AC24.cz

AC24.czZe světaAmerický imperialismus, světová vláda a Bilderbergové

Sociální sítě

Reklama

 

Podporujeme

 

Speciál 11. září

[1.[2.[3.] [4.[5.][6.]

[7.] [8.[9.[10.[11.]

Spolupracujeme

 


Americký imperialismus, světová vláda a Bilderbergové

Je spiknutí Bilderbergů americkým imperialismem? Jsou američtí bankéři, diplomaté a členové Výboru pro zahraniční vztahy všichni zrádci, co Ameriku přetvořili na pouhý nástroj k realizaci maniakálních cílů Bilderbergů? Existuje vůbec ještě Amerika jako suverénní národ?

Uvažujme možnost, že si Bilderbergové už koupili vlády západní Evropy, Severní Ameriky a zbytků Britského impéria, které se dosud drží královniny sukně. Kdyby to byla pravda, tak jsou jedinou zbývající překážkou úspěchu Bilderbergů BRICS a muslimský svět. K subverzi BRICS lze však použít WTO a sliby prosperity ze vzdušných zámků volného obchodu, takže jako poslední bašta obrany svobodných, nezávislých a suverénních národů pak zůstávají muslimské země. Když si však člověk uvědomí, jak vlastně až ironické to je, je uvědomění, jak až daleko Bilderbergové už svou agendu dotáhli, skutečně omračující.

Někdy během první světové války americký prezident plný dobrých úmyslů, leč naivní Woodrow Wilson přišel s nápadem, že všechny etnické menšiny ve východní Evropě mají právo stát se vlastním národem, národnost pro každé etnikum a přesvědčil vítězné mocnosti, aby takové národy vytvořili, když budou podepisovat mírové smlouvy, které tuto válku ukončily. Byla to hrozná myšlenka.

Před válkou střední a východní Evropě dominovalo Německo a Rakousko-Uhersko plus Rusko. Rakousko-uherské impérium se skládalo z více než tuctu etnických skupin. Byli to Němci (např. Rakušané), Maďaři, Češi, Slováci, Poláci, Ukrajinci, Srbové, Chorvati, Slovinci, Rumuni a další.

Když válka skončila, na poražené národy byly uvaleny smlouvy a všechny z nich se musely vzdát území ve prospěch vítězných mocností a ve prospěch spousty nově vytvořených národů (Polska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Československa). Některé z národů se zvětšily (Dánsko, Rusko, Rumunsko, Jugoslávie a Itálie). Otomanské impérium se rozkouskovalo. Turecko ztratilo většinu svého území v Evropě a Arábie byla vložena pod mandátní správu Britů a Francouzů, Sýrie a Libanon připadly Francii a Irák, Transjordánsko a Palestina připadly Británii. Nakonec se všechna tahle slátanina ukázala být nejen zvrhlým, ale i gigantickým propadákem, s jehož důsledky žijeme až dodnes.

Jak vypadala ta moucha v polévce, bylo jasné. Lidé migrovali. Během jednapadesáti let Rakousko-uherského impéria se v něm lidé stěhovali. Ne všichni Poláci zůstali v oblasti, co se stala Polskem; Srbové nezůstali v Srbsku; Chorvati nezůstali v Chorvatsku. Když se to impérium rozpadlo, lidé všech národností byli všude. Dát je zase dohromady do homogenních skupin nebylo už možné. Navíc někteří z těch s německou národností skončili ve Francii, Dánsku, Polsku, Československu a kdo ví kde ještě.

Pro reálnou politiku v Evropě na počátku dvacátého století byla charakteristická spousta dohod. Bismarckovská rovnováha mocenských vztahů v těch dnech vládla. Národy se sdružovaly jeden s druhým, aby oponovaly jiným skupinám národů pro vyvážení jiné mocenské skupiny. Myšlenka za tím byla taková, že když ty skupiny budou stejně silné, bude zajištěn mír. Jak jen se mýlili.

I po válce pokračovaly vztahy mocenské rovnováhy. (Ve skutečnosti pokračují až do dnešních dnů.) Takže když začalo Německo rebelovat proti tíživým podmínkám, které na něj byly uvaleny Pařížskou smlouvou, chtělo si znovu vzít území, co ztratilo a znovu se sjednotit s německými lidmi roztroušenými po celé východní Evropě. Mír trval pouhých dvacet devět let! Německo si snadno vzalo zpět to území, jež bylo postoupeno Francii. Rakušané, jelikož jde o Němce, svolně dovolili, aby bylo Rakousko anektováno. Němci vyrazili po Němcích na území, které bylo vydáno Československu. Válka byla na obzoru, protože Anglie s Francií veškeré této německé expanzi odporovaly, i ty se však nakonec podvolily a nakreslily hraniční čáru pro německou expanzi v Polsku, když zavázaly své země, že půjdou do války s Německem, když dojde k invazi do Polska. V podstatě podepsaly smlouvu ve víře, že tato smlouva vyváží jejich moc s mocí německou a tak zabrání válce. Byl to ale švindl.

Německo vědělo, že ani Anglie, ani Francie nejsou připraveny jít do války, a 1. září 1939 do Polska vpadlo poté, co podepsalo Molotovův-Ribbentropův pakt s Ruskem (SSSR), aby jej odradili od toho, aby se přidalo k Anglii a Francii. V důsledku toho udělali Angličané a Francouzi pár drobných výpadů proti Německu, které snadno odrazilo, a Německo snadno překonalo Poláky. Poté byli Angličané vyhnáni z kontinentu a Francouzi se vzdali.

Tenhle příběh zná téměř každý, tak proč jej znovu vyprávím? No ten příběh představuje staré zprávy ty už nejsou důležité, ale nikdo neanalyzoval roli smluv, které do toho byly zapojeny.

Jaký účinek měla smlouvy Angličanů a Francouzů, že přijdou na pomoc Polsku? Válce nezabránila. Ani nepomohla Polsku, které bylo převálcováno přinejmenším dvojnásobnou přesilou a naprosto zničeno. Angličané a Francouzi nikdo Polsko neosvobodili. Tato smlouva neuhasila německou touhu rozšiřovat svoje území, neboť krátce poté, co se Francie vzdala, Němci vpadli do Ruska. Co ty smlouvy udělaly? Pouze rozšířily válku.

“Neustále kormidluj mimo trvalou alianci s jakoukoliv částí cizího světa.
”George Washington, 1796

Pro účely tohoto článku je jedno, zda tahle expanze byla z dlouhodobého hlediska dobře nebo špatně To, co je nejdůležitější, je uznání, že jakmile byla tato dohoda uvedena v život, tak snížila suverenitu jak Angličanů, tak Francouzů.

Národ je suverénní, když je sám odpovědný za své jednání. Suverénní národ může jít do války nebo nemusí. Suverénní národ činí svá vlastní rozhodnutí. Ale ani Británie, ani Francie neučinily rozhodnutí jít do války. Toto rozhodnutí padlo v Berlíně. Německé rozhodnutí vpadnout do Polska bylo rovněž rozhodnutím zatáhnout Anglii a Francii do války. Poté, co se dohodly, že půjdou na pomoc Polsku, Britové a Francouzi už do této záležitosti neměli co mluvit. Všechno to už bylo na Německu.

Německo a Itálie byly v podobné pozici. Měly smlouvu o vzájemné pomoci s Japonskem. Když Japonsko zaútočilo na Pearl Harbor, tak zavleklo Německo a Itálii do války se Spojenými státy, což byla válka, kterou ani Německo, ani Itálie v této době nechtěly. Takže smlouva s Japonskem snížila suverenitu Itálie a Německa. Rozhodnutí zavést je do války se Spojenými státy nebylo učiněno v Berlíně či Římě; bylo učiněno v Tokiu. To rozhodnutí bylo úplně na Japoncích. Němci a Italové s tím neměli co dělat.

Je tu tedy zajímavá otázka, snižují všechny tyto smlouvy suverenitu těch národů, co do nich vstupují? Jsem si jist, že odpovědí je ano. Smlouvy, do nichž se vstupovalo s nadějí, že zabrání válkám, nakonec tyto války rozšířily a národy se nacházely v bojích válek, které si nikdy nepředstavovaly, protože nějaký důležitý člen smlouvy mohl nějak začít válku, která se pak rozšířila na všechny signatáře dohody.

Ve skutečnosti 1. světová válka začala právě tak. Byla to válka, v níž bylo zabito více než 15 milionů lidí a zraněno více než 20 milionů, a byla zahájena atentátem jugoslávských nacionalistů 28. června 1914 na rakouského arcivévodu Franze Ferdinanda. Kvůli tomu Rakousko vstoupilo do války se Srbskem. Aliance zformované během předchozích desetiletí zavlekly hlavní mocnosti do války během týdnů. Kolik z těchto národů by vstoupilo do války kvůli tomuto atentátu, kdyby ty smlouvy neexistovaly? To nikdo neví!

Žádný z těchto národů kromě Rakouska neměl prsty v rozhodnutí jít do války. Rozhodnutí každého ze zapojených národů, snad kromě Spojených států, bylo učiněno ve Vídni. Tím, že podepsaly tyto dohody, se každý z oněch národů vzdal své suverenity. Už nebyly pány svého vlastního osudu.

Od konce 2. světové války Spojené státy šíleně podněcovaly smlouvotvorbu. Byly to NATO, SEATO a jen Washington ví, co ještě. Jakýkoliv maličký nárůdek, co je součástí kterékoliv z těchto smluv, může zatáhnout nejen Spojené státy, nýbrž i všechny ostatní signatáře do kolosální konfrontace. Američané rádi předstírají, že všechny tyto smluvní skupiny kontrolují. Američané samo o sobě mluví jako o „prvních mezi rovnými“. Avšak tenhle výraz je oxymóron. Jsou-li první, ti zbývající už nejsou rovní, jsou-li rovní, tak není nikdo první! Jak by Američané reagovali, kdyby se v Bangladéši stalo něco, co Spojené státy zatáhne do celosvětové války? Reálná politika je receptem na katastrofu. Proč jsme nevěnovali pozornost radám George Washingtona?

Dva imigranti z Evropy do Ameriky, oba Bilderbergové, kteří mluví s výrazným evropským akcentem a trpí bismarckovským komplexem, nesou za tuto situaci hodně odpovědnosti (Bismarckova politika rovnováhy sil přinesla Německu mír na téměř 43 let), ale nebyli sami.

Ovšem dohody o rovnováze sil nejsou jedinými pachateli. Obchodní dohody jsou úplně stejně strašné. Podívejte se na Maastrichtskou dohodu, která ustanovila Evropskou unii, co udělala s Řeckem a co hrozí udělat s dalšími evropskými zeměmi. Současná quislingovská řecká vláda je už víceméně nástrojem více prosperujících států Evropy. Když bývalý socialistický ministerský předseda George Papandreou navrhl lidové referendum o řeckém vykoupení z vládního dluhu, tak to Evropská unie skrečovala. Nyní už Řecko nemá moc ani vyhlásit volby, k nimž má unie výhrady. Řecko už ztratilo svou demokracii.

Ale efekt obchodních dohod je ještě daleko rozsáhlejší než jen EU.

„… velcí finanční hráči mají další potenciální zbraň pro svou bitvu proti bezpečnosti a normalitě. Tato je skrytější před zraky a přichází odevšad, je to Světová obchodní organizace v Ženevě.

V 90. letech, kdy mnozí ve Washingtonu – a téměř každý na Wall Street – oslavoval deregulaci, jež nás pomohla dovést k současné krizi, měla velká většina národů WTO rozmanité závazky v tom, co se tehdy nazývalo dohodami o finančních službách, což uvolnilo pravidla státních bank a dalších takových institucí.

Např. mnoho zemí řeklo, že nebudou omezovat počty společností poskytujících finanční služby na svém území. Mnohé se také zavázaly neomezovat celkový objem aktiv nebo transakcí vedených takovými společnostmi. Tyto závazky také zjevně mnohým zemím přivodily potíže, když zkusily zakázat rizikové finanční instrumenty.

Podle WTO 125 z jejích 153 členských zemí uzavřelo v různé míře závazky dohod o finančních službách. Nyní by těchto závazků šlo snadno použít k podvracení nových pravidel, jejichž záměrem je učinit finanční systém bezpečnější.“

Takže teď národy nemusí mít ani pravomoc regulovat své vlastní finanční instituce, které ve skutečnosti přesahují jejich ekonomiky jako celek. Vládne nad tím vším Světová obchodní organizace.

Jak k tomu tedy došlo? No lidé zkoušeli vytvořit světovou vládu už dlouho. Aby se to provedlo, musí být národní státy zneschopněny. Uvažte jen, co řekl David Rockefeller na shromáždění Bilderbergu v roce 1991:

„Jsme vděční Washington Post, The New York Times, Time Magazine a dalším velkým publikacím, jejichž ředitelé se zúčastnili tohoto shromáždění a už téměř 40 let respektují své sliby diskrétnosti. Nebylo by možné, abychom rozvíjeli své plány pro svět, kdybychom se během těchto let nacházeli ve světle publicity. Ale svět je už daleko sofistikovanější a připravený pochodovat směrem ke světové vládě. Nadnárodní suverenita a intelektuální elity a světoví bankéři jsou určitě více hodni přednosti než národní sebeurčení praktikované v uplynulých stoletích.“

No, vzhledem k tomu, co ty „intelektuální elity a světoví bankéři” udělali s globální ekonomikou v roce 2008, chcete opravdu, aby vládli všemu? Světová vláda ke svému fungování potřebuje, aby se etnické a náboženské rozličnosti zlikvidovaly. Avšak etnické rysy jsou často fyzické a Francouzi a Rusové po svých revolucích zkoušeli u svých lidí zadusit jejich náboženskou víru a pohořeli na tom. Jak si myslíte, že nová světová vláda zareaguje na etnická a náboženská povstání po celém světě? Bude celý svět vypadat jako Afghánistán, Irák, Sýrie, Palestina a nesčetné části Afriky? Je takový svět určitě více hodný přednosti než sebeurčení národů praktikované v minulých staletích? A ještě důležitější, je americký imperialismus bilderbergským spiknutím? Jsou američtí bankéři, diplomaté a členové Výboru pro zahraniční záležitosti všichni zrádci, co Ameriku přetvořili na pouhý nástroj k realizaci jejich maniakálních cílů? Existuje vůbec ještě Amerika jako suverénní národ? Pamatujte, co Jefferson řekl o bankách: „Bankovní establishmenty jsou nebezpečnější než armády na pozicích.“

Uvažujme možnost, že Bilderbergové si už koupili vlády západní Evropy, Severní Ameriky a zbytků Britského impéria, které se dosud drží královniny sukně. Kdyby to byla pravda, jsou jedinou zbývající překážkou úspěchu Bilderbergů BRICS a muslimský svět. K subverzi BRICS lze však použít WTO a sliby prosperity ze vzdušných zámků volného obchodu, takže jako poslední bašta obrany svobodných, nezávislých a suverénních národů pak zůstávají muslimské země. Když si však člověk uvědomí, jak vlastně až ironické to je, je vědomí, jak daleko Bilderbergové už svou agendu dotáhli, skutečně omračující.

Vidkun Abraham Lauritz Jonssøn Quisling je už dávno mrtev, ale jeho duch se zmnohonásobil a nyní obývá těla hrabivých obchodníků a maniakálních diplomatů a politiků po celém světě. Ačkoliv si většina z těchto lidí požívá ve společnosti velice uznávaného postavení, neměli by být spíše vyhlášeni za zlosyny? Co pro vás kterýkoliv Rockefeller nebo Bilderberg udělal, pokud to někdo z vás ví?

John Kozy

Poznámka překladatele: Quisling byl šéfem norské kolaborantské vlády spolupracující s nacisty za 2. světové války. Jeho jméno a také z něj odvozený pojem quislingovština se pak stalo mezinárodním synonymem politického kolaborantství proti sebeurčení vlastního národa. U nás se tento mezinárodně rozšířený termín ve školách moc neučil. V našich končinách se ke stejným symbolickým účelům obvykle využíval bývalý protektorátní ministr Emanuel Moravec, ač bohužel jinak naše politická scéna Quislingy celé generace oplývala a oplývá, takže komise udělující současným českým „osobnostem“ cenu Emanuela Moravce za to, co by ve světě nazvali quislingovskou politikou, má skutečně těžkou práci.

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: www.globalresearch.ca

Komentáře   

 
0 # Burton 2014-07-16 13:19
We stumbled over here coming from a different website and thought I might check things out.
I like what I see so now i'm following you. Look forward to finding out about your web page again. www.alltip.net

My web site :: skin care reviews
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit

Top of Page

Nezávislé zpravodajství z celého světa aneb Co se jinde nedozvíte | Založeno 2011
Máte dotaz? Chcete inzerovat na AC24? Neváhejte nás kontaktovat formou emailu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Licence Creative Commons Nezávislý webový deník AC24.cz podléhá licenci Creative Commons 3.0 | O projektu | Tiráž | Napsali o nás | Podpořte nás