Obnovené polygony, „hřiby“ atomových výbuchů a nové závody ve zbrojení. Ve Washingtonu se vážně zamysleli nad obnovením zkoušek jaderných zbraní po téměř třicetileté přestávce. Od roku 1992 byla detonace jaderných náloží jen modelována na počítačích. (Foto:Public domain/National Nuclear Security Administration/Nevada Site Office)

Staré schéma

Vysoce postavení úředníci z americké administrativy a Pentagonu považují jaderné zkoušky za jeden z prostředků nátlaku na Rusko a Čínu v jednáních o kontrole zbrojení. Záminkou byla, jak se to už stávalo dříve, bezdůvodná obvinění jiných zemí z porušování mezinárodních dohod.

Mj. v dubnu předložilo Ministerstvo zahraničí USA Kongresu roční zprávu, v níž se tvrdilo, že Rusko prý ne vždy informuje Washington o jaderných experimentech, i když podle smlouvy mezi SSSR a USA o omezení podzemních zkoušek to dělat musí. Ministerstvo zahraničí USA obvinilo také Čínu z tajných jaderných zkoušek. Američtí analytici jsou znepokojeni bouřlivou aktivitou Číny na Lobnorském polygonu.

Ruské ministerstvo zahraničí nevylučuje, že USA hodlají odvolat svůj podpis ze Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT).

„Schéma je jasné. Nejdříve vymýšlená obvinění na adresu jiných a pak se připravuje půda pro jakési zcela zřejmé kroky administrativy,“ okomentovala toto prohlášení oficiální mluvčí Ministerstva zahraničí RF Maria Zacharovová.

Definitivní rozhodnutí nebylo zatím přijato, otázka se však bude zřejmě projednávat i nadále. Tento návrh už ostře zkritizovali odborníci, a to nejen v Rusku, ale i v USA. Například výkonný ředitel neziskové Asociace pro kontrolu zbrojení Daryl Kimball označil tento krok za výzvu jiným zemím, aby následovaly příklad USA, a předpověděl bezprecedentní závody ve strategickém zbrojení.

Podle názoru vojenského experta analytického střediska Valdaj Arťoma Kurejeva americké jaderné zkoušky nejen vyostří rusko-americké vztahy, ale budou také mimořádně negativně přijaty v Evropě.

„Dokonce i ti nejvěrnější partneři USA – Velká Británie a Německo – to sotva podpoří,“ řekl Kurejev v rozhovoru pro Sputnik. „Na druhé straně by podobné zkoušky umožnily Rusku a Číně poněkud zlepšit svou pověst na mezinárodní scéně tím, že se dobrovolně vzdají obnovení jakýchkoli jaderných zkoušek.“

Etapovité ničení

Dopisující člen Akademie vojenských věd Sergej Sudakov je toho názoru, že dnes nic nebrání USA v tom, aby odstoupily jednostranně od smlouvy CTBT.

„Jakékoli mezinárodní dohody a organizace, které brzdí podle názoru Washingtonu rozvoj USA, teď prostě nepotřebují,“ říká Sudakov. „USA odstoupily od smlouvy INF a prakticky zrušily smlouvu START III – nechtějí ji prodloužit. Pak byla Smlouva o otevřeném nebi. Odstoupení USA od CTBT bude muset Rusko přijmout jako skutečnost. Na Západě velmi dobře chápou, že svět je nyní zařízen jinak, a mohou jednat samostatně. Myslím si, že další smlouvou, od níž Američané odstoupí, bude smlouva o mimozemském prostoru.“

Sudakov podotkl, že připravit se na jaderné zkoušky se dá velmi rychle.

„Jsou dva body na mapě USA, kam Rusko v rámci Smlouvy o otevřeném nebi nikdy nepustili: Aleutské ostrovy a Havaj,“ řekl odborník. „Na Havaji budou Američané sotva odpalovat bomby, ale na Aleutských ostrovech to mohou dělat. Polygony přece nikam nezmizely. V Nevadě to vůbec nebude problém, nemusí dokonce polygon obnovovat. Byl zavřen jen formálně.“

Připomeneme, že USA v posledních letech věnují vážnou pozornost svým jaderným silám. Jednou z etap tohoto programu je vybavení strategických ponorek Ohio raketami s jadernými bojovými hlavicemi o síle pouhých pět kilotun. Na čtrnácti ponorkách plánují Američané rozmístit po jedné nebo dvou balistických raketách s taktickými náložemi. Nové zbraně mají vyrovnat potenciál s Ruskem, které disponuje podle odhadů Pentagonu velkým množstvím malých jaderných náloží.  Američtí vojáci jsou přesvědčeni, že Moskva může použít taktické jaderné zbraně v případě neúspěchu bojových akcí s konvenčními zbraněmi. Odborníci se kromě toho domnívají, že malé bojové hlavice jsou určeny pro útoky na nejaderné země.

Odborníci jsou si jisti tím, že se Američané chtějí přesvědčit, že menší nálože budou efektivnější. Menší atomové letecké pumy nové generace B61-12 se budou skladovat mj. na evropských základnách USA. Hlavním rozdílem B61-12 od předcházejících modifikací je speciální naváděcí systém. Tedy z neřízeného „ingotu“ se stala vysoce přesná a řiditelná zbraň.

„USA hodlají ukázat světu modifikaci letecké pumy, která se změnila v řiditelnou zbraň,“ podotýká Kurejev. „Američané ji vyzkoušeli už loni, ale bez jaderné bojové hlavice. Odvážím se vyslovit předpoklad, že může být řeč také o jejím zkušebním použití jakožto zbraně proti bunkrům, anebo vůbec o zvláštní zkoušce zbraní určených pro likvidaci objektů hlubokého uložení.“

Politický tah

Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek platí od roku 1996. Podepsalo ji přes 180 států, ne všechny státy ji ale ratifikovaly, mj. i USA. Proto má Washington fakticky volné ruce.

„Smlouva je sama o sobě mrtvě narozená,“ říká Kurejev. „Izrael a USA ji neratifikovaly a tři noví účastníci jaderného klubu – Indie, Pákistán a KLDR – prostě nic nepodepisovali. Takže to není smlouva, ale spíše deklarace o záměrech, takové gesto dobré vůle.“

Odborníci, kterých se Sputnik dotázal, se domnívají, že tým prezidenta Donalda Trumpa může využít rétoriky o jaderných zkouškách v předvolební kampani.

„Tradičně konzervativní Trumpovi voliči přijmou rozhodný postoj pána Bílého domu velmi dobře,“ zdůrazňuje Kurejev. „Těm, kdo jsou připraveni pro Trumpa hlasovat, Bílý dům ukáže, že jedná bez ohledu na mezinárodní tlak a za nejdůležitější považuje obranyschopnost země.“

Zůstává otevřená otázka, co právě chce Pentagon vyzkoušet, aby současně zapůsobil na voliče a získal praktické výsledky, které se nedají získat pomocí počítače. Je jasné, že jaderné výbuchy v Nevadě nebo na Aljašce vyvolají vlnu protestů. A výbuch na Aleutských ostrovech v blízkosti ruských hranic ještě více zkomplikuje beztak složité rusko-americké vztahy. 

Zdroj: snews.com