V Americe zažívají něco, co jejich konzumní společnost uvyklá nadbytku nabídky nezažila ani během světových válek – prázdné regály obchodů. (Foto: Flickr)

Je to asi i jeden z faktorů, který z Bidena učinil nejneoblíbenějšího prezidenta od II. světové války, a proč se mu říká „Joe prázdných regálů“, neboť od jeho nástupu k moci zažívají kromě epidemie, kombinaci děsné inflace se zhroucením dodavatelských řetězců zboží. Prázdné regály prý mají pokračovat, takže se předpokládá, že letos budou americké děti o Vánocích plakat, protože moc dárků pro ně nebude.

A když je to tak, potom americký establishment hledá viníka. Stejně, jako když volby nevyhrála Hillary Clinton, tak za to mohl Putin, protože jinak by ji museli voliči po mediální masáži přeci milovat, tak musí mít i prázdné regály viníka někde mezi „nepřáteli svobodného světa“. Tudíž za ten nedostatek zboží prý může Čína, která jim skoro všechno to zboží, které v regálech přeci jen najdou, dodává.

Čína zoufale zkouší dodat, co může. Odběratelé v USA ale naprosto nestíhají logistiku. Když lodi se zbožím z Číny vystojí dlouhou několikadenní frontu před přístavy, logistika v USA je nestíhá vykládat a nezvládá následné logistické řetězce. Část objednávek, na které se těší spotřebitelé, a chtějí na nich vydělat dodavatelé, se musí kvůli váznoucí logistice nakonec zrušit a ceny všeho značně rostou. Ty problémy s logistikou jsou ale i jinde, včetně celé jihovýchodní Asie a v Číně se kvůli váznoucím dodávkám uhlí musela v posledních týdnech omezit výroba energie, a tedy veškerého průmyslu, což rovněž ke značnému zklamání čínských dodavatelů způsobilo mj. zpomalení dodávek do USA.

Ale mediální konspirátoři, kteří se snaží očistit Bidena a očernit Čínu, šíří fámy, že čínská vláda zasahuje svým podnikům do výrobní činnosti, i bez ohledu na to, že by tím zpomalila růst své ekonomiky a zaškrtila si své vlastní daňové výnosy, dělá ale prý s predátorským cílem, aby uchvátila globální dodavatelské řetězce a podlomila americkou ekonomiku, a tak převzala otěže moci nad světem. Toho prý dosáhne tím, že svým podnikům nedovolí Ameriku dostatečně zásobovat.

Skutečnosti, že vliv Číny na dodavatelské řetězce sílí jedině díky jejímu udržování světových dodavatelských řetězců v chodu, takže případné výpadky její pozici jedině oslabí, ani fakt, že nedostatečné dodávky jsou převážně v důsledku logistických potíží, zejména v USA, jsou asi podružné. Ani to, že Čína by na ekonomickém oslabení USA ekonomicky tratila a že její vliv v USA sílí jedině díky velkým dodávkám do Ameriky i nákupům v Americe, se nebere v úvahu.

Ani tvrdá čísla o obchodu této divoké konspiraci nenasvědčují. Celkový čínský export v první polovině roku dosáhl 9,85 bilionu yuanů (1,54 bilionu $), tj. o 23,8 procenta vyšší než v roce před-pandemické prosperity 2019. Rostl i export do USA, takže v září narostl o 15,04 procenta oproti srpnu. Asi by byl i o dost větší, kdyby se v USA nehroutila logistika, co to zboží distribuuje.

Amerika zkouší své problémy řešit zejména tiskem nových peněz, čímž v celém světě podněcuje inflaci a celý svět jí přes používání dolarů vlastně platí určitou vyšší inflační daň. Její ekonomika se už začala zotavovat, když růst HDP má být proti loňskému roku útlumu o 6 procent.

Dochází v ní i k řadě dalších jevů jak vystřižených z konspiračních povídaček o nahrazení kapitalismu korporativismem na Západě. Produktivita a výnosy podniků se sice zhroutily, ale díky tržním manipulacím pomocí nově natištěných peněz a dalším faktorům zvýhodňování privilegovaných korporací během ekonomického propadu, kdy společnost jako celek chudla, majetek nejbohatšího jednoho procenta Američanů vzrostl o 6,5 bilionu $, když akcie privilegovaných podniků rostou více než v době konjunktury.

Pravdou však je, že demokratická vláda USA se chtěla ukázat jako sociálně citlivá a značnou část natištěných peněz použila na podporu běžných lidí, čímž ale např. pomáhá tlumit ekonomické zotavení a posiluje rozvrat logistiky, protože vypukl nedostatek pracovních sil, neboť lidé radši zůstávají na dávkách, než aby pracovali.

Jen za srpen se 4,3 milionu Američanů, včetně nedostatkových řidičů náklaďáků, rozhodlo, že přestanou pracovat a doprava a logistika nemá lidi na práci. Zboží se vrší v přístavech, ale do regálů se nedostane. Čína se mezitím i přes logistickou krizi snaží sehnat a dovézt dost uhlí, aby výrobu mohla co nejvíce zvýšit a poptávku v co nejvyšší míře uspokojit.

To je však záminkou k dalším útokům na ni, že podvrací úsilí o boj proti klimatické změně, což je teď hlavní páka, kterou by zejména USA chtěly rozvíjející se ekonomiky přinutit, aby svůj rozvoj utlumily.

Čína přijala závazky k technicky a ekonomicky průchodnému snižování emisí uhlíku. USA a jejich spojenci sice „přijali“ úchvatně vypadající závazky, ale bez jakékoliv studie proveditelnosti, přičemž ode všech rozvojových a rostoucích ekonomik vyžadují, aby přijaly také takové, ač je více než jasné, že by to mohlo vést jen k jejich vypadnutí z globální ekonomické soutěže, propadnutí do bídy či až do humanitárních krizí.

A jsou na to hrdí. Biden v neděli v Římě na summitu G20 vykřikoval: „Nejen Rusko, ale i Čína není ochotna včas přijímat závazky v boji s klimatickou změnou.“ Chvástal se přitom, že to je ta nejkritičtější část agendy summitu G20 a že dosažené úspěchy byly převážně výsledkem „americké diplomacie“. Jeho národně bezpečnostní poradce Jake Sullivan pak v pondělí Čínu označil za „nejvýznamnějšího odpadlíka“ od boje s klimatickou změnou a sliboval, jak budou USA na Čínu tlačit.

Čína však dělá to, co opravdu technicky a ekonomicky může, a k tomu se i zavázala způsobem, který je a na rozdíl od závazků např. USA podložený, tedy věrohodný. Kdyby přijala závazky, jaké od ní požadují, nejspíš by se musela vzdát svých ekonomických úspěchů alespoň tak za poslední tři generace a nastal by propad globálních dodavatelských řetězců, jaký svět nezažil od časů středověkých morových ran. Regály by v USA zely naprostou prázdnotou a ve zbytku světa by to nebylo o moc lepší.

Kdo tedy zkouší rozvrátit světové dodavatelské řetězce k dosažení podivných mocenských cílů?

Zdroj: cri.cn