Plné znění projevu prezidenta republiky Miloše Zemana na Valném shromáždění OSN v New Yorku: [quote align="center" color="#999999"] Vážená paní předsedající, dámy a pánové, loni jsem zde varoval před šířícím se mezinárodním terorismem. Co se za ten jeden rok událo? Paříž, Brusel, Dháka, Istanbul, Orlando, Mnichov, a opět New York. Před několika lety počet zemí, které byly pod vlivem islámského terorismu, byl 6. Nyní jich je 35.


Islámský stát je tedy něco jako rakovina. Ale nejde jen o nádor. Mnoho rakovin mívá metastáze, které jsou daleko nebezpečnější než nádor sám. A proto můžeme pozorovat šíření radikalismu, terorismu a fanatismu; a musíme se zeptat: Jak dlouho budeme čekat? Jak dlouho budeme jen kondolovat? Jak dlouho budeme pouze vyjadřovat svou solidaritu?

Připouštím, že máme omezené možnosti, jak proti terorismu zakročit, velmi omezené možnosti. Terorismus se stále rozpíná.

V této oblasti stojíme před třemi hlavními riziky. Jedním z nich je riziko, že za nedlouho vznikne nový islámský stát v Afghánistánu. Pokud v Afghánistánu dojde k omezení sil NATO, je vítězství Tálibánu navýsost pravděpodobné. Pokud se tak stane, dojde na krutost Tálibánu, která je prakticky totožná s krutostí Al-Káidy, Islámského státu, Boko Haram, Al-Nusry atd.

Druhým rizikem je extremizace, nebo pokud chcete, radikalizace populace, která je zatím ještě klidná a stabilní. Dobrá, dám vám jeden nepříjemný příklad. Ve 30. letech minulého století žilo v Německu také klidné a stabilní obyvatelstvo, a bylo to velice kultivované obyvatelstvo, byl to národ Goetha a Schillera. Během několika let se z tohoto kultivovaného národa stala skupina fanatických nacistů. Během pouhých několika let. A musíme připustit, že taková radikalizace a extremizace je možná i dnes.

A co je tím třetím rizikem? Tím je naše váhavost a nedostatek odvahy, abychom s odhodlali k nějakému rozhodnému činu. Má země, přesto že je malá, má jednotky v Afghánistánu, má jednotky v Mali, má jednotky i v dalších zemích světa. Ale to samozřejmě nestačí. My potřebujeme koordinovanou akci s účastí prakticky všech stálých členů Spojených národů. Avšak co bylo dosud vykonáno? Dám vám jeden příklad. Samozřejmě to, co potřebujeme, je spolehlivá a pevná platforma, jakási zevrubná platforma Spojených národů pro boj s mezinárodním terorismem. A takový návrh formulovala Indie již v roce 2000. 2000! Po šestnácti letech se stále vede diskuse o definici mezinárodního terorismu. Mezinárodní právníci o tomto problému diskutují 16 let. Díky bohu, že nejsem mezinárodní právník. A proto je pro mě terorista každý, kdo úmyslně zabíjí nevinné lidi. Toť vše. „Jak prosté, Watsone!“ Bohužel Spojené národy o tomto problému, o této deklaraci diskutují 16 let. Ach! Poněkud pochybuji o efektivitě této mezinárodní organizace. Promiňte, paní předsedající.