14. března Ruská centrální banka otevřela svou první zahraničí kancelář v Pekingu, čímž provedla krok směrem k ukutí aliance Peking-Moskva, aby provedly obchvat amerického dolaru v globálním monetárním systému a pozvolna rozjely obchodování v zlatem podloženém standardu. Podle South China Morning Post je tato kancelář součástí dohody uzavřené mezi oběma sousedy „snažícími se o silnější ekonomické sepjetí,“ jelikož Západ na Rusko zavedl sankce kvůli Ukrajinské krizi a také propad cen ropy postihl ruskou ekonomiku.
Podle místoguvernéra Ruské centrální banky Dimitrije Skobelkina bylo otevření pekingské zastupitelské kanceláře Ruské centrální banky „velice dobře načasovaným“ krokem na pomoc konkrétní spolupráci, včetně vydávání dluhopisů a opatření proti praní peněz a proti terorismu mezi Čínou a Ruskem.
Kancelář nové centrální banky se otevírá v době, kdy Rusko připravuje vydání svých prvních federálních dluhopisů denominovaných v čínských yuanech. Činitelé čínské centrální banky a finanční regulační komise se zúčastnili ceremonie na ruské ambasádě v Pekingu zřízené v říjnu 1959, za dnů nejlepších čínsko-sovětských vztahů. Finanční regulátoři obou zemí se loni v květnu dohodli vydat dluhopisy denominované v domácích měnách vzájemně na trzích jeden druhého, což je krok, na který se široce nahlíželo jako na záměr vlastně ozkoušet, jak pevně si stojí status amerického dolaru jako globální rezervní měny.
Čínský premiér Li Keqiang promlouvající o budoucích vztazích s Ruskem v polovině března řekl, že čínsko-ruské obchodní vztahy sice poznamenal propad cen ropy, dodal ale, že vidí ohromný potenciál ke spolupráci. Vladimim Šapovalov, jeden z vedoucích činitelů Ruské centrální banky, řekl, že obě centrální banky koncipují memorandum o porozumění, aby vyřešily technické otázky kolem čínského dovozu zlata z Ruska, a že podrobnosti budou zveřejněny už brzy.
Pokud se Rusko – čtvrtý největší světový producent zlata po Číně, Japonsku a USA – opravdu pro Čínu stane významným dodavatelem zlata, narůstá pravděpodobnost scénáře mnohými naznačovaného již roky, jmenovitě, že Peking se konečně připravuje rozjet zlatem podloženou měnu o několik řádů.
* * *
Mezitím, spolu s tím, jak se Ruská centrální banka sbližuje s čínskou, Čína reaguje přívětivě na zřízení clearingové banky v Moskvě k vypořádání transakcí v čínských yuanech. Průmyslová a komerční banka Číny (ICBC) oficiálně začala tuto středu v Rusku operovat jako čínská clearingová banka v renminbi.
„Oficiální regulační orgány Číny a Ruska podepsaly série významných dohod, které znamenají novou úroveň finanční kooperace,“ řekl výše už zmiňovaný místo-šéf Ruské Centrální banky Dimitrij Skobelkin.
„Spuštění místní clearingové služby pro renminbi v Rusku dále rozšíří místní vypořádávání plateb a posílí finanční spolupráci mezi oběma těmito zeměmi,“ dodal k tomu.
Irina Rogova, ruská finanční analytička, řekla ruskému magazínu Expert, že toto clearingové centrum by se mohlo stát velkým finančním uzlem pro země v celé Eurasijské ekonomické unii.
* * *
A vypadá to, že obchvat kolem amerického dolaru se už vyplácí: podle čínského Státního úřadu daňové správy obrat mezi Čínou a Ruskem v lednu meziročně vzrostl o 34%. Bilaterální obchod měl v lednu 2017 objem 6,55 miliardy $. Čínské vývozy do Ruska vzrostly o 29,5%, takže dosáhly 3,41 miliard $, zatímco dovozy z Ruska vzrostly o 39,3% na 3,14 miliardy $. Přesně tak, jak měli mnozí podezření, že sankce na Rusko Moskvu donutí, aby si našla jiné obchodní partnery, mezi nimiž bude hlavní Čína, tak se také stalo.
Vytvoření clearingového centra umožní oběma zemím, aby dále zvýšily bilaterální obchod a investice, přičemž zároveň sníží svou závislost na americkém dolaru. Tím se v Rusku vytvoří fond likvidity v yuanech, který umožní, aby obchodní a finanční operace probíhaly daleko hladčeji.
Rozšířené využívání národních měn k transakcím by rovněž potenciálně mohlo omezit turbulence směnných kurzů yuanu a rublu. Toto clearingové centrum je jedním v řadě opatření Čínské lidové banky a Ruské centrální banky při hledání cest k prohloubení své spolupráce, hlásí Sputnik.
Jedním z nejvýznamnějších zvažovaných opatření je už snaha o již dávno zmiňovanou společnou organizaci pro obchodování zlatem. Čína a Rusko byly v posledních letech nejaktivnějšími nákupčími tohoto drahého kovu na světě. Loni při návštěvě Číny místo-šéf Ruské centrální banky Sergej Švecov řekl, že tyto dvě země ve zlatě chtějí vyřizovat ještě více transakcí.
„Diskutovali jsme o otázce obchodování ve zlatě. Země BRICS jsou ohromné ekonomiky s velkými rezervami zlata a s působivým objemem produkce a spotřeby tohoto drahého kovu. V Číně se obchodování zlatem vede v Šanghaji, v Rusku v Moskvě. Máme takovou představu, že zřídíme mezi oběma městy linku, abychom obchodování mezi oběma trhy zvedli,“ řekl ruské tiskové agentuře TASS první místo-guvernér Ruské centrální banky Sergej Švecov.
Jinými slovy Čína s Ruskem se přesouvají pryč od obchodování na bázi dolaru směrem ke komerci, která bude mít konečnou pojistku ve zlatě čili v tom, co se pozvolna vynořuje jako Východní zlatý standard, zatím pro sdílení mezi Ruskem a Čínou, který bude fungovat jako pojistka jejich měn.
Ceny zlata mezitím nadále všechny tyto mohutné posuvy ve strategiích ještě ignorují, což se Číně, která je v posledních letech největším sběratelem zlata, líbí.
Zdroj: zerohedge.com
Loading...
