Nor Thorbjorn Jagland, generální tajemní Rady Evropy, navrhuje zrušit sankce proti Rusku, neboť má oprávněnou obavu, že Rusko ukončí členství v Radě Evropy, v organizaci, dohlížející na dodržování základních lidských práv a svobod. Rada Evropy, přední prodemokratický orgán v Evropě, zvažuje zrušení sankcí, které byly uvaleny na Rusko za ruskou agresi na Ukrajině, protože po vystoupení Ruska z Rady Evropy, by se nemohli Rusové obracet na tento orgán při řešení dodržování základních lidských práv a svobod v Rusku.
Moskva požaduje, aby její hlasovací práva byla obnovena v parlamentním shromáždění Rady, která dohlíží na Úmluvu o lidských právech z roku 1949 a Evropský soud pro lidská práva. Rusko bylo svých práv zbaveno po připojení Krymu v roce 2014.
Thorbjorn Jagland, generální tajemník rady, cestuje po evropských hlavních městech a varuje před vážným rizikem, že by Moskva mohla zrušit své členství v 47-členném orgánu, pokud její požadavky nebudou splněny. To by zbavilo 140 milionů Rusů přístupu k soudu ve Štrasburku, kde na všechny kauzy, připadá asi třetina z Ruska.
"Bylo by opravdu velmi, velmi špatné, kdyby Rusko mělo odejít, protože Úmluva a soud jsou pro ruské občany velmi důležité," řekl Jagland v rozhovoru pro FT, "pro Evropu to bude negativní vývoj, protože budeme mít Evropu bez Ruska. Byl by to velký krok zpět pro Evropu. "
Ukrajina a její příznivci však varují, že opětovným přijetím Ruska do shromáždění Rady Evropy bez trestu za Krym nebo za konflikt na východní Ukrajině, Moskvu určitě potěší.
Říkají, že by rozhodnutí Evropské rady mohlo spustit řetězovou reakci k oslabení sankcí ze strany dalších orgánů, zejména EU. "Byla by to první díra ve zdi," řekl jeden ukrajinský představitel.
Rada Evropy je nezávislá na Evropské unii a funguje na principu diskuze a hledání společných řešení v ekonomických, sociálních, kulturních, vědeckých, právních a administrativních otázkách a v udržování a rozvoji základních lidských práv a svobod. Přistoupení Ruska do Rady v roce 1996 bylo považováno za klíčový úspěch po skončení studené války. V Radě Evropy je 47 zemí Evropy. Tato instituce dále zahrnuje šest pozorovatelských zemí: Vatikán, Kanadu, USA, Mexiko, Japonsko a Izrael.
Rusko v létě pozastavilo každoroční platbu ve výši 33 milionů euro do celkového rozpočtu 450 milionů euro. Jagland řekl, že v lednu nebude potvrzen nový evropský komisař pro lidská práva, pokud nebude Rusko hlasovat.
Valentina Matvijenková, předsedkyně Rad federace, ruské horní komory, nedávno varovala, že Moskva by mohla přestat akceptovat rozhodnutí evropských soudů, pokud by nemohla hlasovat o úřednících a soudcích. Rusko již schválilo zákon umožňující ruskému ústavnímu soudu neřídit se rozsudky ze Štrasburku.
Jagland odmítl zvěsti, že by se s ním moskevští úředníci scházeli na soukromých schůzkách. Varoval však, že odmítnutí Moskvy platit do rozpočtu nebo odmítání soudních rozhodnutí by mohlo vést k odchodu Ruska z jeho vlastní iniciativy nebo na návrh jiných států.
"Myslím si, že se to může stát," řekl Jagland,“ je to velká politická otázka a takový vývoj nechceme.“
"Nikdo nechce dát signál, že akceptujeme připojení Krymu. Nejde o podkopání této principiální pozice. Ale musíme udržet náš mandát i do budoucna. Naším úkolem je chránit lidská práva v Rusku a na Krymu nebo tam, kde lidé žijí na evropském kontinentu," zdůraznil Thorbjorn Jagland.
Bývalý norský premiér naléhá na dialog mezi evropskými ministry a shromážděním Rady o řešení tohoto problému před tím, než shromáždění rozhodne v lednu o prodloužení ruského zákazu hlasování. V parlamentním shromáždění probíhají také rozhovory o obnovení ruských volebních práv a někteří vedoucí členové zahájili procedurální kroky pro jejich obnovení.
Oponenti bezpodmínečné dohody s Ruskem tvrdí, že by to vytvořil precedens pro ostatní, kteří jsou obviněni z blokování demokratických principů, jako je Maďarsko a Polsko, Turecko a Ázerbajdžán, kteří mají vážné spory se svojí Radou.
Ti, kteří jsou proti bezpodmínečnému obchodu, se také obávají, že obnovení práv Ruska před ruskými prezidentskými volbami v březnu bude darem Putinovi.
Ukrajina tvrdí, že ruské hrozby na stažení svého členství z Rady Evropy jsou pouze prázdnou hrozbou. Dmytro Kuleba, velvyslanec Ukrajiny v Radě Evropy varuje, že smíření "bez toho, že by Moskva zaplatila nějakou cenu, bude znamenat, že se tato organizace zdiskredituje a to jak na Ukrajině, tak v celém regionu".
"Pokud se tak stane, Ukrajina přezkoumá naše vztahy s Radou Evropy," dodal Kuleba.
Tanya Lokšinová ze společnosti Human Rights Watch v Moskvě uvedla, že aktivisté se stále častěji obávají, že Moskva opustí Radu Evropy.
"Evropský soud byl nejúspěšnějším mechanismem mezinárodní ochrany lidských práv v Rusku,“ řekla Lokšinová. Byl to "soud poslední instance“ v situaci, když nemůžete nalézt spravedlnost u vlastních soudů."
Zdroj: pz.cz
