Výsledky italských voleb mocenskou elitou otřásly. Média mainstreamu po celé Evropě i mezinárodně to líčí jako katastrofu, ze které obviňují italské voliče. Jako katastrofa se jeví to, že relativně mladičké hnutí (dokonce ani ne strana) se vynořilo jako ta nejsilnější jednotlivá politická síla, když dostalo 25% hlasů a odmítá sestavit s jakoukoliv z tradičních stran koalici, což vede k patové situaci. Tohle mladé hnutí se nazývá Hnutí pěti hvězd (Italsky: Movimento 5 Stelle, M5S). Těch pět hvězd symbolizuje, o co jim jde:


  • Veřejné vlastnictví vody
  • Trvale udržitelná mobilita
  • Rozvoj Konektivita
  • Ochrana prostředí

Hlavní postavou je bývalý komik Beppe Grillo. Ten poukazuje, že:

  • Tradiční strany jsou prohnilé až do jádra a musí jít
  • Lidé by se měli rozhodnout, zda by Itálie měla zůstat v Eurozóně
  • Musí existovat zákon o konfliktu zájmů (politici jsou zapojení do korporací)
  • Měla by existovat „občanská mzda“ pro nezaměstnané
  • Měla by existovat podpora malým a středním podnikům
  • Mělo by se skoncovat s finančními spekulacemi a korporátní hrabivostí
  • Mělo by se zvrátit to krácení zdravotnictví a vzdělání

Ať si člověk myslí o bývalém komikovi Beppe Grillovi a jeho Hnutí pěti hvězd, co chce, v poselství tohoto hnutí je toho hodně, co má smysl pro mnoho Italů.

Výsledek italských voleb je také jen vrcholkem ledovce. Tím ledovcem je vynořující se síla svobodných lidí Evropy. Jejich počet až dosud rostl, jelikož vidí, že to zbídačování nefunguje, a že jejich národní vlády a Brusel nepracují pro ně, nýbrž pro mezinárodní spiknutí bankovní kabaly. Závoj nad tím řídne a výsledkem je to, že začíná docházet k politickým změnám, jelikož lidé začínají přistupovat k akcím za přetvoření své vlastní budoucnosti.

Úspěch Hnutí pěti hvězd je jen jedním z posuvů otřásajících politickým světem, k nimž dochází.

V Řecku se stala Syriza, koalice 14 stran a nezávislých jednotlivců, nejsilnější opoziční stranou. Jak všichni víme, tak tam probíhají trvalé masové protesty proti politice vlády. Vláda teď už najala i žoldnéře z Blackwater, aby ji chránili před hněve svých vlastních lidí, a dohlíželi na policii, aby se zabránilo, že by se mohla přidat k lidem.

V Bulharsku 20. února rezignovala vláda v důsledku masových protestů, které byly zpočátku jen kvůli nárůstu cen elektřiny (od ČEZ, co to tam převzal), ale které se přetvořily do celonárodních demonstrací proti vládě obecně. Nové volby mají proběhnout v červenci.

I ve Španělsku jsou už masové protesty trvalé. Už tam není dne, kdy by lidé nevycházeli do ulic. Nezaměstnanost mládeže je už přes 50%.

I v Portugalsku už vidíme masivní nepokoje.

Ve Slovinsku dochází k národní rebelii probíhající uprostřed korupčních skandálů. Během prosince 2012 se do ulic vyhrnuly desetitisíce lidí, zabrali centrální náměstí v nejdůležitějších městech po celé zemi a skandovali teď už slavné politické slogany: „Už je toho dost!; Je s nimi konec, už to mají za sebou!; Gotov je už Hotov!; Všichni jsou to lumpové!“

I v Irsku se vyhrnuly do ulic desetitisíce, aby protestovaly proti vládní politice zbídačování. Mnozí odmítají platit nové daně a pohání banky k soudu ve spojení s podvodnými praktikami půjček (hypoték). Vynořují se tu nové strany jako Lidový konvent (CPPC) a Přímá demokracie Irska (DDI).

V Británii (UK) s každými dalšími volbami posiluje Strana nezávislosti UK (čili UKIP – vedená Faragem).

Ve Skotsku se objevilo silné nacionalistické hnutí a proběhne tam referendum o nezávislosti na UK.

Nedávno se za suverénní entitu prohlásila Katalánie. Ta plánuje provést referendum o nezávislosti na Španělsku.

Jedna věc je jistá, lidé po celé Evropě jsou už z tradičních stran a centralizovaných vlád znechucení a unavení. Evropský projekt mocenské elity je v krizi, protože ztratil důvěru lidí. Island už předvedl, že to drtivé sevření lidských potřeb mocí peněz lze zlomit. Přes jednotu a vzájemný respekt se nenásilný přechod od centrálně ovládané Evropy k autenticky demokratickým, suverénním národům stává dosažitelnou možností. Asociace svobodných lidí Evropy pracující spolu a v solidaritě i se zbytkem světa za dosažení vzájemného prospěchu je snem, který by se mohl stát realitou.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: globalresearch.ca