Webový portál AC24.cz ukládá soubory cookies, které pomáhají k jeho správnému fungování. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.

AC24.cz

AC24.czZ domovaMarkéta Šichtařová: Návod, jak školou vychovat stádo

Sociální sítě

Reklama

Markéta Šichtařová: Návod, jak školou vychovat stádo

Čím víc se úřady snaží ve školství o prosazení uniformity a rovných příležitostí, tím víc se rozmáhá – neváhám to tak označit – diskriminace, mezi dětmi se rozevírají nůžky a slušné vzdělání se stává luxusním zbožím.

Bývaly doby, kdy děti automaticky nastupovaly do školy, která byla jejich domovu nejblíž. Proč by taky ne, když všechny základní školy byly až na banality skoro stejné? Ty doby jsou dávno pryč. Výběr školy se stal normou.

Začíná to už povinnou inkluzí. Na inkluzi existují mezi rodiči různé názory, což většinou odráží fakt, že se setkali s různým stupněm nějaké „jinakosti“ u dětí. Sotva lze něco namítat proti zařazení normálně nebo jen o něco méně talentovaného dítěte, jehož hlavním hendikepem je „pouze“ sociálně slabší prostředí, ze kterého pochází, do mainstreamové základné školy. V takovém případě mu může běžná škola pomoci jeho rodinný hendikep překonat, což by se mu v případě vyčlenění z mainstreamové společnosti nepodařilo. Jenomže bohužel o tomhle inkluze zase tak moc není. V realitě totiž při inkluzi dochází k zařazování dětí, které mají různě stupně poruch učení, poruch pozornosti, autismu a podobně do smíšených tříd. Výsledkem pak u některých dětí je, že nešťastní jsou naprosto všichni zúčastnění: Nešťastné je inkludované dítě, které nikdy nezažije mezi svými spolužáky pocit úspěchu. Namísto toho bývá pro „nezvladatelnost“ často vyváděno během vyučování ze třídy a tráví čas osamoceně v družině za dohledu pedagogického asistenta. Dítě si tak jen utvrzuje dojem své jinakosti a čím dál víc se se svou rolí vyčleněného sžívá. Nešťastní jsou učitelé, protože nemají páky, vzdělání a časové možnosti se takovým dětem se speciálními potřebami věnovat. Nešťastní jsou spolužáci, kteří jsou často šikanováni a biti inkludovanými dětmi. Ty totiž podle běžných měřítek zlobí, nicméně podle posunutých měřítek své diagnózy se obyčejně chovají „v normě“. A nešťastní jsou i rodiče, protože vidí, že jejich dítě je nespokojené, a tak jej velmi často ze školy berou a snaží se jej přihlásit na jinou, nicméně opět „běžnou“ školu, kde ještě jejich dítě nemá tak špatnou pověst. Šťastné je zato ministerstvo školství, že se mu inkluzi podařilo prosadit.

Potom ovšem není vůbec nic překvapivého na tom, že pedagogové i děti, které dosud mohly být označované za „průměrné“, z takového prostředí zdrhají. Pro neustálé zdržování se s problematičtějšími spolužáky není čas bezproblémové děti něco naučit, a pokud tedy rodiče chtějí, aby se dítě třeba učilo cizí jazyk, nemohou to nechávat na škole, ale musí se s ním učit sami. Což ovšem zjevně mnohé děti musí diskriminovat. Normou se proto stalo, že nadpoloviční většina dětí se v páté třídě pokouší zvládnout přijímací zkoušky na osmiletá gymnázia. Přitom všichni cítíme, že v ideálním systému by osmileté gymnázium mělo být výběrovou školou pro vysloveně studijně zaměřené děti – a že drtivá většina dětí by měla normálně absolvovat devět tříd základní školy a teprve poté se rozhodovat o střední škole. Realita je ale na hony daleko. Touha uniknout ze základního školství je v některých školách tak obrovská, že až 75 procent (!) dětí se o přijímací zkoušky pokouší. Z původně výběrových škol se tak čím dál víc stávají školy průměrné, z druhého stupně se u některých škol stává postrach – byť to samozřejmě neplatí obecně.

Tím ovšem děti naráží na další libůstku státu, totiž na centralizované státní přijímací zkoušky. Z nějakého pro mě nepochopitelného důvodu musí každé dítě absolvovat stejné zkoušky bez ohledu na to, jestli třeba škola bere úplně každého, kdo se přihlásí. Vtip je totiž v tom, že každá škola sice musí vypsat centralizované přijímačky, ale nakonec si může stanovit svou vlastní hranici dosažených bodů pro přijetí. Stejná zkouška tak stejně nezaručuje stejnou úroveň každé školy a jejích absolventů. Co je ale zaručeno, to je diskriminace dětí, které pochází z rodin, v nichž rodiče nejsou schopní děti na zkoušky sami připravit. Přijímačky totiž navzdory oficiálnímu tvrzení, že k jejich zvládnutí stačí učivo základní školy, připomínají spíš IQ testy. A jsou natrénovatelné. To by bylo v pořádku – kdyby ovšem na tyto testy připravovaly základní školy. Tak tomu ale většinou není. A je opět jen na rodičích, zda své dítě přihlásí (do drahého) přípravného kurzu, který navíc není dostupný všude, nebo zda se s ním učí sami. Jinými slovy: opět jsou diskriminované děti se slabším rodinným zázemím.

Hlupáctví systému pak pokračuje státními maturitami. Proč si stát myslí, že budoucí jaderný inženýr musí umět stejně dobře česky jako budoucí televizní moderátor, a budoucí moderátor musí umět stejně dobře počítat jako budoucí astrofyzik? Proč tedy vlastně existují různé střední školy, když nakonec (s výjimkou zdravotnických, uměleckých a sociálních oborů) mají produkovat stejné znalosti? Tahle touha po uniformitě vede k jedinému: Kdo má talent na matematiku, nemá čas se jí věnovat, protože bifluje češtinu, ačkoliv v ní nikdy nebude dobrý. Děti jsou donuceny věnovat nejvíc času předmětům, v nichž nejsou a nikdy nebudou dobré, namísto toho aby rozvíjely svůj talent v tom, v čem mohou vyniknout. Všichni pak končí jako průměrní. Tím, že stát školství údajně „reformuje“, dokonale zabíjí jakékoliv talenty.

A to ještě ani nemluvím o tom, CO se děti ve školách učí; to je kapitola sama o sobě. C.-K. systém biflování v době Wikipedie! Bezmyšlenkovité memorování vzorečků namísto ovládání IT na prahu čtvrté průmyslové revoluce!

A tak není divu, že čím dál víc rodičů chce děti přihlásit do soukromých škol. Ty se začaly rozmáhat jak houby po dešti – kde je poptávka, tam je i nabídka.

Co na to ministerstvo? To přeci nejde, aby nám tu někdo vyčuhoval a pěstoval u dětí takový nešvar, jako asertivitu, individualitu a talent! A školy dostaly stopku. Další již nevzniknou.

Co na to rodiče? Čekám, prudce vzroste počet rodin, které se rozhodnou pro domácí výuku.

A ministerstvo? Čekám, že na to odpoví zákazem domácího vzdělávání.

A rodiče? Předpokládám, že někteří zareagují tak, jak je normální reagovat, když se někdo cítí zahnaný do kouta: Přejdou do „poloilegality“. Budou děti posílat do školy jen několik dnů v týdnu, další dny pod záminkou jakési rýmičky je ponechají doma, aby je mohli sami neoficiálně vzdělávat.

Fantasmagorie? Nemyslím. Znám hodně rodičů, kterým systém školství leží natolik v žaludku, že žádná námaha, žádné peníze, žádné legislativní obstrukce jim nebudou dost velkou překážkou, aby se ji nepokusili obejít. A nejsou to žádní asociálové. Naopak. Nejčastěji jde o vysokoškolsky vzdělané lidi. Vlastně právě čím vyšší vzdělání rodičů, tím obvykle vyšší snaha ochránit své děti před... oficiálním vzděláváním. No kde to jsme? Co je to za zemi, když rodiče musejí prosazovat vzdělání svých dětí státu navzdory?

Markéta Šichtařová

Loading...

Pro psaní komentářů se musíte přihlásit. Nemáte účet? Zaregistrujte se.

Komentáře   

+21 # josh (xy) 2017-04-21 17:21
Trefné...Ta doba, našeho kvalitního školství a univerzit je už za horizontem za námi stejně, jako jiné dobře postavené principy společnosti před r.89. třeba i zákoník práce,...apod.
+14 # Josef Švejk 2017-04-21 17:43
"A tak není divu, že čím dál víc rodičů chce děti přihlásit do soukromých škol." Ano, nadšení rodičů pro soukromé školy je žádoucí. Zatím ještě nestihli pochopit, že z nich budou taktéž vycházet jen mizerně vzdělané děcka, ovšem za demokratický peníz - což je cíl budovaný už téměř 30 let.
Bude to stejné jako u jiných demokratických výdobytků - to nač přispíváme v daních si znovu zaplatíme. A už se objevují i takové vymoženosti, které platíme i třikrát i vícekrát (díky vhodně nastavené ceně)!
Neviditelná ruka trhu se o vaše příjmy postará, aby se vám doma nezapařovaly.
+7 # Che 2017-04-21 17:59
Jsem toho presavedceni, ze kazdy stredoskolak by mel mit zakladni vseobescne znalosti.

Kdyz je nema, tak potom napriklad jako soudce dela nesmyslne rozsudky, viz. Kramny, ktery mel zabit zenu a dite proudem, coz je uplna blbost. Ale vim o mnoha nesmyslnych rozsudcich. A kdyz me neco boli a jdu k lekari, tak vetsinou nic nenajde nebot taky nema zakladni znalosti napr. fysiky a mechaniky.
+11 # Pokémon 2017-04-21 18:09
Když už je řeč o školách, musím také reagovat na ty dnešní "problémy" ve školství. Dříve, tedy, ještě vlastně nedávno se do školy chodilo pro vědomosti. Dnes je to jen o tom, jestli nemají děti jíst to, co jim někdo označil za nezdravou výživu, nebo jestli se mají děti s opožděným mentálním vývojem začleňovat mezi ty "chytřejší" atd, atd. Nehledě na postavení a vliv pedagogů na žactvo, což se mi jeví, jako nedůstojné a potupné, jelikož se sprostému a drzému děcku bohatého podnikatele nesmí dát ani přes tlamu, když vědomě vytáčí a provokuje svého učitele. A nezdá se vám, že jsou dnes děti v obecném vzdělání trochu opožděné všechny na rozdíl od čím dál vyspělejšího sexuálního života?
Obávám se příštích vzdálených časů, kdy rozum bude mít jen hrstka obyvatelstva a zbytek budou moderní technologií ovládaná telata, co se budou vzdělávat pouze tím, že budou koukat na reklamy.
+9 # Josef Švejk 2017-04-21 18:35
Vzdálené časy???? Kde žijete??? Reklamní výchova manšaftu tu běží hezkých pár let.
Jestliže se na billboardu objeví heslo "ANO bude líp", skočí na to manšaft jako slepice po flusu, jak vám to dokáže na podzim.
A "zbytek budou moderní technologií ovládaná telata"! Chacha. Projděte se po veřejnosti a rozhlédněte se kolem sebe. Uvidíte nepřeberné množství telat třímajících svůj oblíbený mobil, jako správný debil. Nevidí, neslyší je do něj zírají.
Vaše vzdálené časy máte už dnes dávno pod nosem a nevidíte je?
+5 # Pokémon 2017-04-21 23:18
Takže, abych byl puntičkář, opravuji z časů vzdálených na ten již přítomný. Oba víme, jak je to myšleno.
+6 # lad 2017-04-21 18:23
Rusko zažívá zemědělský boom, který dokazuje, že trh skrývá spoustu možností pro investory, píší Financial Times.

Poté, co v roce 2014 Západ zavedl sankce proti Moskvě, ta odpověděla kontraopatřením i, mnozí v Rusku v tom uviděli možnost pro rozvoj místních společností a perspektivy pro nahrazení importu, připomíná autor článku Neal Buckly.

Ussurijská tajga
© Sputnik/ Alexander Liskin
Média: Japonsko chce pomáhat v rozvoji zemědělství na Dálném Východě
Někteří západní analytici a investoři věřili, že kvůli tomu se něco stane. Ovšem minimálně ve sféře zemědělství byl optimismus oprávněný, stojí v článku.

V minulém roce se Rusko stalo největším exportérem obilnin na světě. Celkový objem jejich výroby dosáhl podle FT rekordních 119 milionů tun, z toho šlo na export 34 milionů.

Ruské společnosti dosáhly úspěchů i v jiných sférách zemědělské výroby: vnitřní výroba vepřového a kuřecího dosáhla takových hodnot, že otázky jejich importu odpadly. Kromě toho se Rusko stalo vedoucím dodavatelem cukrové řepy, objemy výroby skleníkové zeleniny v minulém roce stouply o 30% ve srovnání s rokem 2015.

Financial Times zmiňují, že zemědělské produkty se staly druhým základem exportu v Rusku po ropě a plynu.

Prodej pomerančů v Moskvě
© REUTERS/ Sergei Karpukhin
Putin: vláda RF se rozhodla pustit na svůj trh řadu tureckých zemědělských výrobků
Rusko také aktivně využívá výhod své zeměpisné polohy — úrodná půda centrálních a jižních regionů je dostatečně blízko k exportním terminálům Černého moře. Díky nim se ruská pšenice dostává k tak velkým importérům jako Turecko či Egypt.

Agrární sektor se bude s největší pravděpodobnost í dále rozvíjet, jelikož růst příjmů dovoluje farmářům vkládat prostředky do technologií a nakupovat více prostředků pro zlepšení situace v méně rozvinutých sférách agrárního komplexu.

Například na hranici s Čínou má Rusko možnosti pěstovat sóju. Je ovšem pravda, že rozvoj tohoto směru může trvat celé roky. „Ale i bez toho ruský zemědělský boom ukazuje, že nehledě na sankce a problémy se vztahy mezi Východem a Západem, je na trhu mnoho možností," uzavírá Buckly.
+4 # Fahoir 2017-04-22 09:16
Nemám bůh ví jaké vzdělání, výuční list, ale přišla jsem si střední školou, s tím že mi nesla matika bohužel kvůli této mě nedokonalosti jsem se nedostala na vysokou na kterou jsem se hlásila, změnila jsem působiště vyucak kde na matiku nebyl takový důraz a hle vyznamenání, od učitelek doporučení co tu vůbec dělám a poslání na podnikání nástavbu, zde opět na drahá matematika. A konec, učitelé kteří mě znali se mě zastávali, ale přes jednu učitelku vlak nejel, momentálně se snažím do hlavy dostat co se dá a jsem nejšťastnější i když, nedělám práci kterou bych chtěla, ale i přesto že nejsem vysokoškolsky vzdělaná, jestli budu mít děti radši je dám do soukromé nebo domácí vzdělávání. Bohužel spousta lidí nesouhlasí. Ale stojím si za svým!
+7 # .lak 2017-04-22 21:23
Povinné školství bych zrušil zcela. Mohli by existovat zájmové organizace. Místo korupčního prostředí kmotrovských protlačování [...]ních pašalíků s informacemi nabouchanými v nose udělat přijímačky inteligenčními testy ale to by korporátníci zaplakali že by neměli kádry do vojenské organizace vymařováků protože inteligentní lidé nejsou zlí a parchanti zběsilí.

Tady je snad nějaká nemoc šíleného davu. Vždy si neomylně vybírají vykynoženého zběsilého vývrata co by mašera který je zapřáhne jak psy a žene je s rejtingovkou podvodníků bez vypřáhnutí.
+6 # cocoa darriba 2017-04-23 10:43
Jde fakticky o genocidu národa bez použití střelného prachu, místo kterého jsou použiti domicilní [...]i dosazení do tzv. školství.
Vezmu-li požadavky z počtů a češtiny v testech "Cermatu" za 100% , pak výuka na ZŠ se pohybuje někde kolem 50%. Výsledky žáka za 5 školních let se zhodnocují zanedbatelně a tak záleží na peněžence rodičů = placené doučování celou pátou třídu, pokud chce uchazeč mít šanci na úspěch, a to musí mít ještě štěstí na zadání testů, ve kterém si "dochtoři z Cermatu" honí údy na disertace ( ani nejde o přijímačky jako o zvrácený statistický
průzkum, jak je zle ) .
Také distribuce uchazečů a míst k přijetí v rámci zeměpisu tohoto pastátu je pozoruhodná; zatím co v Praze je převis poptávky u osmiletých gymnázií cca 4 uchazeči na 1 místo, na vylidňujícím se venkově není poměr často ani 1 ku 1. Volně přeloženo : na venkově jsou 4x větší tupci než v Praze ? Nebo tento pastát ignoruje migraci jeho obyvatel do center ?
Genocida chytřejších - oni ani nejsou pro dědičné feudály a vysokozdvižné vozíky ve skladech potřební.

Top of Page

Copyright 2017 © AC24, s.r.o. | Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. | Nezávislé zpravodajství z celého světa aneb Co se jinde nedozvíte |
Máte dotaz? Chcete inzerovat na AC24? Neváhejte nás kontaktovat formou emailu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Provozovatelem serveru AC24.cz je AC24 s.r.o., se sídlem Jaurisova 515/4, Michle, 140 00 Praha 4, IČ: 02988186, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 226266. | O projektu | Tiráž | Napsali o nás | Podpořte nás