Český poslanec Evropského parlamentu a předseda hnutí ESO Jaromír Štětina se postavil za zástupce ukrajinských nacionalistických organizací, kteří strhli bystu maršála Sovětského svazu Georgije Žukova v Charkově na severovýchodě země. (Foto: Facebook)
Štětina ospravedlnil stržení busty sovětského velitele z 2. světové války tím, že Ukrajinci jsou unavení sovětskou lží. Žádnými příklady však toto své odůvodnění nepodložil.
„Nevím, zda to byli nacionalisté. Určitě to však byli Ukrajinci, kterým vadí přežívající sovětská lež,“ napsal europoslanec na svém Facebooku.
Ke svržení památníku maršála došlo v neděli 2. června nedlouho po protestu u Paláce sportu, kde se konal ustavující sjezd strany Důvěřuj činům, kterou založili starosta Charkova Hennadij Kernes a primátor Oděsy Hennadij Truchanov. Ukrajinští nacionalisté vyčítají politikům členství ve Straně regionů bývalého prezidenta Viktora Janukovyče. Zástupcům nacionalistických organizací Národní korpus a Pravý sektor* se po střetu s bezpečnostními složkami, které chránily bustu Žukova, podařilo sochu shodit z podstavce.
Charkovské úřady však slíbily, že bysta bude obnovena. Poslanec Nejvyšší rady Ukrajiny a předseda Opoziční platformy – Za život Vadim Rabinovič se obrátil k úřadům Charkova se žádostí, aby na náklady strany mohl být obnoven zničený památník maršálu Žukovu.
Nově zvolený ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poradil úřadům Charkova se poradit s obyvateli města a vyzval policii a státní zástupce, aby právně vyhodnotili incident.
Oficiální mluvčí Ministerstva zahraničí RF Maria Zacharovová označila svržení památníku maršálovi Georgiji Žukovovi v Charkově za vážnou výzvu pro novou moc Ukrajiny. Kyjev bude muset postavit interpunkční znaménka ve větě „Odsoudit nelze promlčet“, oznámila.
Událost nenechali bez povšimnutí ani v Česku. K celé situaci už se vyjádřil i hradní mluvčí Jiří Ovčáček, který na Twitteru napsal: „Žukov osvobodil Charkov od nacistů. Novodobí nacisté mu teď strhli pomník.“
Europoslanec Jaromír Štětina je známý svou podporou ukrajinského dobrovolnického batalionu Azov, mezi jehož členy jsou neonacisté nejen z Ukrajiny, ale i z řady evropských zemí. Znakem batalionu je runa Wolfsangel, kterou za 2. světové války používala nacistická divize SS Das Reich. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva prohlásil, že Azov porušuje pravidla vedení války masovým rabováním, mučením, únosy novinářů a znásilňováním.
Sovětský vojevůdce a maršál SSSR Georgij Konstantinovič Žukov je považován za jednoho z nejlepších velitelů Velké vlastenecké války. K jeho úspěchům patří například vítezství v bitvách pod Moskvou, u Stalingradu a o Berlín.
Od května 2015 na Ukrajině platí zákon o odmítnutí komunistického a nacistického režimu, který zakazuje propagandu sovětské symboliky. Zejména stanovuje přejmenování měst a ulic pojmenovaných na počest sovětských státních činovníků.
Institut národní paměti zveřejnil seznam, který obsahuje 250 historických osob, jejichž činnost spadá pod platnost zákona o dekomunizaci, a proto jejich jména musí zmizet z geografických názvů. Dokument ve společnosti vyzval velký ohlas, protože v něm nebyly přesně popsány hranice jeho použití.
