Přede dvěma dny jako první Zero Hedge a krátce na to všichni ostatní, poukázal na cosi ohromujícího: zatím největší překvapení, které se objevilo od nové řecké proti Trojce a zbídačování zaměřené vlády nebyl ani tak záměr podstoupit první test zpochybnitelnosti „ohavného dluhu“ – to bylo všeobecně známo dopředu – ale jeho dramatický obrat směrem od Německa a od Evropy s příklonem k Rusku. Jak už jsme před tím referovali, Řecko nejenže už zablokovalo veškeré už probíhající privatizační procesy, což je ostentativním pohrdáním Merkelkou a Trojkou, které požadují kousek po kousku ve speciálních výprodejích
ve frcu rozprodat Řecko západním kupcům jako součást „výkupu z dluhů“, také plánuje zase zestátnit zaměstnance veřejného sektoru a oznámila i zvednutí penzí pro ty s nízkými příjmy, což jsou další jasná porušení zbídačujících opatření Trojky.
Ale nejdůležitější poselství, které vysílá Tsipras Evropě, je to, že (poté co se po zvolení jako s prvním sešel s ruským velvyslancem), tak má Řecko teď, když přijde na ruské sankce, v podstatě právo veta!
Na to se poprvé začalo narážet, když ministr zahraničí Nikos Kotzias, který dnes dorazil do Bruselu, aby diskutoval o možných dodatečných sankcích na Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině, před několika dny řekl, že řecká vláda nesouhlasí s prohlášením EU, v němž president Donald Tusk přednesl výhled na „další restriktivní opatření“ proti Rusku. Jak si už před tím všiml Bloomberg, Kotzias v posledních měsících na Twitter psal, že sankce proti Rusku nejsou v zájmu Řecka. Na blogu uvedl, že nová zahraniční politika Řecka by se měla soustředit na zastavení probíhající transformace EU „na impérium řízené vrtochy vyvolených pod nadvládou Německa.“
A Evropa šokovaná, že jeden z jejích vlastních se opovážil zpochybnit „jednomyslnou“ politiku vůči Rusku vedenou US ministerstvem zahraničí, jehož názor na Evropu nejlépe vystihuje odposlechnutý výbuch Victorie Nuland „Jebat EU“ z února 2014, teď musí couvat. Od DPA:
[quote align="center" color="#999999"]
Evropská unie ve středu popřela, že když vydala prohlášení přednášející výhled na nové sankce proti Rusku, tak ignorovala námitky Řecka.
Tahle potyčka je první z několika střetů, které lze očekávat mezi Bruselem a novým řeckým ministerským předsedou Alexisem Tsiprasem, který byl v neděli zvolen na základě slibů nového projednání výkupu z dluhů uděleného Řecku jeho evropskými sousedy a Mezinárodním měnovým fondem.
Tsipras se v minulosti rovněž vyjadřoval proti sankcím na Rusko s odmítáním používat „jazyka Studené války.“
EU uvalila na Rusko za jeho roli v Ukrajinské krizi několik kol sankcí, zvláště ekonomických opatření zamezujících přístupu Ruska k evropským úvěrovým trhům a k evropským exportům. V úterý ráno vůdci EU ve společném prohlášení pověřili své ministry zahraničí, aby až se ve čtvrtek sejdou, uvážili „další restriktivní opatření“.
Tsipras si však řeckým médiím stěžoval, že tohle prohlášení s jeho zemí nekonzultovali. „Řecko k tomu nesvolilo,“ prohlásil v úterý večer Tsipras s dodatkem, že toto prohlášení Bruselu je porušením „řádných procedur.“
Mluvčí presidenta EU Donalda Tuska, který prohlášení za tyto vůdce vydal, popřel, že by během přípravy tohoto textu odstavili Atény bokem.
„Konzultovali jsme se všemi, jako to děláme vždycky, a Řecko jsme nijak neignorovali ani ho neodstrčili stranou – právě naopak,“ řekl DPA Preben Aamann. „Pokusili jsme se najít konkrétní řešení, které by je uspokojilo.“[/quote]
Ve skutečnosti je tím, co „EU dělá vždycky,“ ignorace hlasů a zájmů všech, kromě těch zcela nejmocnějších. A co se týče toho „neignorování“ Řecka, tak EU zjevně šlápla vedle. Řecko a jeho vláda teprve teď přestává být lokajem Eurozóny, a už se nebude stavět na její stranu: „Řecký vysílač Skai řekl, že nově jmenovaný ministr zahraničí Nikos Kotzias ve čtvrtek na schůzi v Bruselu tuto záležitost přednese. V belgické metropoli je rovněž 12. února očekáván Tsipras na summitu EU, který se bude týkat situace na Ukrajině.“
A takto Rusko v Evropě zrovna dosáhlo naprosto neočekávaného vítězství: „Sankce na EU vyžadují k realizaci jednohlasnost, a tak by řecké veto mohlo zablokovat další opatření.“ A to všechno díky té hrubé chybě Bruselu epických rozměrů, když nějakému evropskému národu dovolil, aby demokraticky projevil svůj hlas.
Nebylo to jen Zero Hedge, kdo první poukázal na příklon Řecka k Rusku: Greg Gibbs z RBS tu říká, že nyní existují „obavy, že řecká vláda by mohla proti dalším ruským sankcím hrozit vetem výměnou za úlevy z dluhu, a ty dále přiživují strach z tohoto konfliktu.“
Aby bylo jasno, to Německo, jehož teatrální odpor vůči tisku peněz se minulý týden složil jako Boehnerova skládací zahradní židle, a jenž teď všem jasně dává na srozuměnou, že jediné, co ho zajímá, je udržení německé exportní dominance (z čehož plyne i averze k DEM) spolu s posvátností Deutsche Bank, a že na obavy lidu z hyperinflace se neohlíží, to teď dost zuří, že jeho grandiózní ambice evropské ekonomické lokomotivy – která, jak jsme před chvílí referovali, právě oficiálně vstoupila do deflace – mu rozbilo maličké, depresí zdrcené Řecko.
Tady německý ministr hospodářství Gabriel, kterého při tom natočili, dští oheň a síru na Řecko. Od Reuters:
[quote align="center" color="#999999"]
Řecko by nemělo zatěžovat zbytek Evropy svou vnitřní politickou debatou, řekl ve čtvrtek německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel s dodatkem, že vlastní řecké nerovnosti jsou tím, co nese vinu za problémy, kterou teď zkouší svalit na své mnohačetné věřitele.
Gabriel řekl, že řecký parlament by měl zůstat v euru, ale že nový levicový vůdce Alexis Tsipras musí respektovat podmínky jejich vykoupení z dluhů. Řecko nemůže obviňovat tu „trojku“ svých četných dlužníků za svoji vlastní nespravedlivou distribuci bohatství, řekl.
„Všichni demokratičtí lidé musí respektovat demokratické rozhodnutí voličů a právo nově zvolené vlády rozhodnout o svém kurzu – ale od zbytku občanstva Evropy by se nemělo očekávat, že by změny v řecké politice na ně měly uvalit břemeno,“ řekl.[/quote]
Samozřejmě, že potud, pokud změny v řecké politice dovolovaly zbytku evropského občanstva mít prospěch na úkor Řecka, tak nikdo ani nemrkl okem. Ale když se tahle rovnováha změní, tak se otevřou brány pekel.
A jako poslední potvrzení, že maličké Řecko má náhle všechny páky na Evropu, před chvílí německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier řekl, že Evropské sankce na Rusko komplikuje „nová řecká vláda.“
Dobrou zprávou pro Řecko je samozřejmě ta, že má teď na vybranou: může použít svého práva veto jako vyjednávací páky, aby odblokovalo US zahraniční politiku na Ukrajině (protože na konci dne to bude Evropa, kdo jediný v důsledku sankcí na Rusko opravdu hodně ztratí) a požadovat dluhům zástřih fazóny výměnou za to, že se přidá k Johnu Kerrymu s dalším „potrestáním“ Ruska. Nebo se může prostě držet svého a chytit se konkurenčních lepších návrhů od Ruska a BRIC, jejichž páka je teď při pádu cen ropy sice skromná, ale až v US zkrachuje poslední investor do obligací a US renesance těžby z břidlic skončí, čímž vyšle ropu zpátky na 100 $, tak spatříme, jak jsou vývozci ropy s velkým třeskem zpět a diktují geopolitické podmínky.
A ať se stane cokoliv, neříkejte prosím vás Bruselu, že bod 40 Syrizy, tj. 40. bod Manifestu se rovná „jaderné volbě,“ neboť to je „Zavření všech zahraničních základen v Řecku a stažení se z NATO.“
Je to už tak zlé, že Business New Europe zašel až tak daleko, že se ptá, zda nová řecká vláda není „ruským Trojským koněm uvnitř EU?“
Každopádně se evropská mocenská rovnováha právě posunula, a to způsobem, který nikdo nečekal:
Největšími vítězi jsou, i když jen prozatím Řecko a Rusko (a ač to nikdo nikdy nepřizná, ta i všichni ti Evropané, kteří zoufale potřebují ruský po dovozech prahnoucí trh).
Největšími poraženými jsou všichni ti nevolení Eurokraté v Bruselu, kteří si v tomto okamžiku drbou hlavu, jak říci Johnu Kerrymu tu zlou zprávu, že už neexistuje jednomyslnost v sankcích na Rusko, a to všechno díky zemičce, o které by nikoho nenapadlo, že by se mohla opovážit promluvit.
[quote align="center" color="#999999"]
[/quote]
Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com, reformy.cz