V Polsku bijí na poplach. Visegrádská skupina, založená v roce 1991, nesplňuje očekávání kruhů, které by z ní chtěly mít protiruský vojenskopolitický pakt. Místo toho, aby se solidarizovala s politikou Bruselu a zvlášť Varšavy vůči Ukrajině a Rusku, mluví Maďarsko, Čechy a Slovensko, jež spolu s Polskem tvoří tuto čtyřku, o ekonomice a dokonce mají nároky vůči Evropské unii. Až donedávna nevzbuzovala vyvážená a opatrná povaha činnosti Visegrádské čtyřky žádné zvláštní námitky. Avšak protiruský elán, který je dnes tolik žádoucí na Západě, potřeboval rychlé verbování nových spojenců.


A jisté politické kruhy v Polsku rozhodly, že se sdružení bývalých socialistických zemí velmi dobře hodí pro tyto účely.

Velký článek, který byl v těchto dnech uveřejněn v předním polském listu Gazeta Wyborcza, se ptá: Proč nepřišla Visegrádská čtyřka s jednomyslným odsouzením Ruska a nepospíchá stmelit své řady kolem Polska jako hlavního ochránce Ukrajiny? Maďary, Čechy a Slováky obviňují také z příliš těsných obchodně ekonomických vztahů s Ruskem a také z toho, že kladou Bruselu nepříjemné otázky. Zvlášť se to týká státníků. Český prezident Miloš Zeman se prý odvážil na summitu NATO ve Walesu prohlásit, že nespatřuje jasné důkazy ruské intervence na Ukrajině. Slovenský premiér Robert Fico zase uvažoval o geopolitické konfrontaci USA a Ruska, od které je lepší se co nejdál distancovat, a jeho maďarský kolega Viktor Orbán začal vůbec mluvit o konci Západu a krizi liberální demokracie. A to místo toho, aby bez zbytečných řečí obsadil společnou s EU a Polskem stranu barikád.

Varšava fakticky vytýčila svým partnerům z Visegrádské čtyřky ultimatum: buď přiznají vojenský vektor své činnosti za hlavní, anebo Polsko opustí jejich řady. A jako možný kompromis nabídla rozšíření skupiny do sedmi členů (podle formule 4+) připojením pobaltských států. Záměr je zcela jasný: zajistit Varšavě stabilní většinu hlasů s pomocí tradičně protirusky naladěné Litvy, Lotyšska a Estonska.

Pro ty, kdo myslí v kategoriích studené války, je podobná logika celkem odůvodněná. Jenže se zdá, že mnohé v Střední Evropě tato hra na protiruské vojáčky již omrzela. O čemž mimo jiné řekl maďarský premiér. Viktor Orbán přiznal rozdíly v názorech zemí Střední a Východní Evropy v otázce vývoje vztahů s Ruskem a zdůraznil, že zatímco Polsko a baltské státy vnímají ruskou otázku převážně z bezpečnostního hlediska, Maďarsko má Rusko za obchodního a ekonomického partnera a pokládá jiné aspekty vzniklé situace za druhořadé.

[quote align="center" color="#999999"]

  • Vážení a milí čtenáři, děkujeme, že podporujete činnost nezávislého magazínu Vědomí
  • [/quote]

    Zdroj: czech.ruvr.ru