Už stará báje o Prométheovi nás učí, jak to vypadá, když si navzdory mocným někdo dovolí příliš rychlý vlastní rozvoj. (Foto: Flickr)

Lidé se s ohněm začali moc rozvíjet, a tak naštvaný Olymp uvalil sankce na Prométhea. A dnes, když se nepovoleně rychle se rozvíjející čínské firmy začínají stávat hlavními tahouny pokroku v některých oborech, v nichž sesazují z tržního trůnu firmy z USA, reaguje washingtonský „Olymp“ úplně stejně jako ten bájný. Příběh „Prométhea“ dnešních dnů firmy Huawei, co „ukradla“ americkým firmám „oheň“ prvenství v síťových technologiích, je dnes už stejně notoricky známý jako příběh Prométhea samotného. Jenže v rychle se rozvíjející Číně se teď rodí „Prométheové“ jak houby po dešti.

Dalším „Prométheem“ je zejména Xiaomi. Stejně jako kdysi, když USA byly do velké míry skutečně svobodnou tržní ekonomikou, vznikaly v Americe startup firmičky, které obrátily technologie a trhy vzhůru nohama, a staly se z nich giganti, vyrostla roku 2010 Xiaomi jako startup dobrodružných podnikatelů zkoušející prorazit na rostoucím čínském trhu chytrých telefonů. Roku 2014 už jí byl čínský trh malý, vpadla tedy na trh světový a předběhla v prodejích i Apple, přičemž se dotahuje na Samsung.

Za druhé čtvrtletí 2021 bylo 17% všech světových dodávek smartphonů od Xiaomi, kdy nárůst oproti stejnému období loni byl 80%, čímž překonala Apple se 14% pokrytím trhu a dostala se do těsného závěsu za jihokorejským Samsungem, který je svým 19% podílem jedničkou světového trhu chytrých telefonů. O čtvrté místo se dělí čínští výrobci Oppo a Vivo, každá s 10% podílem.

Tento raketový růst Xiaomi vykázala i přesto, že už byla na černé listině washingtonského „Olympu“ spolu s dalšími čínskými „Prométhei“ Huawei a ZTE, kteří přílišným technickým vývojem a tržním úspěchem „kradou oheň“. Ne že by americké sankce neměly žádný účinek, ač firma raketově rostla, což by mělo znamenat stejný růst jejích akcií, tak letos v lednu vykazovaly její akcie 10% pokles, neboť americká vládní vyhláška zakázala americkým investorům nakupovat akcie aj. cenné papíry od čínských „vojenských“ společností, přičemž na té „militaristické“ černé listině se nachází všichni čínští „Prométheové“. Ale s Xiaomi to dopadlo, jako s vysvobozeným bájným Prométheem, který pak musel nosit jen prstýnek s kamenem, aby splnil rozsudek o doživotním připoutání ke skále, neboť spravedlnost důvodu rozsudku budila pochybnosti o spravedlnosti samotného Olympu. Stejně i s Xiaomi v květnu americký soud rozhodl, že jen proto, že i vojáci si kupují chytré telefony, tato společnost na černou listinu nepatří. Jistě v tom svou roli sehrála i skutečnost, že americký business rád do Xiaomi investuje, neboť se to nesmírně vyplácí.

Také se naplňují i další poučení z moudrosti starých Řeků. Úplně stejně, jako sankce Olympu na Prométhea nezastavili šíření využití ohně lidmi i čínský technický pokrok a oblíbenost jejích technicky špičkových výrobků na trhu se naopak dostávají do vyššího tempa a větší nezávislosti a soběstačnosti a ty monopoly, které chtěli před nositeli ohně pokroku ochránit, stejně pozvolna vyklízí kvůli své nedostatečné inovativnosti scénu a povídačkami o národně bezpečnostních hrozbách a o „lidských právech“, kterými zkouší svou protitržní ochranu monopolů zdůvodnit, podlamují více vlastní věrohodnost, než aby očernili ty technologické šikuly, kterým se díky svobodě čínského trhu daří inovace rychleji než monopolistům z korporátního trhu USA, kde už generace žádný startup, co převrátí svět kvůli tomu nevznikl.

Také se ukazuje platnost poučení ze starořeckých tragédií, že bohorovnost vždy vede k tragédii. A washingtonské hry na „Olymp“ právě k takovému vyústění směřují. Ty americké firmy, které jsou ještě schopny inovací a technických úspěchů, jsou počínáním Washingtonu sankcionovány též, když nesmí vstoupit do spolupráce a dělby práce s tahouny některých oborů jako Huawei, která ač nechtěně musí budovat konkurenci těm americkým firmám, se kterými by raději spolupracovala, jako třeba výrobcům špičkových čipů nebo vývojářům některého software.

Ochranou těch nejvíce zahnívajících a stagnujících monopolů tedy USA zbavují vynikajících příležitostí ty své podniky, které by v otevřené spolupráci s takovými „Prométhei“, kteří umí přinést nový „oheň“, mohli dosáhnout divy a znovu nastartovat americkou inovativnost. Čínský rozvoj přináší příležitosti pro všechny, kdo se do něj chtějí zapojit, aby se rozvíjeli a bohatli, a svými bohorovnými rozhodnutími USA ničí rozvojový potenciál vlastního businessu. Zároveň uměle v Číně pěstují konkurenty v oborech, do nichž se dosud čínský business pouštět nechtěl. Tudíž se dá čekat, že i v těchto oborech, kde byly USA dosud špičkou, začnou vznikat nové „Huawei a Xiaomi“ místo toho, aby američtí výrobci čipů bohatli na tržních úspěších svých čínských odběratelů a zkusili se rozhýbat také.

USA v podstatě odmítají poučení ze svého vlastního vzniku. Původně patřily Britskému impériu. Když se ale Británii nelíbil příliš rychlý rozvoj jejích zámořských kolonií konkurujících příliš metropoli a odmítajících monopoly a tržní restrikce, povstaly kolonie proti impériu, které dusilo jejich rozvoj, a přeměnily se na snad nejrychleji se ekonomicky rozvíjející oblast světa – tehdejší USA. Nyní, kdy náhle přestaly být největší světovou líhní inovací a majákem svobody trhu, se začínají chovat úplně stejně jako impérium, od kterého se museli osvobodit, aby se mohli rozvíjet. A neměli by se divit, když se od těch, co si dovolují rychlý rozvoj a konkurenci privilegovaným, dočkají stejné vzdorovitosti, jakou projevili oni sami vůči tehdejšímu rozvoj brzdícímu impériu.

Zatím nedávno zrozená společnost Xiaomi předvádí to, co v dobách před érou americké stagnace předvádívaly nově vznikající společnosti v Silicon Valley. Dobývá nové trhy a vylepšuje své produkty. Má ohromné plány rychlého růstu a expanze na nové trhy. Ti, kdo se toho včas chytnou, jako americké společnosti, které s ní navazují spolupráci a američtí investoři, kteří si kupují její cenné papíry, na tom nesmírně vyrostou a posílí, neboť kdo jde s těmi, kteří představují úspěšné cesty nového vývoje, ten má dobrou budoucnost. A takoví byli ti, kdo se přidali k používání ohně, i ti, kdo vsadili na budoucnost spolu s Huawei a Xiaomi.

A svobodný trh, jaký je v Číně, umožní, aby takových společností vznikalo čím dál více v různých oborech. Takových rozvojových parků, jakým bývalo Silicon Valley v dobách své slávy, je už v Číně celá řada. Vůbec by nebylo divné, kdyby stejně, jako se teď hrnou investoři na svobodný trh Hongkongu, se začali inovační společnosti celého světa hrnout do takových rozvojových zón v Číně, neboť v nich se dá inovovat snadněji než v přeregulovaném korporátním prostředí monopolizovaných trhů Západu.

Zdroj: cri.cn