Neznámý bezdomovec dojal mladého Brita natolik, že se mu rozhodl nabídnout práci. Přestože sám téměř nic nemá, i s tím málem se podělil s druhým. Za to se mu dostalo velké díků v podobě zaměstnání, které si sám neuměl najít. Aaron Doyle pracuje pro společnost Central RPL, která vyrábí dveře, okna a skleníky. Cestou do práce setkává při fabrice každý den bezdomovce, který mu vždy nabídne svou kávu a čokoládovou tyčinku. I přesto, že sám nic nemá, cítí potřebu podělit se i o ten poslední kousek jídla.
Rozhodl se, že muži, o kterém ví, že momentálně pobývá v místní ubytovně pro bezdomovce, pomůže a nabídl mu práci ve firmě. Toho, přirozeně, pracovní nabídka nesmírně potěšila. Až tak, že hned poté, co vyšel ze dveří, vítězoslavně zvedl ruce vzhůru a doširoka se usmíval.
Doly zdůvodnil své rozhodnutí nabídnout bezdomovci smlouvu tím, že si prostě získal jeho srdce: „Jeho nezištnost mi každý den vyrážela dech. A reakce, kterou předvedl poté, co jsme mu nabídli práci, mě jen utvrdila v tom, že jsme udělali dobře.“
Aaron doufá, že díky nové práci se muži podaří postavit opět na nohy a zařadit se do života. Momentálně je ve zkušební době; pokud se osvědčí, nabídnou mu trvalý kontrakt.
Loading...
