázi poznatků, rozvíjet technologie, aby byly schopné útočit na zařízení s biologickými zbraněmi, a zlepšovat potenciál farmaceutického průmyslu vyvíjením léků a vakcín proti celé škále patogenů.
  • Vykonávat sabotážní operace, zaměřené na způsobení ekonomických škod zemím, které jsou poblíž těchto laboratoří.

Zároveň by neměla být podceňována bezpečnostní opatření v těchto laboratořích: V USA mikrobiologové nedávno objevili kartonovou krabici, obsahující vzorky neštovic, na kterou se zapomnělo ve skladovacím prostoru NIH (zdravotnický institut) v 50. letech. Také poslali několik aktivních spor antraxu svým kolegům a poslali vzorek údajně méně virulentního viru ptačí chřipky na americké ministerstvo zemědělství. Ukázalo se však, že vzorek byl náhodně kontaminován virem H5N1 - takže kdo ví, co se může dít v Bohem zapomenuté Ukrajině. A to ani nemluvíme o současném skandálu ohledně živých spor antraxu, které byly rozeslány do laboratoří v nejméně 20 státech, i na vojenskou základnu v Jižní Koreji, kde si 22 osob vyžádalo lékařské ošetření.

Na americkou armádu nemůžeme pohlížet ani jako na humanisty, a to navzdory jejich omluvě - o 60 let později - Guatemalcům, jež úmyslně armáda nakazila syfilidou a kapavkou.

Neznámý lékař bere krev jednomu z účastníků experimentu „Tuskegee syfilis“, Guatemala, 1948.

Zařízení, která Američané financovali uvnitř hranic bývalého Sovětského svazu, jsou součástí rozšíření washingtonského globálního laboratorního systému (existuje asi 400 podobných laboratoří po celém světě). Stejné druhy problémů jsou v mnoha zemích, kde se objevily podobné laboratorní komplexy. Například v roce 2010 Indonésie trvala na tom, aby byla uzavřena výzkumná laboratoř amerického námořnictva NAMRU-2. Indonéská vláda neměla vůbec žádnou kontrolu nad operacemi, prováděnými v tomto zařízení, a to navzdory faktu, že byla umístěna uvnitř komplexu budov, patřících ministerstvu zdravotnictví. Jakarta zdokumentovala přísně utajované experimenty a neoprávněné monitorování výzkumu, který Indonésie sama prováděla. Jejich rozhodnutí ještě uspíšily požadavky USA, že laboratorní personál musí mít diplomatický status, a dále fakt, že Američané odmítli poskytnout bezplatně výsledky, které získali během studií vzorků „ptačí chřipky“ viru H5N1, který se dostal na indonéskou půdu.

Pokud je mluvčím amerických politiků položena otázka, proč se tyto vojenské laboratoře staví, vždy nabídnou stejnou odpověď. Údajně to je kvůli „ochraně a prosperitě místních obyvatel, protože Sovětský svaz po sobě zanechal nebezpečné viry a bakterie“. Pravdou však je, že fakta naznačují opak. Není tajemstvím, že geneticky modifikovaný virus ptačí chřipky, který může být přenášen mezi lidmi, byl vytvořen v lékařském centru v Holandsku s pomocí americké Národní zdravotní instituce. Evropská unie poté musela utratit miliony eur, aby ochránila své občany, a musela zakoupit vakcíny od amerických farmaceutických společností.

Nabízejí se také otázky, týkající se faktu, že ačkoliv jsou ohniska nebezpečných infekcí obvykle zjišťována v Africe a jižní Asii, americká armáda má velký zájem o země s relativně nízkým rizikem pro vznik epidemií, ale které se nacházejí poblíž hranic největších geopolitických rivalů Ameriky.

Zdroj: orientalreview.org, zvedavec.org