Tak nám 20.5 začal pátý Světový kongres inteligence (WIC). Kdy tématem takových kongresů je inteligence vtělená do strojů, jde tedy o robotiku, mechatroniku, automatizaci výrobních a logistických procesů atp. (Foto: Flickr)

A kde jinde by měl proběhnout než v zemi, která se právě na toto soustřeďuje jako na naději pro svoji budoucnost a budoucnost s ní spolupracujících partnerů? Probíhá tedy v Číně, která dobře ví, že jediná cesta rozvoje, který neuvízne na nějakém zádrhelu, je to, čemu se v usneseních čínského vedení říká vysoce kvalitní rozvoj a čemu ekonomové říkají rozvoj postavený na růstu potenciální produktivity výrobních faktorů.

A tak se v severočínském Tianjin ve čtvrtek na kongresu probírala „inteligentní transformace“ s předváděčkami tančících robotů, úžasných možností aplikace 5G technologií, chytrých továren plných robotů a chytré logistiky, v níž jsou inteligentní i skladovací regály.

Své vize tu předestírali vůdčí technologické společnosti, továrny a průmysloví experti, podle kterých má budoucnost směřovat k plně automatickým továrnám, které by zanedlouho měly roboticky vyrábět i každou ponožku, kterou budeme nosit, a každý pecen chleba, který budeme konzumovat. Přičemž vyzývali k úsilí chytit se tohoto inteligentního trendu, který znásobí postavení Číny jako dílny světa, umožní jí překonat všechny vnitřní i vnější problémy, co před ní stojí, a nastolit éru 5G.

Loňská konference WIC kvůli pandemii probíhala jen virtuálně přes pojítka, letos ale už jde o kombinaci fyzicky zúčastněných s těmi, co používají komunikační pojítka. Probíhá od čtvrtka do neděle 23.5. Účastní se jí 241 podniků a skupin, z toho 24 výzkumných institutů a z čínských společností na ní pochopitelně nechybí zdejší tahouni technického pokroku jako Huawei, Tencent a Alibaba, ale tuto příležitost si nemohou nechat ujít ani společnosti z jiných částí světa, které se v nich pokouší udržet průmyslový rozvoj, jako je Panasonic.

Probíhat má 18 paralelních fór a 12 tematických fór o nejnovějších trendech v průmyslové inteligenci a je to v kombinaci s výstavou pro veřejnost, kde se na 48 000 čtverečních metrech ty chytré mašinky předvádí, co všechno umí.

Při čtvrtečním zahajovacím ceremoniálu promluvil bývalý čínský ministr vědy a technologií Wan Gang: „Čína se stala největším světovým trhem zpracovatelského průmyslu a internetu. Taková tržní poptávka nevyhnutelně přinese zrod inovativních technologií a inovativních produktů a rovněž vytvoří trh pro větší uplatnění umělé inteligence (AI),“ seznamoval Wan účastníky se svými vizemi.

„V Číně aplikace umělé inteligence v sektorech jako chytrá města a průmyslové scénáře vytvořily příznivé prostředí pro technologické inovace a pro rychlou komercializaci umělé inteligence, a ty přispějí i ke globálnímu rozvoji nasazování umělé inteligence,“ vysvětloval Wan.

Čínské společnosti se tu předváděly, jak zaujímají vůdčí světovou roli ve vývoji umělé inteligence, když společnosti ukazovaly výsledky svého dosavadního úsilí a strategie pro nadcházející éru inteligentních strojů.

„Na počátku loňského roku byla oficiálně zprovozněna chytrá továrna první generace Xiaomi a ta může vyrábět klidně i potmě,“ chlubil se na summitu pořádaném ve čtvrtek v rámci WIC zakladatel tohoto čínského výrobce chytrých telefonů Lei Jun.

„V této továrně, kterou nebudu jmenovat, skoro vše až na pár kousků součástek vyrábí buď samotná Xiaomi nebo společnosti, ve kterých má Xiomi kapitálový podíl, což tedy představuje hodně vysokou míru lokalizace,“ oznamoval Lei. „Tato továrna už začala vyrábět různé technologicky špičkové mobilní telefony,“ pokračoval.

Jenže to mělo jít jen o první fázi výstavby této továrny. „Teď už stavíme druhou fázi této továrny, která je schopná vyrábět 10 milionů špičkových chytrých telefonů kategorie ultra high end. Ta by podle očekávání měla být hotová do konce roku 2023 a bude dosahovat úrovně výroby tak 50 až 60 miliard yuanů,“ čili 7,67 miliardy $, sliboval Lei.

Ovšem do výrobních procesů zpracovatelského průmyslu nenasazuje v Číně inteligentní stroje určitě jen Xiaomi. Předseda správní rady a generální výkonný ředitel Lenovo Yang Yuaging zde vystoupil také a na summitu zdůrazňoval důležitost informačních technologií (IT) při průmyslové modernizaci Číny a během její transformace na vysoce rozvinutou zemi.

„Pomocí tohoto nového IT bychom měli posílit reálnou ekonomiku, když prosadíme její transformaci a to, co je teď ‚Made in China‘ upgradujeme na inteligentním výrobním procesem zhotoveno v Číně ‚Intelligent Manufacturing in China‘. Tím posuneme čínský výrobní sektor jako celek ze střední úrovně globálního průmyslového řetězce na vysokou úroveň,“ uvedl Yang v tiskovém prohlášení, které Lenovo ve čtvrtek zaslalo Global Times.

„Je to právě reálná ekonomika, co tvoří základy této země a jedině pomocí schopností vysoce výkonné průmyslové výroby můžeme zemi pomoci, aby podstoupila komplexní přestavbu a poradila si s nevyzpytatelnou těkavostí ekonomických situací a průmyslových cyklů,“ vidí to Yang.

Významný čínský výrobce elektroniky a složitých IT řešení světově proslulý zejména svými displeji, jako jsou třeba teď pružné displeje, BOE Technology Group na tomto kongresu vystavuje své platformy umělé inteligence. Pomocí takové platformy umíme předělat ty staré fuzzy obrázky na takové, co splní standardy 4K nebo 8K, takže budou předvádět bohaté a jemně propracované vizuální efekty,“ vysvětlovala tisku ve čtvrtek firma BOE.

Na fóru ovšem promlouvali i experti z institucí, které se zabývají tímto oborem jako celkem a jeho vývojovými perspektivami pro budoucnost. Ti, od kterých se očekává, že Číně vytyčí cesty úspěšného rozvoje pro nadcházející vývojové období země. A tak zde na fóru vystoupil s klíčovým projevem důležitý člen Čínské akademie inženýrství Zhou Ji, který říkal: „Příštích 15 let bude pro vývoj nosných technologií nového kola průmyslové revoluce a inteligentní výroby kritickým obdobím.“

„Čínský sektor zpracovatelského průmyslu se musí této historické příležitosti, jaká se vyskytne jen jednou za čas, chopit a koncentrovat na ni své nejkvalitnější síly, aby pomocí toho ‚vybojoval rozhodnou strategickou bitvu‘ a dosáhl tím historického vývojového skoku, kterým se čínský zpracovatelský průmysl přetvoří z velkého na silný,“ vytyčoval pro budoucnost Zhou.

K této vizi vývojových potřeb pro Čínu se přidal i Wan. „Čína musí začít myslet globálně a s inovativní sebedůvěrou a musí začít být více aktivní při své integraci do mezinárodního inovativního ekosystému v oboru umělé inteligence, aby přitom prosazovala koncept otevřených zdrojů a sdílení spolu s účastí v uplatňování globálního výzkumu a vývoje umělé inteligence,“ vysvětloval potřebnou podobu přístupu k tomuto oboru.

Zdroj: cri.cn