Ilumináti byli amatéři. Druhý obrovský finanční skandál roku odhaluje skutečnou mezinárodní konspiraci: Neexistuje žádná cena, kterou by velké banky nemohly zmanipulovat. Tento svět je cinknutá hra. Během posledních měsíců jsme to zjistili, to když se z finančního sektoru vyzvonily celé série korupčních příběhů, které ukazují, že největší banky světa nejspíš manipulují ceny, no, prostě skoro všeho.


Možná jste slyšeli o skandálu Libor, v němž přinejmenším tři – a snad až 16 – bank super-značkových jmen, příliš velkých, aby padly, manipulovalo globálními úrokovými sazbami v procesu, v němž zfixlovaly ceny finančních instrumentů v hodnotě více než 500 bilionů dolarů (tj. 500 tisíci miliard). Když nad jim tímhle bujícím spiknutí loni před očima veřejnosti upadla opona, byl to s přehledem největší finanční skandál v historii – profesor MIT Andrew Lo dokonce řekl, že to „o řády převyšuje jakýkoliv finanční podfuk v historii trhů.“

To bylo sice dost hrozné, teď má ale Libor asi dvojče. Do světa už uniklo, že v Londýně sídlící firmu ICAP, největšího světového brokera se swapy na úrokové sazby, vyšetřují americké úřady za chování, které vypadá jako chmurná reminiscence toho bince s Libor. Regulátoři zkoumají, zda malá skupina brokerů v ICAP spolupracovala s 15 největšími bankami, aby zmanipulovali ISDAfix, benchmarková čísla používaná celým světem k výpočtům cen swapů na úrokové sazby.

Swapy na úrokové sazby jsou nástroje využívané velkoměsty, hlavními korporacemi a vládami zemí, aby spravovaly své dluhy, a rozsah jejich použití je téměř nepředstavitelně veliký. Je to trh za asi 379 bilionů dolarů, což znamená, že jakákoliv manipulace by mohla ovlivnit hromadu aktiv o hodnotě asi 100 násobně větší než je federální rozpočet Spojených států.

Nikoho by nemělo překvapovat, že mezi hráči v tomto komplotu s manipulací cen swapů na úrokové sazby jsou ty samé megabanky – včetně Barclays, UBS, Bank of America, JPMorgan Chase a Royal Bank of Scotland – které zasedají v panelu Libor, který diktuje globální úrokové sazby. Ve skutečnosti v posledních letech mnohé z těchto bank už zaplatily mnohamilionová vypořádání za proti-konkurenční manipulace v té či oné formě (kromě Libor byli některé nachytány v proti-konkurenčním komplotu, který loni rozvedl Rolling Stone k fixlování aukcí na obsluhu městských dluhů). Ačkoliv ten žargon finančnických akronymů zní laikovi jako hatmatilka, je skutečnost, že v poslední době je asi hodně skandálů s fixlováním cen včetně Libor a IDSAfix, což naznačuje existenci gigantické všeprorůstajícího spiknutí mafiánských koluzí a fixlování cen pokrývající celou tu slupku údajné konkurenčnosti kultury Wall Streetu.

Proč? Protože Libor už ovlivňuje ceny swapů na úrokové sazby, čímž tu vytváří situaci manipulace s manipulací. Prokáží-li se tyto domněnky, bude to znamenat, že zákazníci swapů platí za dvě různé vrstvy korupce fixlování cen. Když si dovedete představit, že platíte 20 doláčů za to mizerné arašídové máslo jen proto, že nějaká zlovolná kabala společností z agro-businessu provedla mafiánskou koluzi k fixlování cen jak arašídů, tak arašídového másla, tak se přiblížíte k pochopení šílenství finančních trhů, kde jsou jak úrokové sazby, tak swapy na úrokové sazby manipulovány současně, a to často těmi samými bankami.

„Je to dvojí spiknutí,“ říká udivený Michael Greenberg, bývalý ředitel obchodní a tržní divize Obchodní komise pro futures na komodity a nyní profesor na University of Maryland. „Tohle je ta nejvyšší kriminálnost.“

Ty špatné zprávy ale nekončí u swapů a úrokových sazeb. V březnu regulátoři rovněž narazili na to, že CFTC tj. v US a v Madridu sídlící Mezinárodní organizace komisí pro securities – povzbuzená odhaleními z Libor vyšetřuje možné mafiánské koluze cen zlata a stříbra. „Vzhledem k tomuto úsilí uzavřených kamaril, které jsme viděli u benchmarků Libor, předpokládám, že i jiné benchmarky – mnoho dalších benchmarků – je legitimní oblastí pro vyšetřování,“ řekl komisař CFTC Bart Chilton.

Největší šok ale přišel v březnu z federální soudní síně – ač když tyhle záležitosti sledujete blíže, tak to možná není vůbec ani trochu šokující – kdy akce historické třídy, občanská žaloba proti bankám za Libor – a s tím spojené přečiny, byla zamítnuta. V tomto případě přijal federální soudce neuvěřitelnou argumentaci obhájců bankéřů: Když ta města a obce a další investoři přišli o peníze kvůli manipulacím Libor, tak je to jejich vlastní chyba, když si vůbec mohli myslet, že banky si konkurují.

„Fraškou“ byla i odpověď protitrustového právníka na tohle zamítnutí, ze kterého vypadávají oči důlků.

„Neuvěřitelé,“ říká Sylvia Sokol, právnička Constantine Cannon, firmy, jež se specializuje na protitrustové případy.

Všechny tyhle příběhy kolektivně poukazují na tu samou věc: Tyhle banky, které už disponují nesmírnou mocí prostě kvůli svým finančním držbám – ve Spojených státech vrchních šest bank, z nichž mnohé mají ta samá jména, které jste viděli v panelech Libor a ISDAfix, vlastní aktiva odpovídající 60 procentům národního HDP – tak si začnete uvědomovat, ty děsivé možnosti nárůstu zisku a politické moci, která s takovými koluzivními dohodami místo konkurence přichází. Navíc je čím dál jasnější, že jak systém trestní justice, tak i občanské soudy jsou možná úplně impotentní v možnosti je zastavit, i když jsou nachytáni, jak si spolu ten systém obehrávají.

Je-li to pravda, tak bychom žili v éře už ani nezakrývaných konspirací z reálného světa, při nichž jsou ceny měn, komodit jako zlato a stříbro, i úrokových sazeb a hodnoty peněz samotných pod taktovkou možnosti diktátu shora a nejspíš i tak diktovaných. A ti, co to dělají, těm to klidně může projít. Takže teď v klidu vypusťte Ilumináty – tohle je skutečná věc, a není to vůbec žádné tajemství. Můžete na to klidně zírat, kdykoliv se vám zachce. Více zde: rollingstone.com

Překlad: Miroslav Pavlíček

Zdroj: z erohedge.com